Prožije prý to nejpozoruhodnější dětství, jaké může dítě mít. Plaví se po mořích s drsnými námořníky, loví s nimi žraloky i velryby, učí se správně po námořnicku klít.
Když v roce 1929 své vzpomínky na dětství sepíše, stává se kniha jednou z největších předválečných senzací a vzápětí jedním z největších literárních skandálů.
Dětství mezi mořskými vlky
Joan Lowellová (1902–1967) vzpomíná, že jí nebyl ani rok, když se škuner Minnie A. Caine jejího otce, kapitána Nicholase Wagnera, stal její „kolébkou o čtyřech stěžních, která mě houpala nad hlubinou mořskou vytrvaleji než nejtrpělivější matka“.
Až do 17 let vyrůstá na lodi mezi drsnými námořníky. Spí v houpací síti, plavat ji učí tak, že ji hodí do vody, a jak roste, učí se být správným námořníkem.
„Naučila jsem se zacházeti s plachetním pasem a říditi kormidlo, plivati obloukem proti větru, přijímati výprask bez kvičení, bráti život, jak právě běžel, a nefňukati.“ Dokáže harpunovat velrybu i čtyři minuty klít, aniž by opakovala jediné slovo.
Často hraje s posádkou svlékací poker, prodává domorodcům cetky, pomáhá s amputací nohy raněného námořníka a o ženské anatomii se dozví, když uloví a rozpárá břicho samici žraloka.
Přežije ztroskotání, plave téměř pět kilometrů ke břehům Austrálie a ještě se přitom snaží zachránit tři koťata.
Během týdne je z knihy hit
V roce 1929 jí nakladatelství Simon & Schuster zaplatí za rukopis autobiografie částku odpovídající dnes 17 milionům korun. Její příběh je neuvěřitelný a ve své bezprostřednosti plné námořnického slangu neodolatelný.
„Umínila jsem si, že nebudu psát tak suše jako lodní deník,“ prozrazuje v předmluvě a slib dodrží. Autobiografie jsou právě v módě a ta její je opravdu „hustá“.
Není divu, že se okamžitě stává bestsellerem (v roce 1930 vychází také u nás pod názvem Děvče mezi námořníky). Vychvalují ji čtenáři i kritika.
Slavný D. W. Griffith (1875–1948) kupuje filmová práva za částku ve výši 26 milionů korun. Joan se stává idolem a vydavatelství na její počest pořádá velkolepý mejdan pro 500 prominentních hostů.
Jenže to všechno má háček… Pravda vychází najevo o měsíc později, kdy se provalí, že celá kniha je jen fikce, protože Joan v mládí nevytáhla paty z rodného Berkeley v Kalifornii.