Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Dobrovolně v Osvětimi: Kdo byl špionem v nejstrašnějším vyhlazovacím táboře?

Umíte si představit, že byste se dobrovolně vyměnili s vězněm koncentračního tábora v Osvětimi, a riskovali tak život jen proto, abyste se na vlastní oči přesvědčili, jak to tam chodí? Denis Avey z proslulé jednotky Pouštní krysy to udělal. A dokonce dvakrát!

Zatímco všichni vězni osvětimského tábora během 2. světové války snili o tom, jak jednou vyjdou ven, mimo dráty, britský válečný zajatec Denis Avey se snažil proniknout dovnitř. A podařilo se mu to hned dvakrát!

Bylo mu něco málo přes dvacet, když vymyslel plán tak troufalý, že desítky let poté nad jeho šíleností sám kroutil hlavou. Ale tehdy ho poháněla mladická zvědavost – chtěl vědět, co se tam děje a kam každý večer mizí židovští vězni, které potkával při práci.

Do války jako dobrovolník

Sotva začala válka, přihlásil se Avey do armády jako dobrovolník. Proč? Podle jeho vlastních slov to bylo hlavně z touhy po dobrodružství. A že toho se mu v následujících letech dostalo skutečně měrou vrchovatou!

Záhy byl přidělen k jedné z elitních britských jednotek, totiž 7. obrněné divizi. Toto označení něco napoví asi jen málokomu. Když se ale řekne Pouštní krysy, je to už jiná. Šlo o útvar, jenž proslul při tažení proti Afrikakorpsu v severní Africe.

Pouštní krysa zajata!

A právě tam to začalo! Avey byl při jednom z útoků poblíž Tobruku zajat a postupně pak prošel zajateckými tábory v Řecku, Itálii nebo Německu (zde pracoval v uhelných dolech).

Po jednom nezdařeném pokusu o útěk byl ale přemístěn do severního Polska a na podzim 1943 skončil v táboře pro spojenecké zajatce poblíž Osvětimi.

Příjezd do Osvětimi

„První, co jsem viděl, byly obrovské stavby s komíny a úzkorozchodná železnice. Nad tím vším visely přehradné balony, které byly upoutané k zemi na ocelových drátech.

A na tomhle prostoru se pohybovaly tisíce stínů oblečených v modře pruhovaných blůzách a kalhotách, vyhlížejících jako pyžamo. My, spojenečtí zajatci, kteří jsme s nimi pracovali na stavbách, jsme jim říkali pruháči,“ vzpomínal později Denis Avey.

Arbeit macht frei

Nad plynovými komorami přitom žádné protiletecké balony nebyly. Ovšem nezapomínejme, že Osvětim byl obrovský komplex, který sestával z několika táborů.

Původnímu táboru, který vznikl z polských jezdeckých kasáren, se říkalo Osvětim I (to byl ten s nápisem „Arbeit macht frei“ nad branou a budovami z červených cihel).

Když pak nacisté začali s vyhlazováním Židů, postavili kvůli tomu tábor Osvětim II neboli Březinku (Birkenau).

Odsouzeni k smrti prací

Kolem navíc rozmístili na 40 poboček, z nichž největší byl tábor Monowitz (Osvětim III). Říkalo se mu také Buna.

Tamní továrna, kde se vyráběla syntetická guma pro armádu a plyn cyklon B pro plynové komory, spadala pod chemický koncern IG Farben. A právě tam Avey a ostatní zajatci pracovali.

A s nimi i Židé, respektive ti nejsilnější z nich, kteří byli při selekcích vybráni k tomu, že budou „vyhlazeni prací“. Ti pak celý den dřeli na stavbě a na noc se vraceli do svých baráků v Osvětimi III.

Podivná vůně

A právě tam se Avey rozhodl podívat taky. Problém ovšem byl v tom, že se Židy v podstatě nemohl mluvit. Když se totiž o to někdo pokusil, dozorci ho zmlátili. Někdy až tak, že už nevstal.

Běžně se také stávalo, že na konci směny vězni zpátky do lágru odnášeli několik mrtvých. Spojenečtí zajatci, kterých v té době v táboře označeném E715 bylo mezi 600 a 1000, zpočátku vůbec netušili, že se poblíž nachází vyhlazovací tábor.

Jak ale Avey s odstupem vylíčil, když začal vát západní vítr, přinášel s sebou podivnou nasládlou vůni.

Hrozivé spekulace

Bylo jasné, že vychází z komínů vzdálených několik kilometrů od továrny. Nikoho ale nenapadlo, že ony komíny patří krematoriím. Když se ale Avey jednou potají jednoho židovského vězně zeptal, co se stalo s těmi, kteří nepřišli do práce, dostal odpověď:

„Vyletěli komínem…“ A tak zajatci postupně začali tušit, co se v Březince děje, že tam vlastně vězně ve velkém zplynovávají.

Nabídka, která se neodmítá

Protože ale pořád šlo jen o samé fámy a spekulace, Denis Avey na jaře roku 1944 vypracoval plán, který mu měl umožnit podívat se, jak to v táboře chodí. Chtěl to zkrátka vidět na vlastní oči.

Na stavbě se proto seznámil s holandským vězněm jménem Hans a předložil mu návrh, že si své role vymění. To Holanďan nemohl odmítnout.

Vždyť v zajateckém táboře byla mnohem lepší strava, a navíc mu byla přislíbena spousta cigaret, které Denis pravidelně dostával prostřednictvím Červeného kříže a které v Osvětimi sloužily jako platidlo.

Z Brita rázem Žid

Avey celý týden sledoval, jak vězni chodí, jak rezignované mají držení těla a jak se chovají. Když se pak cítil být připraven, jednoho rána si ostříhal vlasy dohola.

Na konci směny si pak zamazal obličej hlínou (aby vypadal hubenější) a v nestřeženém okamžiku si v blízké boudě s Hansem vyměnil britskou uniformu a boty za jeho páchnoucí pruhovaný oděv a dřeváky. Následně se zařadil mezi Židy odcházející na noc do Osvětimi.

Drsná realita koncentráku

Po letech Avey prohlásil, že tehdy vůbec neměl strach a že se cítil, jako by byl na další průzkumné hlídce v libyjské poušti. Skupina přitom nesla nové mrtvé, a když prošla bránou do tábora, minula šibenici, na které viselo tělo.

Po přepočítání na apelplacu Avey věděl, kam přibližně jít (díky ochotě Hansových spolubydlících). Na prahu baráku ale zůstal ohromeně stát a zíral na třípatrové palandy pro asi 150 vězňů. Později uvedl: „Páchlo to tam po výkalech, potu, nemocech a hnilobě.“

Smrt v plynu? Je to tak!

Když se pak vyšplhal na palandu, na níž se musel tísnit s dalšími dvěma muži, lehl si tak, aby mu nebylo vidět do obličeje a nikdo se nemohl začít zajímat, co je zač. K večeři byla polévka ze shnilého zelí.

Avey se rozhodl raději zůstat o hladu a misku použil coby polštář pod hlavu. Jeho sousedy na pryčně byli polský a německý Žid. Byli vyčerpaní, ale přesto mu před usnutím svěřili, že příliš slabí vězni bývají nastrkáni na náklaďák a odvezeni do plynu.

Akce byla úspěšná

Ráno Denise vzbudilo řvaní kápů. Kdo byl pomalý, dostal obuškem. K snídani byl černý chléb a po tradičním apelu se zástup vězňů vydal k továrně. Tam se Denis s Hansem zase vyměnili.

Avey přitom velmi riskoval – kdyby se Hans rozhodl z britského tábora se nevrátit, nemohl by ho k tomu nijak donutit. Jenže Hans slovo dodržel a jen se smutkem v očích pochválil jídlo, které ho postavilo na nohy.

Druhý pokus

Avey byl otřesen. On se totiž jako britský zajatec měl relativně dobře. V táboře mohli hrát fotbal, měli vodovod i ústřední topení. Jejich jídlo ušlo, chodily jim dokonce balíčky z ciziny a nikdo je nebil, natož aby jim bezprostředně hrozila smrt.

Zkrátka s poměry, v nichž přežívali a umírali židovští vězni v Osvětimi, se to nedalo srovnávat. I proto se pak Avey rozhodl, že se do Osvětimi vydá ještě jednou. Chtěl totiž zjistit jména dozorců a kápů, aby je po válce mohl usvědčit před soudem. Nic konkrétního se mu ovšem zjistit nepodařilo.

Na pochodu smrti

V lednu 1945 nastoupil Avey s ostatními zajatci z tábora na ústup před sovětskou armádou, totiž na pochod smrti. Stačil před tím ještě zachránit život jinému židovskému vězni, Ernstu Lobethalovi. (Tajně mu předal balíček cigaret od sestry.

Ten si pak za něj nechal u bot udělat lepší podrážky a díky tomu pochod smrti přežil.) Zajatci z tábora E715 pak šli ve stopách židovských vězňů.

Denis přitom mezi studenými těly v pruhovaných hadrech, která ležela podél cesty, neustále s obavami hledal to Hansovo či Ernstovo. Když se zajatci dostali až do Bavorska, podařilo se Denisovi uprchnout a dostat se k Američanům. Ti ho následně posadili do letadla a poslali do rodné Anglie.

Neuvěřitelné setkání

Denis Avey po skončení války dlouho trpěl posttraumatickou stresovou poruchou (v té době ještě nebyla oficiálně uznávána jako nemoc).

Strávil také dva roky v nemocnici (trpěl tuberkulózou a také mu jeden z esesáků v táboře dal pažbou pušky takovou ránu do pravého oka, že na něj oslepl). Denis si dlouho myslel, že Ernst pochod smrti nevydržel.

Až po mnoha desítkách let se setkal s jeho sestrou Suzanne, která mu prozradila, že Ernst se konce války dočkal a že se poté odstěhoval do Ameriky, kde skonal v požehnaném věku. O osudu Hanse ale není známo nic. Pravděpodobně během pochodu smrti zemřel.

Konec dlouhého mlčení

Navzdory původním plánům Avey o svých válečných zážitcích desítky let mlčel. Neřekl nic ani jedné ze svých dvou manželek. Po válce dostudoval, postavil továrnu a úspěšně podnikal. Až v roce 2003 se přihlásil o slovo v diskusi BBC o penzích válečných veteránů.

Když televizi načrtl svůj příběh, byl s ním natočen dlouhý pořad. Avey zemřel 16. července 2015, ve věku 96 let. O jeho životě vyšla kniha Muž, který pronikl do Osvětimi.

Nově příchozí byli na rampě rozdělováni. Silní jedinci pro práci v táboře, ostatní zabiti. Denis Avey se dlouho připravoval na nástup do koncentračního tábora. O životě Denise Aveyho vyšla kniha.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
Jeho postavu v rudém plášti zná každý milovník historických románů Alexandra Dumase. Kardinál Richelieu ovládal Francii, tahal za nitky v celé Evropě a byl nedostižným mistrem intrik.   Nebýt křehké tělesné konstituce a chatrného zdraví, nejspíš by Armand-Jean du Plessis, vévoda de Richelieu (†1642), narozený 9. září 1585, kráčel ve stopách svého otce, vysokého důstojníka. I on […]
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
V polovině 7. století ve Středomoří vrcholí útoky muslimů. Načas do jejich rukou padne i Sicílie. Jejich nadvláda tam nebude trvat dlouho, ale stačí to, aby z ostrova musela uprchnout většina křesťanských duchovních.   Jedním z nich je i Agatho (577–681), mnich benediktinského kláštera sv. Herma v Palermu. Je mu již téměř 80 let, ale ve svém poslání […]
V Monopolech se hrálo o svobodu
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku.   „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé […]
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa. Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles.   Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru. Před zraky tisíců přihlížejících […]
Zajímavosti
Javorový sirup: Tekuté zlato z kmene stromů
Javorový sirup je nejen sladidlo s unikátní chutí, ale také symbol tradice. Tento přírodní produkt je vyráběný především z mízy javoru cukrového, javoru červeného a javoru černého, ale někdy i z dalších druhů tohoto stromu.   Téměř všechna produkce se dnes soustředí do Spojených států amerických a Kanady, kde má výroba tohoto sirupu dlouhou historii. […]
Geniální kráska Hedy Lamarrová
Když Bůh rozdával krásu a inteligenci, u Hedy musel klimbnout, protože jí nadělil dvakrát. Jak jinak si vysvětlit, že vynález, který změnil svět, má na triku nejkrásnější žena své doby?   Ve dvanácti letech vyhraje rodačka z Vídně Hedwig Kieslerová (1914–2000) soutěž krásy, v šestnácti se vetře v Berlíně k filmu jako komparzistka. Rychle upoutá […]
Výrobu skafandrů drží v rukou módní značky!
Na návrat lidí na Měsíc čekáme už přes 50 let. Příprava mise Artemis III, která tam má dopravit posádku poprvé i s ženskou účastí, je však v plném proudu! Se startem se počítá nejdříve v září 2026, už teď ale víme, jaké obleky si s sebou astronauti přibalí na procházky po měsíčním regolitu.   Skafandr […]
Kensingtonský kámen: Byli Vikingové v Americe?
Vikingové dodnes fascinují svým bojovým uměním. Tito dávní Seveřané však byli více než jen hrůzu nahánějící nájezdníci. Zbyly po nich promyšlené obchodní cesty a proslavili se jako úžasní námořníci. Opakovaně se jim podaří přeplout Atlantik a osídlit Grónsko a Island.   Objev záhadného kamene s runovým písmem podpoří domněnky, že Vikingové mohli proniknout ještě dál […]
Záhady a napětí
Mumie Lindowského muže: Byl obětován keltským bohům?
Zabit čtyřmi různými způsoby a pohřben v temné bažině. Kdo byl muž, kterého příroda dokonale uchovala po dvě tisíciletí? Rána do hlavy, škrcení, proříznuté hrdlo a nakonec utopení. Tělo Lindowského muže ukrývá tolik otázek, kolik ran utržilo. Co nám keltská minulost skrývá pod vrstvami rašeliny? Byla to vražda, nebo rituál?   Je 24. květen 1984 […]
Zámek Mokrosuky: Rejdiště místních duchů?
Sedm kilometrů od bývalého královského města Sušice se nachází malá obec Mokrosuky…Málokdo však zřejmě ví, že v tomto klidném, poměrně řídce navštěvovaném koutu vesnické Šumavy se nachází několik skutečně strašidelných míst. Pověsti o nich navíc často mají až děsivě realistické jádro…   Zámek Mokrosuky najdeme na místě dávné vodní tvrzi, a to pravděpodobně už od […]
Černá madona z německého Altöttingu: Dokáže převzít jakékoliv trápení?
Uvnitř malebné Kaple milosti v bavorském Altöttingu stojí ikonická soška Černé Madony. Ročně za ní přicházejí miliony věřících, neboť podle místní legendy do sebe dokáže nasáknout bolest, smutek a trápení každého, kdo ji o to požádá. Skutečně její barva odráží právě její zázračné umění?   Soška vysoká asi 66 cm, oblečená v bohatě zdobeném barokním rouchu, pochází […]
Archeologická záhada: Proč bylo šestileté dítě pohřbeno se 17 zvířaty?
V městské části Slatina na jihovýchodě Brna je v roce 2006 objeven podivný hrob. Archeologové v něm nacházejí kostru asi šestiletého dítěte a stovky kostí zvířecích. O jaká zvířata se jedná? Byla snad rituálně obětována? A jaké dítě bylo uloženo do tak speciálního hrobu?   V roce 2006 objevují archeologové na území dnešního Brna hrob, […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Strážce mrtvých si přišel pro otcovu duši
skutecnepribehy.cz
Strážce mrtvých si přišel pro otcovu duši
Nikdy na ten sen nezapomenu. Spatřila jsem bledou tvář svého umírajícího táty a vzápětí do dveří vstoupil egyptský bůh smrti – Anubis. Rodiče provozovali kousek od Písku malou restauraci. V patře měli byt a já se tam nastěhovala v době, kdy jsem utekla od svého záletného muže i s naším malým dítětem. Bylo mi tenkrát osmadvacet. Na rozdíl od jiných nešťastných žen
Než přišel praotec Čech… U ikonické hory Říp bylo významné pohřebiště
21stoleti.cz
Než přišel praotec Čech… U ikonické hory Říp bylo významné pohřebiště
Je s ním spojována česká národní identita. Jenže role Řípu je, respektive bývala mnohem větší. Dokládají to archeologické vykopávky, jež v jeho okolí v posledních letech proběhly. Expertům se podařilo
Odmítla Burešová kuchařovu žádost o ruku?
nasehvezdy.cz
Odmítla Burešová kuchařovu žádost o ruku?
Mnozí netrpělivě čekáme, až do toho herečka ze ZOO, Eva Burešová (32), a její přítel, šéfkuchař Přemek Forejt (38), konečně praští. Asi k tomu ale hned tak nedojde. Svatbě se má údajně bránit hlavně
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
historyplus.cz
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
„Proboha, co teď?“ drbe si temeno hlavy kapitán. Na jeho lodi se totiž skrývá šest irských separatistů, kteří právě utekli ze žaláře, a velitel Britského královského námořnictva mu dal čtvrt hodiny na to se vzdát. S očima upřenýma do nebe najednou spatří, že má na stěžni americkou vlajku. „Když vystřelíte na mě, střílíte na ni!“
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Pikantní ovocné chutney
nejsemsama.cz
Pikantní ovocné chutney
Ze švestek s pikantním kořením si připravíte chutney (čti: čatní), kterému málokdo odolá. Je výborné k masu, sýrům nebo paštice. Potřebujete: ✿ 1,5 kg švestek ✿ 3 menší šalotky ✿ lžíci sádla ✿ 300 g třtinového cukru ✿ 1/2 lžičky mletého zázvoru ✿ 1–2 chil­li papričky ✿ 10 hřebíčků ✿ 2 lžičky skořice ✿ 1/4 muškátového oříšku ✿ špetku hořčičného semínka ✿ sůl ✿ 150 ml vinného octa ✿ 100 ml červeného vína 1. Do misky nasypte
Carringtonova událost: Peklo, které se může opakovat!
epochaplus.cz
Carringtonova událost: Peklo, které se může opakovat!
Noc se mění v den. Trafo stanice hoří. Elektrická síť se hroutí. Mobily ani internet nefungují. Může se to stát za rok. Za dva. Nebo zítra. Slunce není vždy kamarád. Dává nám sice světlo, teplo, život, ale přesto je to stále šelma. Země se od ní sice drží v bezpečné vzdálenosti, přesto ji občas rafne. Co dokáže,
Tradiční pečené kaštany
tisicereceptu.cz
Tradiční pečené kaštany
Chcete si doma udělat vlastní pečené kaštany? Bezva. Máme pro vás jednoduchý postup na přípravu těch nejlepších kaštanů, co jste kdy jedli. Ingredience Na tuto dobrotu potřebujete opravdu jen je
Paranormální zážitky: Nechce mě tam!
enigmaplus.cz
Paranormální zážitky: Nechce mě tam!
Pocity, které nedokážeme vysvětlit, nás často pronásledují na místech, kde se stalo něco tragického. Je možné, že duchové zemřelých zůstávají na místech, která si vybrali, a snaží se chránit svůj pros
Právě teď je ten pravý čas, když chcete začít běhat
panidomu.cz
Právě teď je ten pravý čas, když chcete začít běhat
Nikoliv 1. leden, ale spíš první zářijový týden je ideální dobou, kdy začít s pravidelným během. Počasí je ještě příjemně teplé a po létě máme spoustu energie a elánu. Správnou dobu tedy máme, teď je ještě nutné vědět, jak na to. A na co si dávat pozor. Špatný běžecký styl vám totiž může způsobit řadu
Q by Aston Martin oslavuje 60 let kabrioletů Volante exkluzivními edicemi
iluxus.cz
Q by Aston Martin oslavuje 60 let kabrioletů Volante exkluzivními edicemi
Šedesát let svobody, elegance a řevu motoru pod širým nebem. Aston Martin slaví šest dekád ikonického jména Volante, které od roku 1965 symbolizuje to nejlepší z otevřených grand tourerů. Na počest vý
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
epochanacestach.cz
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
Z Kašperských Hor se nemusíme vydat jen na hrad Kašperk, ale projít se můžeme třeba také po zeleně značené naučné Stezce strážců hranic sledující linii lehkých vojenských opevnění, takzvaných řopíků vznikajících v pohraničí od poloviny 30. let minulého století. Je vybavena informačními tabulemi, vede údolím Zlatého potoka do Řetenic a kromě opevnění si prohlédneme i stopy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz