Jedné zářijové noci roku 1888 najde seržant Smith v ulicích Londýna zohavené tělo. Další zavražděná prostitutka, už čtvrtá. Pak si všimne šátku ležícího opodál. „Mohl by se líbit ženě,“ napadne ho.

Smith ze země sebere důkaz, který za dalších 130 let možná odhalí identitu nepolapitelného Jacka Rozparovače.

Na aukci roku 2007 padne spisovateli a amatérskému kriminalistovi Russellovi Edwardsovi do oka hedvábný šátek. Nejlepší léta má viditelně za sebou, místy je roztrhaný – a potřísněný hnědými skvrnami.

Zjistí, že jde o šál, který osudné noci odnese londýnský policista z místa, kde byla zavražděna 46letá Catherine Eddowesová. Jeho manželka je zakrváceným dárkem upřímně zděšena a odklidí jej ve stavu, v jakém je, z očí.

Poté putuje v rodině z generace na generaci, až k aukci a Edwardsovi. Už jako důkazní materiál jej poskytne britským biochemikům z liverpoolské univerzity k prozkoumání. Pod ultrafialovým světlem vědci zjistí, že látka obsahuje stopy krve a spermatu.

„Dostal se mi do rukou jediný kousek forenzního důkazu v celé historii případu,“ raduje se Edwards, když započíná hon na Jacka Rozparovače.

Věda versus zločin

Leží před ním ovšem seznam více než 100 podezřelých. Ve své době se spekuluje, že vrahem mohl být nejstarší vnuk královny Viktorie, princ Albert Viktor, i autor Alenky v říši divů Lewis Carroll.

Mezitím biochemici extrahují z tkaniny fragmenty mitochondriální DNA, která se dědí po matce, a porovnávají je s žijícími příbuznými oběti i pachatele, které zase vypátral Edwards.

Konečně letos v březnu vědci publikují výsledky toho, co označují za „dosud nejsystematičtější a nejpokročilejší genetickou analýzu v případu Jacka Rozparovače“.

Potvrdí, že semeno na šátku patřilo stejné osobě, kterou Edwards označí za viníka už o pět let dříve. „Testy DNA nyní absolutně a kategoricky dokazují, že Jackem Rozparovačem je Aaron Kosminki,“ prohlašuje spisovatel vítězoslavně.

Pomatený holič

Polský žid Aaron Kosminki (1865–1919) se narodí v městě Kłodawa, tehdy patřící ruskému impériu. Na prahu dospělosti emigruje do Londýna, kde pracuje jako holič, jen pár set metrů od místa, kde začne řádit Jack Rozparovač.

V roce 1891, kdy vraždění ve Whitechapel náhle ustává, má být hospitalizován v ústavu pro choromyslné za napadení své sestry nožem. Kosminski je paranoidní, trpí halucinacemi, odmítá jíst a mýt se.

Za příčinu jeho šílenství lékaři označí „sebehanu“, tedy masturbaci. Za svou „silnou nenávist k ženám a zabijácké tendence“ je už tehdy 23letý holič jedním z hlavních podezřelých. Najdou se ovšem tací, které testy DNA nepřesvědčí.

„Analýzou mitochondriální DNA lze s jistotou příbuzenský vztah pouze vyloučit, nikoliv dokázat,“ připomíná odborník Hansi Weissensteiner. Mýtus o Jackovi Rozparovači je možná natolik silný, že ani nechce být uzavřen.