Vliv na barvu planet má složení jejich povrchu, přítomnost atmosféry či její schopnost pohlcovat sluneční světlo. Proč je Mars rudý a Neptun modrý? A jak jsou na tom ostatní planety?

Merkur

Barva planety: Tmavě šedá až tmavě hnědá

Nejmenší planeta naší sluneční soustavy leží nejblíže Slunci. Má velmi řídkou atmosféru, proto mají na její barvu vliv železitý prach z meteoritů a sluneční vítr. Jeho povrch se podobá našemu Měsíci.

Venuše

Barva planety: Špinavě bíla či béžová s odstíny světle žluté

Druhá planeta ve vzdálenosti od Slunce disponuje atmosférou, která je stokrát hustší než ta zemská, proto na její povrch dohlédnou jen radary. Je také nejjasnějším tělesem na noční obloze.

Země

Barva planety: Je jako duhová kulička, modrá se zelenými pásy vegetace a nažloutlými pouštěmi, přes ně plují bílá oblaka

Její barvu ovlivňuje především světový oceán, který se jeví jako modrý proto, neboť voda pohlcuje sluneční světlo postupně, nejprve červenou barvu, pak žlutou, takže s přibývající hloubkou zbude jen modrá.

Mars

Barva planety: Červená s tmavšími skvrnami

Na povrchu planety Marsu se nachází velké množství oxidu železa, které barví planetu doruda. Některé plochy na jejím povrchu jsou ale nažloutlé, jiné nahnědlé a na pólech je planeta díky přítomnosti vodního a suchého ledu bílá.

Jupiter

Barva planety: Pásy zbarvené cihlově červeně, žlutě, béžově i hnědě

Největší planeta naší sluneční soustavy je zdobena různě barevnými pásy podle toho, jak na ní proudí atmosféra.

Uran

Barva planety: Tyrkysová

Atmosféra Uranu, která nese jméno po bohu nebes, je tvořena převážně metanem, který zcela pohlcuje červené světlo, proto má Uran zvláštní zbarvení s nádechem tyrkysové barvy.

Neptun

Barva planety: Modrá

Neptun má velké množství metanu v atmosféře, proto je podobně jako Uran modrý. Obě planety jsou proto společně nazývány ledovými obry. Neptun byl římský bůh moří.