Pro většinu zvířat představuje největší nebezpečí člověk. I když stojí na potravním řetězci nejvýše, přesto jsou tvorové, kteří jsou pro lidi hrozbou a zabijí jich až miliony ročně. Která zvířata nás ohrožují nejvíce? Tygr, lev nebo snad medvěd?
místo: Největší zabijáci: komáři!
Množství: až 725 000 lidí ročně
Existuje jich asi 3000 druhů, krev teplokrevných živočichů však sají pouze komáří samičky.
Měří asi 16 mm a váží do 2,5 mg. Aktivní jsou hlavně večer, v noci a ráno.
Za noc dokážou urazit až 10 km a mohou létat bez přestávky rychlostí 1 až 2 km/h.
Přenášejí nejrůznější nemoci, nejvýznamnější je malárie a horečka dengue, dále západonilská horečka, žlutá zimnice, virus zika, a u nás i lymská borelióza.
místo: lidé
Množství: až 475 000 lidí ročně (pouze vraždy)
Pokud by se započítaly i dopravní nehody, sebevraždy a podobně, bylo by to až 800 000 lidí.
Rod Homo sapiens sapiens (člověk moudrý) je asi 2,8 milionu let starý.
Aktuálně žije na planetě Zemi 7,579 miliardy lidí (odhad amerického Úřadu pro sčítání lidu).
místo: hadi
Množství: minimálně 50 000 lidí ročně
Je možné, že řada smrtelných kousnutí ani není zaznamenána a počet zabitých lidí je tak ještě vyšší.
Hadi se vyvinuli asi před 170 miliony let, pravděpodobně z ještěrů, podobný je jim například varanovec bornejský.
Známe na 3 400 druhů hadů, z toho 410 druhů je jedovatých.
Nejobávanějšími, smrtelně jedovatými hady jsou zmije, chřestýši, kobry, korálovci, taipani a mamby, mezi škrtiči pak vynikají krajty, anakonda a hroznýši.
místo: psi
Množství: asi 25 000 lidí ročně
Je překvapivé, že mnoho lidských životů mají na svědomí snad nejoblíbenější domácí mazlíčci. Ovšem za úmrtími nestojí „gaučáci“, ale toulaví a opuštění psi trpící vzteklinou, kteří útočí na lidi a nakazí je.
Psi patří mezi nejstarší domestikovaná zvířata, člověka provází už asi 14 000 let.
Celosvětová populace psů čítá 500 milionů, z toho 370 milionů je toulavých.
U nás jsou chovány až 2 miliony psů, což je na obyvatele nejvíce v Evropě.
5.–7. místo: moucha tse-tse, ploštice a motolice
Množství: asi 10 000 lidí ročně každý
Moucha tse-tse je přenašečem prvoka Trypanosoma gambiense, který způsobuje spavou nemoc.
Většina ploštic saje nektar z květů, kromě zákeřnicovitých a štěnic – ti sají krev. A právě dravé ploštice z čeledi zákeřnicovitých jsou přenašeči prvoka Trypanosoa cruzi, který zapříčiňuje Chagasovu chorobu.
Ta se vyskytuje pouze v Americe a trpí jí až 11 milionů lidí. Zřejmě na ni zemřel i britský přírodovědec Charles Darwin (1809–1882).
Motolice rodu Schistosoma (známá jako krevnička) způsobuje nemoc nazývanou schistosomóza, infekční onemocnění postihující střeva, játra či urogenitální trakt. Původci nemoci byli nalezeni i na 5 000 let starých egyptských mumiích. Trpí jí asi 200 milionů lidí, především v subsaharské Africe.
místo: štíři
Množství: 3 250 lidí ročně
Štíři nají každý rok na svědomí až 1,2 milionu bodnutí, jejichž následkem zemře asi 3250 lidí, většinou starší či nemocní, případně děti. Dostatek jedu na usmrcení zdravého dospělého člověka není totiž štír při jednom bodnutí schopen vyloučit.
Poprvé se štíři objevili před 300 miliony lety.
Všechny druhy štírů jsou jedovaté, obsahují jed neurotoxin, který narušuje přenos nervových vzruchů, oběť tak rychle paralyzuje.
Nejbolestivější kousnutí a nejúčinnější jed má štír smrtonoš, nejhorší pověst pak štír tlustorepý.
– 10. místo: tasemnice a škrkavky
Množství: 2 500 lidí ročně každý
Škrkavka dětská je celosvětově rozšířený parazit, trpí jím asi 1,4 miliardy lidí. Vyskytuje se především v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky a Ameriky.
Smrtelné mohou být komplikace spojené s migrací larválních stadií v těle – perforace či ucpání střev a dýchacích cest.
Pokud se člověk nakazí larvou tasemnice, ta se v jeho střevě vyvine v dospělého cizopasníka, ale nijak výrazně mu neškodí. Jestliže ale člověk pozře vajíčka tasemnice, v jeho těle se vyvinou v larvy, které mohou migrovat po těle a zakládat infekční ložiska.
