Lidé to mají jednoduché. Stoupnou si na váhu a je hotovo. Ale u mraků jsou věci o něco složitější, protože na řadu přichází matematika. Výsledek může šokovat.
Zatímco se nám zdá, že si oblaka jen tak lehce plují po nebi, ve skutečnosti nám nad hlavou mohou viset i stovky tun!
Aby bylo možné určit váhu mraku, je ze všeho nejdříve nutné zjistit jeho hustotu.
Vědci na základě svých výzkumů a dostupných informací odhadnou průměrnou hustotu běžného kupovitého mraku (cumulus), tedy toho krásně bílého a pořádně načechraného, který můžeme vidět na obloze za pěkného dne.
Jde asi o 0,5 gramu na metr krychlový. Pak je třeba zjistit, jak velký je konkrétní mrak.
Typický kupovitý mrak má podle expertů z amerického Národního centra pro výzkum atmosférických jevů délku zhruba jeden kilometr a také je přibližně stejně vysoký i široký, takže je to oblak o objemu jedné miliardy metrů krychlových.
A za pomoci matematiky lze poté určit celkový obsah vody v mraku. V tomto případě se jedná o 500 tun.
Spousta malých kapiček
Co si pod takovou váhou můžeme představit? Asi 83 slonů afrických, okolo 200 nosorožců nebo tři plejtváky obrovské. Kdyby se tato zvířata potulovala po obloze místo mraků, spadla by na zem. Jak je tedy možné, že takto těžký mrak zůstane viset nad našimi hlavami?
Oblaka se skládají hlavně ze vzduchu a droboučkých vodních kapiček a pokud je dostatečně chladno, z ledových krystalků.
Pro zajímavost, průměrná kapička vody v mraku je zhruba milionkrát menší než dešťová kapka, která dopadne na zem, což je přibližně poměr velikosti Země a Slunce.
Gravitace tak na ně působí jen velice málo. Vzdušné proudy ve vysokých výškách navíc s kapičkami pohybují a udržují je ve vzduchu mnohem déle než kdyby byly statické a zůstávaly na jednom místě.
Kromě toho mraky spočívají na vrstvě vzduchu, která je hustší, a tak slouží jako jakási „podložka“ pro mrak. To vše má na svědomí rozdílná teplota vzduchu a mraků.
Není mrak jako mrak
Ale technicky vzato, i mraky nakonec spadnou, a sice nejčastěji ve formě deště. Když se kapky v oblaku ochladí, shlukují se do sebe, rostou a nakonec ztěžknou natolik, že začnou padat na Zemi.
A i když je dešťová kapka mnohem větší než kapička v mraku, stále měří pouze asi 2 milimetry. Tyto malé kapky rozloží váhu mraku tak, že celých 500 tun nespadne na zem najednou. A když jsme u váhy, není vždy stejná, různé druhy mraků mají odlišnou hmotnost.
Například mraky typu cirrus, tedy jasně bílá, jemná a průhledná vlákna na nebi bez vlastního stínu, jsou nesmírně lehká, protože obsahují velmi málo vody.
Naproti tomu mraky cumulonimbus, což jsou mohutná a hustá bouřková mračna, váží mnohonásobně více než cumulus, protože mají vyšší hustotu.
