Krokodýli obývají naši planetu už stovky milionů let. Přežili vyhubení dinosaurů a v téměř nezměněné podobě existují dodnes. Jako predátoři nemají téměř žádnou slabinu, až na jednu výjimku. Čím jsou tito plazi tak výjimeční?
Leží nehnutě pod hladinou a vyčkává na kořist. Když se nějaká oběť vyskytne v dosahu, krokodýl prudce zaútočí a zakousne se. Nemá však dispozice ke kousání, a proto svou kořist usmrtí pouhým stiskem čelisti. Větší zvířata stáhne pod hladinu a následně utopí.
Oběť pak trhá na kusy tím, že prudce hází hlavou ze strany na stranu a polyká velké kusy. Jejich trávicí soustava patří mezi ty nejsilnější, dokážou strávit nejen kosti či kopyta, ale dokonce i želví krunýř.
Dokonalí predátoři
Krokodýli jsou jedním z nejstarších řádů plazů, řadí se sem nejen krokodýli, ale také aligátoři, kajmani nebo gaviálové.
Celkem rozlišujeme na 27 druhů těchto tvorů, kteří spolu s ptáky patří mezi jedinou žijící skupinu nadřádu Archosauria, kam spadali i druhohorní dinosauři. Paradoxně jejich nejbližší žijící příbuzní nejsou plazi, ale ptáci!
Voda jim zachránila život
Během jury a křídy obývalo naši planetu mnoho druhů příbuzných krokodýlům, skuteční krokodýli se objevili asi před 83,5 milionu let. Nejprve byli aktivní na souši a jejich velikost se zvětšovala úměrně s ochlazováním klimatu.
Úspěšně se jim podařilo vyhnout vyhynutí, které potkalo dinosaury, neboť se dokázali adaptovat na vodní prostředí, kde neměli přirozené nepřátele.
Typický dinosauří vzhled
Na první pohled jsou krokodýli rozpoznatelní. Jejich mohutné tělo pokrývají rohovité štíty, pod kterými leží kostěné desky. Typický je velmi dlouhý, silný a ze stran zploštělý ocas, který jim velmi dobře pomáhá při plavání a slouží jako jakési kormidlo.
Mají velmi mohutnou lebku, jež je částečně pneumatizovaná (kosti jsou duté). Končetiny jsou ovšem poměrné krátké. Proto se krokodýli lépe pohybují ve vodě než na souši. Na krátkou vzdálenost ovšem zvládnou vyvinout rychlost až 35 km/hod.
Nejsilnější stisk ze všech
Tito plazi vynikají hlavně svými širokými čelistmi, kterými disponují zejména aligátoři a kajmani. Gaviálové se liší extrémně protáhlým a úzkým tvarem hlavy. V síle stisku drží rekord krokodýl mořský, který dokáže kousnout silou až 16 460 newtonů.
Pro srovnání – člověk zvládne přibližně 900 newtonů. I když mají krokodýli neuvěřitelný stisk, jejich čelisti jsou zároveň i jejich slabinou. Svaly, které čelisti otevírají, jsou totiž poměrně slabé.
Pokud byste chtěli krokodýlovi zabránit rozevřít tlamu, stačí pouhé stlačení rukou na její vrchní část. Oproti tomu svaly, díky nimž tlamu zavírají, patří mezi ty nejsilnější.
Neustálá obměna zubů
Do těchto obrovských tlam se vejde 64 až 68 zubů, které se během života několikrát vyměňují. Podle vědců se tak děje nejméně čtyřicetkrát za život. S věkem se náhrada zubů zpomaluje a ve stáří se úplně zastaví.
V zadní části tlamy se nachází uzavíratelná kožovitá membrána, která zabraňuje průtoku vody do krku, jícnu a průdušnice, a díky tomu mohou čelisti otevírat i pod vodou.
Polykači kamenů
Biologové zjistili u krokodýlů také jednu neobvyklou věc. V jejich žaludcích našli kameny, které zřejmě cíleně pojídají. K tomu existuje několik vysvětlení.
Podle vědců jim kameny napomáhají ke snazšímu rozmělňování potravy, nebo se díky nim lépe vyprázdní žaludek a posouvá natrávená potrava ve střevech. Další teorie hovoří o tom, že kameny slouží jako zátěž při pohybu ve vodě.
Pod vodou i dvě hodiny
Vědci se domnívali, že krokodýli dýchají podobně jako savci. Jejich příbuznost s ptáky se promítla i do jejich dýchací soustavy. Při nádechu se vzduch dostává do průdušnice a průdušek, kde se rozdělují do menších dýchacích cest.
Poté krátce odpočívají, aby získali ztracený kyslík zpět. Na jeden nádech vydrží pod vodou až 15 minut, některé druhy dokážou zadržet dech až na dvě hodiny.
Dokonalé srdce
Samotné srdce se opět podobá tomu ptačímu. Krokodýli ho mají čtyřkomorové, přičemž mezi komorami se vyskytuje přepážka, která odděluje pravou a levou část. Jeho činnost se přizpůsobila životu ve vodě.
Krokodýlí tepová frekvence se v okamžiku potopení sníží na jeden až dva tepy za minutu a průtok krve je zpomalen na minimum.
Inteligentní monstrum
Mají poměrně malý, ale přesto vyvinutější mozek, než je tomu u jiných plazů. Díky vyvinutému koncovému mozku se řadí mezi relativně inteligentní, a zároveň i učenlivá zvířata. Podle chovatelů jsou schopni se učit a pamatovat si třeba i povely.
Jejich přirozeností je vnímat hlavně pomocí smyslů, takže se většinou vrhají po všem, co se pohne, a to i pod vodou.
Všechny smysly ve střehu
Oči, uši i nosní otvory mají uzpůsobené pro pobyt ve vodě. Zrak jim pomáhá přesně odhadnout, kde se nachází kořist, a výborně vidí i za šera či v noci, kdy nejraději loví. Na očích mají jemné průhledné víčko, tzv. mžurku, která se po potopení přes oko zatáhne. Pomocí trojklaného nervu mohou detekovat jakékoli vibrace ve vodě.
Teplota určuje pohlaví
Velmi zajímavé je i jejich rozmnožování. Jsou to polygamní živočichové, takže samci se snaží spářit s co nejvíce samicemi. Páření probíhá ve vodě a trvá pouhých 15 minut. Od té doby za měsíc si pak samice začne stavět hnízdo.
Jestli se narodí samec nebo samice, určuje hlavně okolní teplota. Pokud je vyšší než 32 °C, líhne se více samečků. V případě nižší teploty se rodí zase samičky. Matka jim zpočátku pomáhá vylézt z hnízda a přenáší je v tlamě. Už od narození však umějí mláďata plavat a dokážou se sama živit.
Komunikace od narození
Krokodýli jsou schopni spolu vzájemně komunikovat, a to dokonce ještě před tím, než se vylíhnou. Dospělí jedinci nejrůznějšími zvuky upozorňují ostatní na nebezpečí nebo na přítomnost potravy.
Zřejmě nejhlasitějším druhem je americký aligátor, který vrčením a syčením zastrašuje své nepřátelé a predátory, kteří mají políčeno na jejich vejce nebo mláďata. Jako komunikační nástroj jim slouží i mohutný ocas, kterým máchají či plácají do vody.
Život za kabelku
Nejvíce krokodýly ohrožuje člověk. Lidé je loví hlavně kvůli jejich masu, kůži, ale i orgánům. Především v Asii koluje rozšířená pověra, že krokodýlí maso pomáhá léčit rakovinu, proto se často používá v tradiční čínské medicíně.
Nejzajímavější je pro pytláky krokodýlí kůže, která se používá ještě stále k výrobě kabelek nebo bot.