Sedne si do křesla, pustí si Beethovenovu Symfonii č. 5 a potichu odejde z tohoto světa. Jeho odkaz však rozhodně nezmizí! Tak umírá muž, přezdívaný „železný čaroděj“.

Doba průmyslové revoluce je v plném proudu a týká se i stavitelství. Konečně je načase zastaralý kámen nahradit novým materiálem! Lehčím, tvárnějším, levnějším. Své řešení má i mladý absolvent oboru chemie Gustave Eiffel (1832–1923).

Během studií ho totiž naprosto okouzlí železo! Roku 1856 začne pracovat jako tajemník inženýra Charlese Nepveua (1777–1862), za pár měsíců už ve firmě vede stavbu železničního mostu přes řeku Garonna v Bordeaux.

Pro 500metrovou konstrukci, dnes známou jako Passerelle Eiffel, použije zcela nové stavební postupy. A už tehdy si oblíbí styl, ve kterém to železu sluší a funguje nejlépe – ve formě mříží!

Mosty, hvězdárna i nádraží

V roce 1864 už si Eiffel zakládá vlastní firmu na konstrukce železných staveb. O práci nemá nouzi. Po Evropě právě vyrůstají nové železniční trasy, k nimž je třeba doplnit mosty, viadukty či nádražní budovy.

Brzy už si podobných staveb na konto připisuje desítky. A téměř u každé přijde s nějakou inovací! Když se staví například slavný viadukt Garabit přes řeku Truyère (ve své době nejvyšší na světě), pomocí lan ho spojí ke dvěma předem postaveným obloukům.

Odpadá tak nutnost podpůrné konstrukce v říčním dnu! Téměř stejný je i most Ponte de D. Maria Pia v Portu, k nejznámějším stavbám pak patří i železniční budova v Budapešti či otáčivá kupole observatoře v Nice.

Eiffelova železná konstrukce se skrývá i pod měděným pláštěm ikonické Sochy svobody v New Yorku.

Eiffelovku vymyslí zaměstnanci!

V květnu 1884 vypisuje francouzská vláda soutěž. Kdo navrhne nejlepší symbole Světové výstavy a oslav 100. výročí Velké francouzské revoluce?

„Pro takovou příležitost chtějí lidé něco velkého,“ přemýšlí hned Eiffel o stavbě, která převýší všechny ostatní, hlavně tedy 169metrový Washingtonův obelisk.

Zaměstnanci Eiffelovy kanceláře Maurice Koechlin (1856–1946) a Émile Nouguier (1840–1897) navrhnou 300 metrů vysokou věž!

Eiffelovi se to nejprve nepozdává, nechá návrh upravit jiným architektem…a nakonec se ho snaží prosadit za každou cenu! Přestože věž získá v soutěži až 3. místo, nakonec vládu přesvědčí.

Hlavně příslibem, že většinu nákladů zaplatí sám! Roku 1889 se tak monstrum z 18 000 kusů železa stane (na 40 let) nejvyšší stavbou světa!

Zničená sláva

V roce 1887 Eiffel navrhuje také zdymadla pro stavbu Panamského průplavu. Projekt pod vedením podnikatele Ferdinanda de Lessepse (1805–1894) však po dvou letech zkrachuje a všichni jsou obviněni z podvodu!

I Eiffel, který tu nemá s financemi nic společného, je odsouzen ke 2 letům vězení. I když je nakonec obžaloba stažena, zůstává tím navždy otřesen a se svou stavitelskou kariérou končí.

Věnuje se vědě, vymyslí využití Eiffelovy věže jako televizního vysílače a navrhuje také aerodynamické tunely, které pomohou zkoumat vliv větru na konstrukce mostů a budov.