K potemnělému svatostánku se blíží další poutníci. Od úst jim přitom stoupají obláčky páry. V kalendáři je totiž 13. leden a venku mrzne, jako když praští. Ve čtyři hodiny ráno je přesto bazilika v severočeském Filipově narvaná k prasknutí. Proč?

Jak obec přišla ke své přezdívce české Lurdy?    

Do domu č. p. 63 ve Filipově na Děčínsku vstupuje osmičlenná komise. „Tak tady k tomu mělo dojít?“ otáže se starosta, když stane před stolem v nevelké místnosti. Na začátku roku 1866 v ní totiž dojde k něčemu, co si místní nedovedou vysvětlit.

Ústřední postavou údajného zázraku je jistá Marie Magdalena Kadeová (1835–1905).

Prošetřením, co se ve Filipově stalo, je pověřen litoměřický kanovník Jan Nepomuk Řehák (1811–1901), do jehož komise jsou zvoleni také místní starosta a šest městských radních. Společně se 7. března dají do práce. Co během osmidenního pátrání zjistí?

Trpí řadou chorob

„Najednou bylo v místnosti světlo, jasnější než za dne,“ popisuje komisi Kadeová, co se v domě podle ní 13. ledna ve čtyři hodiny ráno odehrálo. Žena od mládí trpí řadou chorob a neduhů.

V roce 1865 se jí na těle dokonce vytvoří velké vředy a začne se jí obtížně dýchat.

Lékaři dojdou k závěru, že už Kadeové není pomoci a ta proto přijme poslední pomazání. Zborcená potem a těžce oddechující čeká na smrt. Jako mávnutím kouzelného proutku se ovšem jedné noci uzdraví. Podle vlastních slov se jí u stolu zjeví Panna Marie.

„Mé dítě, od nynějška budeš zdráva,“ řekne prý Kadeové, jíž se najednou uleví a přestane cítit bolest. Komise vše důkladně prošetří, k žádnému racionálnímu vysvětlení ale nedojde.

Mnoho divů

V místnosti se tísní dav modlících se věřících. Hned ráno po takzvaném Filipovském zázraku se Kadeová k překvapení místních objeví v pekárně. Zpráva o údajném divu se záhy rozkřikne po okolí a do obce v Šluknovském výběžku začnou proudit poutníci.

Stůl v domě je proměněn v improvizovaný oltář, před nímž hoří svíce a konají se modlitby.

„Panno Marie, Matko Boží, dej, ať se mi vrátí zrak,“ prosí jeden z příchozích. Podle dobových zpráv není zdaleka jediný, jehož prosby se zde splní. Postupně zde má dojít k mnoha dalším zázračným uzdravením.

Slepým se vrací zrak, hluchým sluch a mrzáci odhazují berle a opět kráčejí po svých nohách.

Přiláká papeže

Bezmála dvacet tisíc věřících sleduje svěcení kaple.

Církev už v roce 1866 dům Magdaleny Kadeové získá a na jeho místě nechá postavit kapli, která je za velké účasti veřejnosti vysvěcena 13. ledna 1873. Později zde vyroste bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů. Do Filipova totiž míří stále více poutníků.

Dokonce sem zavítá i budoucí papež Pius XI. (1857–1939). „Za první republiky zde bylo více potvrzených uzdravení než ve slavných Lurdech,“ upozorňuje publicista David Hertl.

Před 2. světovou válkou sem ročně míří přes 100 tisíc věřících. Z Filipova se tak stává nejnavštěvovanější poutní místo ve střední Evropě, jemuž se přezdívá „české Lurdy.“ Jde skutečně o místo zázračné síly?