Před 610 lety se ve francouzských Domrémách narodila dívka známá jako Johanka z Arku (1412–1431).

Dodnes fascinuje svět nejen tím, jak obyčejná dívka dokázala otočit kolem dějin, ale také záhadnou motivací v podobě vizí, jejichž původ se vědci dodnes pokoušejí odhalit.

Je jí 12 let, když se objeví první. „Po levé ruce viděla jsem velké světlo a archanděla Michaela obklopeného anděly.“ Časem se přidají svatá Kateřina Alexandrijská a svatá Markéta.

Ty jí nejprve vedou ke zbožnému životu, o pár let později začnou mluvit o záchraně Francie. Když je jí 17 let, pověří ji úkolem vyhnat Angličany ze země a dosadit na trůn Karla VII. (1403–1461) jako právoplatného krále.

Stop je málo

Analýza vizí je problematická nejen pro časový odstup 600 let, ale také tím, že hlavním zdrojem informací je protokol jejího procesu. Johanka se totiž vzpírá autoritě soudu a odmítá odpovídat na otázky týkající se vizí.

„Takové svědectví bylo by v rozporu s mou přísahou mlčenlivosti, kterou jsem dala Bohu“.

Není také jasné, do jaké míry je dochovaný záznam její výpovědí a nakolik jde o výmysly zkorumpovaných úředníků, nebo, když na to přijde, její vlastní výmysly, kterými se snaží krýt skutečné tajemství.

Zachrání Francii epileptické záchvaty?

Italský neurolog Dr. Giuseppe d’Orsi a docentka biomedicínských a neuromotorických věd Paola Tinuperová tvrdí, že vize jsou dílem částečné idiopatické epilepsie.

Postižený při ní zažívá chronické, nevyprovokované záchvaty, vyvolané lokálním selháním elektrických impulsů.

Forma záchvatů přitom odpovídá postiženému místu. Od záškubů, přes dezorientaci až po halucinace. Hypotézu podporují i příznaky, o nichž se Johanka zmiňuje. Že začínají jasným světlem a často jsou spuštěny zvukem zvonů.

Další vědci však oponují a tvrdí, že této diagnóze neodpovídá frekvence, s jakou Johanka vize mívala. „Někdy není dne, abych je neslyšela,“ tvrdila při výslechu v březnu 1431, jenže pacienti s tímto typem epilepsie mají nízkou frekvenci záchvatů.

Tuberkulóza z mléka?

Další hypotézy zahrnují cokoli od bipolární poruchy přes migrénu až po schizofrenii. Žádná z nich zatím nemá konsensuální podporu, naopak mnozí mají za to, že dívka nevykazovala žádné symptomy, dokazující kteroukoli z nich.

Skepticky se většina staví i k teorii bovinní tuberkulózy, kterou se mohla nakazit pitím nepasterizovaného mléka nebo při péči o dobytek. Tato forma tuberkulózy totiž vede k demenci, kterou ovšem soudní záznamy vyvracejí.

Podle těch vládne bystrým rozumem do poslední chvíle a soudcům odpovídá rozvážně, konzistentně a s takovou rafinovaností, že je přiměje zrušit veřejná jednání v obavě, aby se lidé nakonec nepostavili na její stranu.

Tento fakt navíc vyvrací i domněnku o duševní chorobě. Nehledě na to, že i Karel VII. ji považoval za zcela příčetnou a věřte, že on, jako syn šíleného Karla VI., by šílenství jistě rozpoznal.