Chlubí se bohatstvím, okázalým šatníkem i stále mladým vzhledem. Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí (1942–2011) je nejen nekompromisním diktátorem, ale i výstředním mužem. Jednou z jeho libůstek je vyloženě ženská ochranka, tvořená dvěma stovkami pohledných žen ve vojenském munduru, kterým novináři přezdívají Amazonky nebo Jeptišky revoluce.
Dívky se od svého vůdce nehnou na krok a pokud někam cestuje, vybere si z nich 15 nejodvážnějších. A že se mu to vyplatí. Když je v roce 1998 přepadena islámskými fundamentalisty jeho kolona, oblíbená Amazonka Aiša zemře poté, co diktátora chrání před kulkami vlastním tělem. Dlouho dobu se šušká, že Kaddáfí vyžaduje i jiné služby od své pohledné ochranky. Že na tomto šprochu je více než trocha pravdy dokáže nedávno jedna z nich, která promluví o drsných praktikách libyjského vůdce.
Krásné panny
Nisrine Gheriyanihové (*1992) je pouhých 19 let, když ji osvobodí v roce 2011 pád Kaddáfího režimu. Do té doby patří do hrstky vyvolených společnic nelítostného vládce. Na ně má diktátor nejpřísnější nároky. „Musely být vysoké, krásné, dlouhovlasé. A panny,“ popisuje Nisrine, která se ke gardě Kaddáfího ochranky dostane násilím ještě jako nezletilá. Zatímco některé dívky se k ochrance diktátora hlásí dobrovolně a jsou rozhodnuté za bezcitného vůdce položit život, jiné vojáci unášejí přímo ze škol. Protože nikdo pořádně neví, co se za zdmi paláců děje, časem pláčou skoro všechny dívky stejně.
Orgie pod taktovkou diktátora
Dívky nemají být jen ozdobou, od 80. let minulého století jsou cvičeny k tomu, aby v případě nebezpečí zneškodnily nepřítele, který by chtěl vůdce ohrozit. Absolvují speciální akademii, kde se naučí ovládat střelné zbraně i nejrůznější bojové techniky. Diktátor nehodlá mít ve své gardě žádné mužatky. Dívky si osobně vybírá už před výcvikem a následně kontroluje jejich každodenní perfektní make-up a skvěle nalakované nehty. Jak některá ze slečen poleví, dostane výprask. Ve skutečnosti má Kaddáfí na dívky ještě větší nároky než by měl na svalnaté chlapíky. Když zrovna není třeba chránit Kaddáfímu kůži, musejí dívky tu svoji nastavit i jinak. „Když nás vzali za ruku a odváděli do suterénu, bylo jasné, k čemu tam dojde,“ naznačuje Nisrine, že zatímco s nepřítelem mají dívky bojovat, Kaddáfímu a jeho lidem se musí poddat. Znásilňování nebohých dívek je tady na denním pořádku, ovšem to není to jediné, co musejí nezkušené slečny strpět.
Musí zabíjet
Dívky musejí být přítomné i během poprav. Skrývat si oči rukama dívky nesmějí, Kaddáfího muži křehké ženy ještě nabádají, aby se smály a povzbuzovaly katy. Musí to být velká show, kdy naproti křiku zoufalých rebelů zvoní ženský smích. Nesmí plakat ani křičet, mnohé z nich tyto emoce dusí v sobě. Nisrine popisuje, jak se pouze nedívala na to, jak Kaddáfího popravčí zabíjí jednoho zajatce za druhým. Jednoho dne dostane do ruky zbraň. „Měla jsem zastřelit tři rebely. Co mi zbývalo,“ krčí rameny dnes už vyzrálá žena, která měla na výběr – buď poslechne a popraví, nebo zemře s rebely.
Facebook
Twitter
RSS