Létají, jak fouká vítr. Krotce jako ovce plují po obloze s obří hlavou, dlouhým ocasem, uvázaní na řetězu. Létají už 2000 let!
První draci přiletí z/do Číny před více než 2500 lety. Zmínku o nich můžeme nalézt v Zápiscích historika od S’-ma Čchiena z 2. stol. př. n. l., kde popisuje bitvu mezi zakladatelem dynastie Chan a generálem jménem Siang Jü:
„Generál Chan Sin nechal zhotovit dřevěného ptáka a na něj posadil Čang Lianga. Ten létal v noci nad obklíčeným vojskem Siang Jüho a zpíval písně z rodného kraje nepřátel. Siang Jü se domníval, že se jeho vojsko vzdalo Chanům a spáchal sebevraždu.“
Pozdrav bohům
Vzhledem se první papírový drak liší, je obdélníkového tvaru a nemá ocas. Létá ovšem stejně dobře, jako by létal drak živý. V dobách minulých plní převážně funkci kultovní a náboženskou. Létající objekty umožňují lidem být blíž bohům.
Na rozdíl od evropského pojetí draka, kdy několikahlavá saň touží usmrtit přinejmenším princeznu, se asijská podoba liší. Drak je člověku prospěšným stvořením, které mu pomáhá přivolat déšť a snaží se vyprosit u bohů přízeň pro farmáře.
Jedním ze zajímavých historických obyčejů je zvyk z japonské éry Meidži (1868–1912) v prefektuře Mijagi. Zde lidé vycházejí na Nový rok s papírovými draky, kteří nesou jejich jméno. Když je drak v dostatečné výšce, přeřezávají šňůru a draka nechávají uletět.
Ten jejich jméno doručuje bohům a zajišťuje jim štěstí po celý následující rok. Dnes se k této tradici vracíme s lampiony štěstí.
Jak draci loví ryby
Symbol čínské kultury – had s abnormálně velkou hlavou, zakrnělými křídly a čtyřmi končetinami, vlnící se vzduchem. Tato tradice postupem času letí světem přes Japonsko a Malajsii.
V Japonsku se drakům říká „dako“, s přidáním předpony se pak setkáme s termíny jako „engidako“ a jiacudako“. V Malajsii, která je závislá na rybolovu, jsou draci zapojeni právě do tohoto odvětví.
S pomocí draků loví plaché ryby, které děsí sebemenší stín rybářské lodi. Tvar draka, který známe, bychom mohli nazvat tzv. malajským typem draka. Tento prototyp, který je nazýván „layang layang“, pochází z Indonésie a vzniká před mnoha sty lety.
První drakobijci
Do Evropy dolétají v 15. století jako kosočtvercoví, kosodélníkoví a šípovití draci. Po náboženských a kultovních úkolech začíná postupem času plnit drak i funkci v armádě a v meteorologii.
V 18. století v Americe vypouští vědec Benjamin Franklin (1706–1790) draka poprvé v bouři. Poskytuje tak první důkaz o elektrickém výboji statické elektřiny mezi nebem a zemí – blesku.
Ve válce drak doručuje zprávy, slouží jako nosič fotoaparátu a pořizuje výzvědné fotografie. V meteorologii stále pomáhá s výzkumem počasí ve větších výškách.