Pozůstatky jedné pradávné stvůry, obývající tehdejší oceány, se nedávno podařilo objevit partě vědců v severovýchodní Iowě.

Zprávu o jejich nálezu přinesou první zářijové dny roku 2015. Spolu s ní obletí světová periodika také obrázek nebezpečně vyhlížejícího tvora, připomínajícího příšery z řeckých pověstí. Tohle monstrum ale opravdu žilo.

Jde o pravěkého vodního škorpiona, který by se svou maximální délkou (1,7 metru) vyrovnal dospělému člověku. Dobře zachovanou fosilii predátora, žijícího na téhle planetě před 460 miliony let, objevili paleontologové v meteoritickém kráteru u řeky Horní Iowa.

Zkamenělé ostatky svým nálezcům leccos prozradily. Třeba to, že jejich původní majitel patřil do vyhynulé třídy kyjonožců (Eurypterida), prapodivných mořských členovců, největších, jací kdy obývali tuhle planetu. Ti největší měřili i více než dva metry.

Jejich nově objevený kolega byl pojmenován Pentecopterus decorahensis – podle antické řecké válečné lodi.

 

10 končetin

Předpokládané stáří jeho zkamenělých ostatků z něj dělá nejstaršího známého kyjonožce vůbec. Odhalené fosilie jsou navíc po milionech let v zemi v překvapivě dobré kondici, což vědcům notně usnadnilo popis jeho těla.

Obří obyvatel vodních hlubin se mohl honosit celkem 10 končetinami, k chůzi po dně moře však využíval jen šest z nich. Další dva páry, nasměrované dopředu, mu sloužily k lapání kořisti.

Zadní končetiny měl navíc pokryté hustými štětinami, které mohl podle vědců, kromě usnadnění pohybu ve vodě, používat také jako hmatové čidlo, podobně jako třeba kočky své vousy.

Na rozdíl od svých suchozemských současníků však neměl pravěký škorpion dlouhý ocas, zakončený jedovatým bodcem. Místo zbraně mu tahle část těla, podle Lamsdella, sloužila k plavání a udržování rovnováhy. Nález fosilií posouvá vznik kyjonožců o 10 milionů let dále do minulosti.