Vědci bijí na poplach. V některých zemích klesl počet létajícího hmyzu o tři čtvrtiny. Opravdu hrozí, že za 100 let už hmyz nebude? A opravdu by to znamenalo konec lidstva, jak někteří straší?
Jedno je jisté. Hmyz není jen otravným atributem léta. Je důležitou součástí systému života na Zemi. Ten létající opyluje květiny i některé plodiny. Ať už jsou to včely, čmeláci, můry, motýli nebo mnoho druhů různých mušek. Další se podílejí na kultivaci půdy nebo pomáhají s recyklací odumřelé organické hmoty a odpadu.
„Kdyby jich nebylo, země by byla pokryta exkrementy krav, ovcí a dalších zvířat,“ připomíná entomolog Simon Leather.
Vosy a další hmyzí dravci drží na uzdě škůdce, a všichni pak slouží jako potrava pro ptáky, ryby, obojživelníky, plazy i drobnější savce.
Výsledky jsou alarmující
Vědci už dlouho varují, že hmyzu ubývá a výsledky posledních výzkumů však ukazují, že se situace je mnohem vážnější než se zdálo. „Jsme na cestě k ekologickému Armageddonu s hlubokými dopady na lidskou společnost,“ varuje Goulson. Za pravdu mu dává i výzkum publikovaný v časopise Plos One, který vychází z práce desítek německých entomologů.
Ten tvrdí, že za posledních 25 let zmizelo v Německu 76 procent létajícího hmyzu. Tento pokles je ještě výraznější v letních měsících, kdy dosahuje alarmujících 82 procent. A to nejen v okolí měst, ale dokonce i v přírodních rezervacích. „To je ještě znepokojivější fakt, neboť jde o oblasti, které jsou chráněné a dobře spravované,“ upozorňuje profesor Caspar Hallmann.
Studie také potvrdí přímou úměru mezi klesajícím počtem určitého druhu hmyzu a ptáků, kteří se jím živí.
„V Británii klesl počet ptáků od roku 1970 téměř o polovinu, u některých druhů, například u Ťuhýka obecného, který se živí velkými brouky, až o 90 procent“ upozorňuje přírodovědec Michael McCarthy.
Zemědělství i světlo
Přesná příčina tak obrovského vymírání je zatím nejasná, přesto se vědci shodují, že jde o následky řady vlivů. Od znečištění, až po globální oteplování. „Svůj podíl má i rozšiřování městské zástavby, vytvářející silné světelné znečištění, které narušuje páření nočnímu hmyzu,“ dává příklad Leather.
Nebezpečné je také nadužívání pesticidů, jejichž koncentrace třeba hmyz nezabíjí přímo, ale má vliv na jeho chování, ovlivňuje jeho schopnost navigace i komunikace. Podle mnohých má zcela zásadní vliv člověk ať úpravou krajiny, stále intenzivnějším průmyslovým zemědělstvím s monokulturami na velkých lánech navíc chemicky ošetřovanými.
A jak dodává biolog David Storch také moderní lesnictví.
Opravdu armageddon?
I když je ubývání hmyzu nepopiratelný fakt, na kterém se shodnou všichni odborníci, ne všichni vidí budoucnost tak černě. „Přes poplašné zprávy nehrozí, že hmyz zcela vyhyne, to ostatně netvrdí žádná ze studií,“ uklidňuje britská bioložka profesorka Helen Royová.
Také David Storch v jednom svém televizním vystoupení říká: „Hmyzu bude určitě méně než před dvěma sty léty, bude to problém, ale nezmizí. Spousta druhů hmyzu ubývá, ale jiné přibývají. Věřte že nás hmyz nakonec přežije.
Pouze druhové bohatství a počet se sníží.“
Facebook
Twitter
RSS