Zajímavosti

Den, kdy se z Théry stane Santorini

Den, kdy se z Théry stane Santorini

Někdy za vlády faraonů 16. dynastie, na vrcholu času krétského Knossu, v době, kdy se doba bronzová podobala spíš zlaté éře starověku, nastane katastrofa biblických rozměrů. Probudí se sopka Théra…

Země se začne chvět. Ostrov Théra na rozhraní Egejského a Krétského moře roztřese skály, rozvlní vodu a poničí všechny osady na ostrově včetně vesnice Akrotiri s 56 domy. Když otřesy ustanou, lidé se vrátí. Do domů, pro věci, opravit rozbité… Jenže za pár hodin začne z nebe sněžit popel, prach a jedovaté plyny. Za pár dní, maximálně do týdne, nastane totální kolaps. Théra exploduje! Rozmetá většinu ostrova a pod tlustým pláštěm popela a pemzy (vyvřelé horniny) zakonzervuje lidi i domy na tisíce let. My dnes ostrovu říkáme Santorini a je to ukázkový dovolenkový ráj. Jenže ráj to je i před 3 500 lety pro bohatou a vyspělou egejskou kulturu. Théra je vlastně centrum egejské oblasti. „Kopeme tu už skoro 50 let a není sezona, kdy bychom nenarazili na něco převratného, úchvatného a okouzlujícího,“ říká Nano Marinatosová, profesorka klasického období z univerzity v Illinois. EPOCHA měla exkluzivní příležitost – jako jediná redakce z Česka se zúčastnila rozkrývání 3 500 let starých pozůstatků dávné civilizace.

1000leté partnerství

Théra leží zhruba 100 km severně od Kréty a asi 100 hodin plavby tehdejšími veslicemi. Právě na ní mezi lety 3000 až 1400 před Kristem vzkvétá civilizace, kterou britský archeolog, sir Arthur Evans (1851–1941), během vykopávek paláce v Knossu nazve minojskou. Minojci jsou skoro ve všem soběstační, ale něco nemají – tvrdé kameny a minerály. Ty se naopak nacházejí na Kykladských ostrovech. Takže 1 000 let vedle sebe funguje minojská říše a kykladská civilizace a dohromady tvoří egejskou kulturu. Žije se tu krásně, je nadbytek jídla, hodně bronzu, cenností a centrem blahobytu je i Akrotiri. „Budovy byly vystaveny z opracovaných kamenů a zdi pomalované freskami. Objevili jsme 56 staveb, hlavní ulici, staré textilie, kosti. Vesnice rostla po celou dobu bronzovou. Od roku 1967, co jsme tady, se vytěžilo asi 40 000 tun zeminy a kamení,“ říká doktor Christos Doumas, ředitel vykopávek v Akrotiri.

Zajímavosti
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Zajímavosti

Zlatý skarabeus a jeho replika

Zajímavosti21.5.2019

Já platím, on padělá: Vítejte ve světě falešných peněz

Zajímavosti20.5.2019

Módní katastrofa: Jak páni návrháři o kašmír přišli?

Zajímavosti16.5.2019

Dvojčata tajemství zbavená: Jak se rodí síla dvou?

Zajímavosti13.5.2019

Den D: Jak svět k vylodění v Normandii přišel?

Zajímavosti6.5.2019

Pasung: V zajetí pout a vlastních démonů

Zajímavosti2.5.2019

Trable motýlích křídel: Létající krasavci v nesnázích

Zajímavosti29.4.2019

Santa Muerte: Spravedlnost má podobu smrti!

Zajímavosti25.4.2019

Sydney Guilaroff: Vlasový guru Hollywoodu

Zajímavosti18.4.2019

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies