Mluví jím přes 2 miliony obyvatel po celém světě. Pohledy a dopisy létají z jednoho kouta na druhý ve snaze být si zase o kousíček blíž. Tisknou se knihy, pořádají srazy.

Původně malá komunita nabývá neuvěřitelných rozměrů, aby jednou, až nadejde její čas, mohla být žhavým želízkem v ohni.

Od stavby Babylonské věže, při které Bůh jednotlivé jazyky rozdělí, a člověku tak znesnadní život i práci, jde o první krok směrem k všeobecné pospolitosti. To, co je v minulosti trestem, má být nyní novým stavebním kamenem.

Touha najít klíč ke spojení všech světových jazyků spaluje už naše předky. Jen jednomu muži se to nakonec k údivu všech podaří.

Myšlenky v prach

Nápady si Ludvík Lazar Zamenhof (1859–1917) zaznamenává už na gymnáziu. Jelikož je židovského původu a otec doma vládne tvrdou rukou, musí slíbit, že svou vizi po dobu studií odloží.

Všem připadá jako blázen a snílek, který se snaží vytvořit nevytvořitelné a jen mrhá časem. Kdyby to bylo tak jednoduché, přece by s tím dávno někdo přišel.

Co ovšem netuší, je, že otec má v plánu všechny zápisky a poznámky proměnit v prach, jen co mladík vytáhne paty z domu. Touha po jazykové harmonii je však pro Zamenhofa silnější, a proto znovu usedá ke stolu a začne tvořit od úplného začátku.

Po několika odmítnutích nachází vydavatele a jeho unikátní učebnice umělého jazyka roku 1887 spatří světlo světa.

Variabilní skládačka

Lékařův smělý počin začne okamžitě sklízet úspěch. V čem ale tkví jeho kouzlo? V obyčejné jednoduchosti.

Jde o dobře připravený a protřepaný koktejl z germánských i románských jazyků, ve kterém není místo pro složité skloňování, časování nebo diakritická znaménka. A co víc – vše se čte přesně tak, jak se píše.

Osvojení esperanta má proto být 5–6krát snazší než učení se dalšímu světovému jazyku, což jen nahrává těm, kteří si v této oblasti nejsou úplně jistí.

Slavný spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) je údajně schopen se esperanto naučit za dvě hodiny! Běžný student ale obvykle potřebuje toho času trochu víc.

Rodilým mluvkou být…

Rozvoj spěje nezadržitelně kupředu. Přežije dokonce i útlaky v dobách světových válek, kdy není po chuti Stalinovi (1878–1953) ani Hitlerovi (1889–1945).

Zatímco jeden v něm vidí špionský jazyk, druhý se obává židovského podtextu. Slibně rozjetý vlak ale mají problém zastavit. Odhaduje se, že dnes esperantem hovoří až dva miliony lidí, kteří jsou rozptýleni ve 120 zemích světa.

Aby se esperantisté nemuseli omezovat jen na korespondenci nebo osobní setkání, mohou v populárním umělém jazyce číst knihy nebo sledovat filmy.

Vstříc modernímu světu

Dnešní podoba esperanta je výsledkem práce nejen odborníků na jazyk vzatých, ale především uživatelů, kteří jej neustále obrušují a ladí drobné nedostatky. Hranice pro ně nejsou překážkou. Berou je jako novou výzvu pro navazování nových přátelství.

V některých státech je hlavním jazykem při konferencích, společenství na jeho podporu rostou jako houby po dešti.

(Zdroj: Shutterstock.com, Pinterest.com)