Člověk jistě patří mezi nejchytřejší tvory na Zemi. Některá zvířata ale dokážou jeho intelekt v mnohém překonat. Která mají nejlepší logické myšlení a která zase paměť?
Inteligence se u zvířat měří velmi těžko. Vědci ji zpravidla zkoumají na základě pozorování, popřípadě za pomoci experimentů. Některé živočišné druhy vynikají perfektní pamětí, jiné poslušností, další zase schopností maskovat se a rozumět okolí.
Inteligenci zvířat přitom neovlivňuje jen velikost mozku, ale také nervová soustava a množství neuronů. Schopnost učit se, a nakonec i přemýšlet, se tedy odvíjí od toho, jak rozvinutou nervovou soustavu příroda zvířecím jedincům nadělila.
Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes)
Výskyt: rovníková Afrika
Velikost: 65–95 centimetrů
Dožívá se věku: 40–50 let
Dovednosti: užívání nástrojů, uvědomování si sama sebe, rafinované techniky lovu, komunikace prostřednictvím gest
Šimpanz je geneticky nejvíce spřízněn s člověkem a má s ním také mnoho společného. Náš společný předek žil před 5–6 miliony let, ukazují na to tělesná stavba, genom, chování i inteligence. A co máme společného?
Šimpanzi se stejně jako lidé starají o své blízké a udržují přátelské vztahy. Při lovu dokážou vzájemně spolupracovat a poté se o potravu podělit.
Komunikují mezi sebou pomocí desítek gest, posunků, signálů či zvuků. Jejich inteligence je navíc natolik vysoká, že jsou schopni osvojit si i znakovou řeč. Na rozdíl od ostatních zvířat si ale uvědomují i sami sebe.
Při pokusech se také prokázalo, že šimpanzí paměť se může vyrovnat té lidské. Opicím byly na obrazovce na krátkou chvíli ukazovány číslice od 1 do 9, a ony si je měly zapamatovat. Po skončení projekce zvířata přesně označila, kde se které číslo ukrývá.
Delfín skákavý (Tursiops truncatus)
Výskyt: oceány tropického, subtropického i mírného pásma
Velikost: 2–4 metry
Dožívá se věku: 30–35 let
Dovednosti: rafinované techniky společného lovu, komunikace prostřednictví zvuků, spolupráce s jinými živočišnými druhy
Delfín patří v přírodě mezi nejinteligentnější zvířata vůbec.
Při skenování se přitom prokázalo, že jeho mozek je v porovnání s tělem až pětkrát větší, než je tomu u jiných zvířat podobné velikosti. Jeho vysokou inteligenci pak dokládá v první řadě pestrý společenský život, který vyžaduje dobrou paměť a schopnost vzájemné spolupráce.
Delfíni mají velmi dobře uspořádanou hierarchii a každý z nich v ní má své jasné postavení. Vědci také díky sledování jejich ultrazvukové konverzace zjistili, že na sebe pískají odlišnými zvuky, jako by každý z nich měl své vlastní jméno.
Tito kytovci vynikají i rafinovanými technikami lovu a jsou schopni spolupracovat s jinými živočichy i lidmi tak, že nakonec jsou téměř stoprocentně úspěšní. Existuje i mnoho zaznamenaných případů, kdy delfíni zachránili tonoucího člověka nebo jiného tvora.
Slon africký (Loxodonta africana)
Výskyt: Afrika
Velikost: výška až 4 metry
Dožívá se věku: 65–90 let
Dovednosti: vzájemná spolupráce, sociální intelekt, výborná paměť, empatie
Největší suchozemští savci se mohou pochlubit nejen nejtěžším a největším mozkem, ale navíc i vysokým sociálním intelektem. Ten se mimo jiné projevuje schopností „týmové práce“ a sloni ji využívají zejména při péči o vlastní mláďata a jejich ochraně.
Sloni jsou dále velmi společenští, a dokonce mezi nimi vznikají i silná citová pouta. To se projevuje především v situacích, kdy jeden ze členů stáda zemře.
Ostatní sloni se ho nejprve dotýkají choboty a pak na tělo nahází listí a hlínu, aby ho pokryli, a několik dnů truchlí. V zajetí proto mohou sloni trpět psychickými problémy, jelikož jejich paměť je úzce spojena s emocemi.
Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris)
Výskyt: Středozemní moře a východní Atlantský oceán
Velikost: okolo 1 metru
Dožívá se věku: 2–3 roky
Dovednosti: schopnost učit se metodou pokus-omyl, učení napodobováním, vysoká zručnost, komplikovaná vnitrodruhová komunikace
Chobotnice pobřežní můžeme zařadit mezi vůbec nejchytřejší bezobratlé živočichy (podle vědců se údajně dokážou učit rychleji než pes). Aby se v přírodě vyhnuly nebezpečným situacím, napodobují nejrůznější zvířata.
Biologové přišli s tím, že se dokážou měnit, i když „vidí kůží“. Zvláštností přitom je, že jsou téměř barvoslepé. Podle vědců dále mají velmi dobrou krátkodobou paměť a rychle se orientují (při pokusech rychle našly cestu z uměle vytvořeného bludiště).
Na chobotnicích je fascinující, že většinu neuronů v těle mají mimo mozek, konkrétně v chapadlech, a pokud se jejich končetina oddělí od těla, pokusí se sama odplazit pryč. Když pak narazí na potravu, zkouší dopravit ji na „místo“, kde normálně mívá tlamu.
Vrána novokaledonská (Corvus moneduloides)
Výskyt: Nová Kaledonie
Velikost: asi 40 centimetrů
Dožívá se věku: 15 a více let
Dovednosti: užívání nástrojů, schopnost uvědomovat si sama sebe, učení vhledem
I mezi opeřenci se najdou nesmírně inteligentní zvířata. Třeba krkavcovití dokážou používat nástroje, řešit logické úlohy a chápat abstraktní pojmy, jako jsou například čísla.
A speciálně novokaledonské vrány jsou pak experti na vyrábění nástrojů a jejich používání. Vědci z Oxfordské univerzity třeba prokázali, že bez předchozího tréninku dokážou použít i tři nástroje po sobě!
Překvapivé bylo, že některé z nich to dokázaly hned na první pokus! Vrány také nástroje hojně využívají ke zkoumání potenciálního nebezpečí. A tak například napodobeninu jedovatého pavouka si nejprve otestovaly z větší vzdálenosti pomocí klacíku.
Když pak zjistily, že žádné nebezpečí nehrozí, přistoupily k ní blíž. Nové výzkumy také zjistily, že krákání vran je ve skutečnosti specifický jazyk, který má dokonce i své regionální dialekty.
Mravenci (Eciton hamatum)
Výskyt: Mexiko, Brazílie, Bolívie
Velikost: až několik centimetrů
Dožívá se věku: 7–10 let
Dovednosti: kolektivní inteligence, spolupráce s ostatními druhy
Mravenci patří mezi nejinteligentnější druhy hmyzu. Jejich způsob sociálního života je dokonce na tak vysoké úrovni, že se někdy o jejich koloniích hovoří jako o superorganismu. Nejvíce přitom těží ze své schopnosti spolupracovat.
Každý z nich má v rámci kolonie svůj úkol, který také dokonale plní. Pro potravu chodí mravenci vždy ve skupinkách, a tak jsou schopni ulovit i větší kořist.
Díky kolektivní inteligenci pak dokážou stavět živé mosty, s jejichž pomocí mohou překonat téměř jakoukoliv překážku. Navíc je stavějí, aniž by některý z nich měl přehled o situaci a celou stavbu řídil.
Vědci ze Sheffieldské univerzity v USA sledovali dokonalou pravidelnost ve značení mravenčích cestiček. Zjistili při tom, že ty, které vedou co nejkratší cestou k hnízdu, bývají zcela pravidelně v úhlu 50–60°.
Orangutan sumaterský (Pongo abelii)
Výskyt: Sumatra
Velikost: 1,4 metru
Dožívá se věku: až 50 let
Dovednosti: vyrábění a užívání nástrojů, komunikace pomocí zvuků
Orangutani patří, stejně jako šimpanzi, mezi nejchytřejší opice. A i když jsou to spíše samotářští tvorové, členové rodiny k sobě mají velmi blízko – často se objímají a odpočívají spolu. Vyrábí si také vlastní nástroje, které používají jako lidé.
V dešti se například chrání listy, jako by měli deštník, nebo je využívají jako toaletní papír. Navíc umí manipulovat i s lidskými vynálezy, jako jsou různé západky a kliky.
Orangutani mezi sebou komunikují pomocí ustálených zvuků (celkem jich bylo zjištěno 32 druhů). Uvědomují si dokonce i to, že některé věci existují, i když nejsou přítomny.
V roce 2008 vědci zjistili, že orangutani poměřují vynaložené úsilí a související budoucí zisk. Neudělají tedy nic, co by jim nepřineslo nějaký užitek.
Nestor kea (Nestor notabilis)
Výskyt: Nový Zéland
Velikost: okolo 50 centimetrů
Dožívá se věku: 14–15 let
Dovednosti: řešení úkolů, spolupráce s jinými druhy, užívání nástrojů
Tito papoušci, kteří obývají lesnaté horské oblasti jižního ostrova Nového Zélandu, jsou známí svou inteligencí a zvídavostí. Často přilétají i do těsné blízkosti lidských obydlí, kde si pak dokážou hrát s různými předměty, které vytvořil člověk.
Jejich myšlení je komplexní a při experimentech v zajetí dokázali vyřešit i velice složité rébusy. Navíc byl natočen i jeden husarský kousek, kdy papoušek bezpečně zneškodnil past na lasice a vybral z ní návnadu.
Jak se mu to podařilo? Pomocí klacíku nechal past sklapnout, a jakmile nehrozilo žádné nebezpečí, vybral z ní nastražené vejce. Ještě peprnější jsou pak kousky těchto ptáků se zaparkovanými vozidly (velice rádi si hrají se stěrači či anténami aut).
Malpa kapucínská (Cebus capucinus)
Výskyt: střední a jižní Amerika
Velikost: okolo 50 centimetrů
Dožívá se věku: 15–17 let
Dovednosti: používání nástrojů, vzájemná spolupráce
Malpy jsou považovány za nejinteligentnější zvířata celého amerického kontinentu. Jako důkaz lze uvést způsob, jakým používají kameny jako nástroj k louskání tvrdých ořechů. Údery vedou tak šetrně, aby rozbily skořápku, ale přitom nezničily jádro.
Velice zajímavé také je jejich využívání housenek v boji proti bodavému hmyzu, který je velmi sužuje zejména za vlhkého počasí. Malpy si proto právě zmíněné housenky drtí a pak si jimi potírají obličej i tělo.
To pak velice účinně odpuzuje nejen hmyz, ale i ptáky a hlodavce. Malpy jsou také očividně schopné určit hodnotu věci. V experimentu se prokázalo, že pokud jedna malpa dostane lepší odměnu než druhá, dokáže dát najevo nesouhlas a protestovat.
Na druhou stranu dokážou i vzájemně spolupracovat. Chápání spravedlnosti tak má zřejmě základ v naší evoluční historii.
Kutilka plstnatá (Ammophila pubescens)
Výskyt: Evropa
Velikost: až 2 centimetry
Dožívá se věku: jako dospělec několika měsíců
Dovednosti: vynikající paměť a prostorová orientace
Výzkumem neobyčejných schopností hmyzu či pavouků se odborníci zabývají již desítky let. U řady druhů z řádu blanokřídlých je přitom udivuje nejen jejich nevšední paměť, ale také neuvěřitelně rozvinuté schopnosti prostorové orientace. Kutilka je druh vosy, která staví až patnáct hnízd na různých místech najednou.
Je obdivuhodné, jak přesně si přitom pamatuje, kde hnízda leží a jak velké jsou larvy, které krmí (malým nosí méně potravy, větším více). Kutilky si také musejí přesně pamatovat, kterým ze svých larviček už potravu přinesly a které na ni naopak stále čekají. Na rozdíl od vos a včel kutilky nežijí ve velkých koloniích, nýbrž samotářsky.
