Na moři patří k nejfotogeničtějším útvarům. Vznikají nejčastěji zřícením stropu jeskyní ve vápencovém podloží nebo korálových ostrůvcích. Rodí se už v době ledové, kdy je hladina moří o 100 metrů nižší a vápencový terén v klidu ohlodává eroze.

Když pak hladina opět stoupne, dojde k propadu oslabených stropů a následnému zatopení dutin. Jaké jsou ty nejznámější?

Největší: Velká modrá díra

Najdete ji ve střední části Majákového útesu, atolu ležícího 70 kilometrů od pobřeží Belize. Je 318 metrů široká, 124 metrů hluboká a vznikala postupně během ledových dob před 153 000, 66 000, 60 000 a 15 000 lety.

Proslaví ji francouzský oceánograf Jacques Cousteau (1910–1997), který nad ní v roce 1971 zaparkuje svou slavnou výzkumnou loď Calypso, aby ji prozkoumal…Potvrdí její krasový původ a prohlásí ji za jedno z pěti nejlepších míst k potápění na světě.

V letech 1997 až 2018 se do modrých hlubin ponoří další expedice, aby propátraly dno a jeskynní systém, odhalí také, že od hloubky 91 metrů je voda anoxická (bez kyslíku) a bez života.

A to doslova, neboť na dně objeví těla dvou potápěčů, kteří se tu před časem ztratili. Kromě expedic je samozřejmě oblíbeným cílem rekreační potápěčů, protože zcela právem figuruje na mnoha seznamech nejúžasnějších míst světa.

Nejhlubší: Taam Ja‘

Najdete ji v zálivu Chetumal u jihovýchodního pobřeží poloostrova Yucatán. Taam Ja‘ znamená v mayštině hluboká voda a v roce 2003 ji objeví místní potápěč při pronásledování kanice.

Nikomu se o tom nezmíní, takže je objev na dlouho zapomenut. Výzkum začne až v roce 2021 a během několika měření provedených v následujících letech se ukazuje, že díra s téměř kruhovým ústím o průměru 151 metrů má hloubku více než 420 metrů a je tak nejhlubší modrou dírou světa.

Na její dno se zatím nikdo nedostal, dokonce ani sondy, protože nedisponovaly delším kabelem. Hloubka, jak se ukazuje, není jediným tajemstvím, které ukrývá. Podle složení vody totiž vědci soudí, že by mohla být propojena s oceánem labyrintem tunelů.

Nejnebezpečnější: Dahab

Říká se jí Hřbitov potápěčů a najdete ji v Akabském zálivu nedaleko egyptského Dahabu. Jde o průrvu v korálovém útesu s hloubkou 130 metrů a nepravidelným ústím o průměru přibližně 80 metrů.

V roce 1968 ji jako první prozkoumá izraelská expedice vedená Alexem Shellem a ze všech modrých děr láká nejvíce potápěčů, přestože je z nich nejzrádnější a nejnebezpečnější.

S minimálně 200 mrtvými během 30 let je dokonce místem s největším počtem úmrtí potápěčů na světě. Lze do ní skočit rovnou z pláže a potápění je tu snadné, protože voda je teplá, průzračná a bez proudů. Jenže právě ta lehkost je zrádná a mnozí díru podcení.

Zejména 25 metrů dlouhý tunel, který v hloubce 56 metrů spojuje díru s oceánem, do kterého ústí v hloubce 120 metrů.

Mnozí riskují, neberou ohled na riziko takzvaného dusíkového opojení, které způsobuje množství dusíku v krvi, ale nebezpečný může v takové hloubce být i kyslík, měnící se v toxin způsobující nevolnost, křeče a bezvědomí.