Někdo zpívá o životě nebo o lásce a někdo zase vede tak trochu zvláštní hitparády s „hity“ o vraždách, zohavování, mučení. „Přepadneme kemp a postřílíme všechny, kteří ve zmatku prchají. Běží o život, nemají čas prosit o smilování. Není úniku…“ Bohužel zpívají o skutečnosti.
(Video: https://www.youtube.com/watch?v=wo_6_pDMaw0 ) – „Kalašnikov a bazuka v týlu, každému, kdo se nám postaví do cesty, ustřelíme hlavu…“
Nejsou to hvězdy pop-music v kostýmech, zato mají neprůstřelné vesty a v ruce zbraně. Nemají talent, nejsou to sympaťáci. Zajímaví jsou jen tím, že zpívají o tom, co je nějakým způsobem charakterizuje: o vraždách, znásilněních, masakrech.
Jak se pašuje kokain?
Stoupne si k mikrofonu, do pozadí postaví několik ženských s bujným poprsím a spustí. „Stačí lusknout prsty, jsem víc než tvůj otrok, jsem tvůj pes,“ projevuje Sergio Vega (1969–2010) nebetyčnou loajalitu k mexickému kartelu Sonora.
Když v roce 2010 jede na jeden ze svých koncertů, předák konkurenčního gangu na jeho auto vypálí 30 kulek. Poslední video je to, jak ho nakládají pod plachtou do auta.
Nejsmrtonosnějšímu hudebnímu žánru na světě se v Mexiku říká „narcocorrido“ (narcos je označení pro drogové kartely, corrido pak výraz pro tradiční lidovou hudbu). Tihle zpěváci většinou nemají talent.
Zpívají o obchodu s drogami, vypráví, jak těžké je ukrýt kontraband kokainu, jak se plánuje pašování do Spojených států.
Masakr „hudebníků“
Celých 30 let stoupá popularita kapely Los Tigres del Norte než začátkem 90. let zařadí do textů zmínky o stovkách zavražděných žen ve městě Juárez. Policie masakr 400 obětí zaznamená až později, i díky narcocorrido.
„Považujeme se za kronikáře téhle věci,“ říká zpěvák kapely Jorge Hernandez. Protože za posledních 10 let nechají kartely odpravit na 15 hudebníků, mexická vláda od roku 2010 narcocorridos oficiálně zakáže, v rádiích se nesmí hrát.
Přesto už vyjde přes 13 dílů kompilační řady Corridos prohibidos (Zakázané písně). Zpívá se o useknutých hlavách, rozčtvrcených tělech. „Nazývají mne katem.
Jsem to já, kdo rozbíjí lebky, mám totiž příkaz zabíjet,“ zpívá třeba Alfredo Rios alias El Komander. I jeho derniéra se v roce 2013 dostane na internet, kdy se jeho rozstřelená hlava opírá o volant.
Ne do hitparády, ale na seznam FBI
Hitparáda zabijáků není o zpěvu. Je o slovech a o tom, kolik lidí to osloví.
Američan Omar Shafik Hammami (1984–2013), známý spíš pod pseudonymem Abú Mansour Al-Amriki, vystoupá až na žebříček FBI nejhledanějších teroristů světa. Abú Mansourovi patří 31. pozice.
„Naší vášní je vlákat všechny nepřátele do nastražené léčky a zabít je…“ Zpívá o válce s nepřáteli, verbuje nové členy: „Vložte své peníze a svůj život…
Už 44 Američanů přešlo na mou stranu.“ I jeho zastřelí. Anerae Veshaughna Browna (*1974) znají jako X-Raideda. Z nějakého důvodu je alergický na zákony. Taky zpívá: „Zabíjím matky, otce a synovce. Zabíjím syny, dcery.
Ale tebe uchráním.“ Když v březnu 1992 jeho gang vpadne do domu jedné ženy a zmasakruje ji, policie vezme jeho texty jako jeden z důkazů. To samé vezme v potaz i soud a odsoudí rappera na 31 let za úkladnou vraždu. Dnes je už na svobodě a zpívá dál.
