Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Možná se blíží další doba ledová: Přežije ji lidstvo?

Podle ruských vědců poklesne po roce 2021 magnetická aktivita Slunce o 60 % a nastane další doba ledová. Možná si pak sice zabruslíme na Vltavě nebo na londýnské Temži, ale další důsledky ochlazení by ale už tak příjemné být nemusely. Co nám hrozí?

Vědci tvrdí, že máme zapomenout na globální oteplování a připravit se spíše na solární ochlazování. Sluneční aktivita podle nich klesne do deseti let až o 60 %. Mělo by k tomu dojít už v roce 2021, kdy začnou teploty na celé naší planetě výrazně klesat.

Vědci k tomuto znepokojujícímu závěru přišli díky matematickému modelu magnetické energie Slunce.

Jak přesná je mrazivá předpověď?

Podle ukrajinské profesorky matematiky Valentiny Zharkové z Northumbrijské univerzity v anglickém Newcastlu vychází nový matematický model z objevu druhé vrstvy elektromagnetických vln uvnitř Slunce.

Když jsou obě vlny sladěny, je aktivita Slunce velká, když se naopak rozejdou, výkonnost Slunce ochabne.

Profesorka Zharková tvrdí, že „obě vlny mají frekvenci 11 let, ale částečně odlišnou, a časově se vyrovnávají.“ Spojením obou vln a porovnáváním s reálnými údaji o probíhajícím slunečním cyklu tým profesorky Zharkové zjistil, že tyto předpovědi jsou přesné z 97 %.

Bruslení na Temži

Pokud jsou tyto předpovědi správné, nastane fenomén známý jako Maunderovo minimum. To je označení pro období sluneční aktivity v letech 1638 až 1715, kdy se na Slunci neobjevovaly žádné sluneční skvrny, což mělo vliv na klima, které bylo výrazně chladnější.

Teploty by měly začít klesat v roce 2021 a v roce 2030 pak nastane tak mrazivé počasí, že podle těchto vědců bude možné bruslit na řece Temži, která protéká Londýnem.

Dvě století mrazu

Tyto matematické modely potvrdil i vedoucí oddělení vesmírných studií na Pulkovské observatoři u Petrohradu, astrofyzik Khabibullo Abdussamatov, který dokonce tvrdí, že nová doba ledová bude trvat nejméně dvě století její vrchol nastane v roce 2055. Podle Abdussamatova se „malé“ a „velké“ doby ledové na Zemi střídají v pravidelných cyklech, kdy k těm předchozím došlo v 13., 15., 17., a v 19. století.

Může nastat kdykoli!

Dlouhé období mrazu (glaciál) jsou vždy střídány krátkým teplým obdobím (interglaciálem), které obvykle trvá 11 500 let. Teplé období, ve kterém žijeme nyní, ale začalo už před 12 tisíci lety, takže nová doba ledová může přijít téměř kdykoli.

Velmi nízká magnetická aktivita na Slunci tak odpovídá historicky zdokumentovaným chladným obdobím na Zemi.

Profesorka Zharková ale tvrdí, že její matematický model, který měl až 97% přesnost při určování minulých malých dob ledových, nelze použít jako důkaz, že i tentokrát dojde k malé době ledové.

Jde o globální oteplování?

Mnozí vědci jsou přesvědčeni, že sluneční aktivita do roku 2028 klesne až o 60 %, protože se jejich výpočet opírá o pravidelný sluneční cyklus, který je znám už 200 let.

Na konci každého cyklu dosahuje sluneční aktivita maxima, což můžeme dobře vidět kolem sebe právě teď – posledních pár let jsou léta velmi horká a zimy už nejsou takové, jako bývaly dřív.

Nejde ale o globální oteplování, jak kolem sebe často slyšíme, ale o předsmrtné křeče teplého cyklu.

Ledoborec místo luxusního parníku

Šokující je i zpráva, kterou pro vládu USA vypracovala skupina renomovaných vědců. Shoduje se totiž s matematickými modely ruských vědců. Říká se v ní, že za několik let bude ve Skandinávii a Velké Británii platit kvůli nesnesitelným mrazům zákaz vycházení.

Na jižních plážích, kde se dříve opalovali turisté, bude silná vrstva ledu a sněhu, lodní dopravu budou moci dokonce zajišťovat pouze silné ledoborce.

Scénář katastrofického filmu

Podle této zprávy rovněž budou všechna letiště na severu na dlouhé období uzavřena a vlaky ani autobusy nebudou jezdit. Zásoby potravin tak během těchto krutých zim budou téměř vyčerpány a všichni se už budou modlit, aby přišla dlouho očekávané jaro.

Pokud vůbec přijde. Můžeme skutečně již za dva roky pocítit podstatně chladnější počasí, které přejde za pár let do tak mrazivého počasí, že nastane nová doba ledová?

Čas ukáže, zda matematický výpočet vědců byl správný, a zda zpráva, kterou vypracovala skupina vědců pro vládu USA, nebyl jen scénář katastrofického filmu.

Udeřila malá doba ledová

Současná situace rozhodně není historicky první výraznou změnou klimatu, kterou muselo lidstvo zvládnout. Dnešní teplé období totiž začalo až na konci 19. století a předcházela mu tzv. malá doba ledová, která odstartovala už ve 14. století.

Jednalo se o dlouhou klimatickou anomálii, která zanechala velké stopy v naší historii a kultuře.

Malou dobou ledovou se rozumí extrémní výkyvy evropského podnebí mezi 14. až 19. století s vrcholem mezi lety 1638 až 1715. I když průměrné teploty poklesly, nešlo o období neustálé zimy, jak by možná někdo čekal, ale především o období silné rozkolísanosti počasí.

Malá doba ledová nahradila mimořádně teplé a stabilní období v 10. až 13. století, kterému zase předcházelo chladnější období drsného raného středověku.

Ledovec přichází do Evropy!

Ale malá doba ledová z této dlouhé řady klimatických výkyvů přece jenom vyčnívala. Šlo totiž o nejstudenější období za posledních 2000 let, a navíc se stalo svědkem a nejspíš i motorem největší změny v lidských dějinách – vzniku moderní společnosti.

Když si střední Evropa ve 13. století ještě s určitými odchylkami (např. hladomory let 1043 a 1281 až 1282) užívala teplé období, v němž se teploty příliš nelišily od těch dnešních, na severním okraji Evropy už se rozšiřovalo zalednění.

Celoevropský hladomor zahubil miliony lidí

V Českém království se tehdy rychle zvyšoval počet obyvatel, budovala se nová města a rozšiřovaly osevní plochy. Kolem roku 1310 ale začaly teploty klesat, v roce 1315 začala série mimořádně vlhkých let a velký celoevropský hladomor.

Trval do roku 1317, ve zmenšené míře až do roku 1322, a zemřely během něj miliony lidí.  Nestabilní počasí plné extrémů znamenalo ve zranitelné zemědělské společnosti neustálou hrozbu podvýživy a s ní spojený vyšší výskyt epidemií.

Mor, Karel IV. a husité

Přes oslabenou Evropu se proto v půlce 14. století přehnala černá smrt, doslova apokalyptická morová epidemie, která během pár let přivedla do hrobu asi třetinu obyvatel.

Polohou izolované české země, které ležely mimo hlavní obchodní trasy, byly největšího morového běsnění ušetřeny, s nimi i velká část severu střední Evropy.

Uprostřed zbídačelého kontinentu tak mohla vyrůst oáza prosperity pod vládou Karla IV. České země ale nakonec moru neunikly – pronikl k nám v plné síle roku 1380. Společenské změny, které vyvolal, pak výrazně přispěly k vzniku husitského hnutí.

Malá Strana hoří!

Poté, co se české země vzpamatovaly z husitských válek, během nichž v letech 1431 až 1432 také zažily drsný hladomor, se situace výrazně zlepšila. V 1. polovině 16. století pak v kronikách čteme o velkém oteplení a rozkvětu hospodářství i celé společnosti.

Horká a suchá léta vrcholila na začátku 40. let 16. století, vyprahlá Praha tehdy zažila ničivý požár Malé Strany a Hradčan. V něm dokonce shořely i zemské desky, tedy základní registr českého šlechtického majetku.

Ničivá třicetiletá válka

Teplé počasí přálo plodinám všeho druhu. Tehdy tu byla největší plocha vinic v dějinách, do střední Evropy dokonce občas zavítala i hejna sarančat, která dnes neopouštějí Afriku. Doba nebývalé hojnosti se však v 60. letech 16. století zase změnila.

Přicházely tuhé zimy a krátká léta. V 17. století se k tomuto vývoji přidala ničivá třicetiletá válka, ale také anomálie ve sluneční aktivitě.

Výsledkem byly extrémně tuhé zimy, ve kterých mnohem častěji zamrzaly vnitrozemské řeky, Baltské moře, a dokonce i sever Jadranu.

Proč došlo k porážce Napoleona v Rusku?

V alpské části střední Evropy se začaly mohutně rozšiřovat ledovce, které pokryly vesnice i pole v údolích. V Rakousku se proto kvůli klesající produkci vína začalo přecházet na pivo.

Extrémní projevy počasí hýbaly i světovou politikou – ve velké míře se podílely na porážce španělského loďstva Angličany v roce 1588, Francouzské revoluci nebo Napoleonově porážce v Rusku.

Kdo jedl kopřivy a kůru ze stromů

Během malé doby ledové nebyl v českých zemích zaznamenán výraznější nárůst velkých potravinových krizí. Vrtkavé počasí ale i zde obnovilo praktikování předkřesťanské magie a zapustilo řadu pověr.

Lidé světili obilná zrna, na ochranu před bouřkami vyzváněly kostelní zvony, zapalovaly se hromničné svíce, zaklínaly se mraky a krupobití. Nic nepomohlo, hladomor nakonec přece jen udeřil.

Po kombinaci extrémních srážek a velkého sucha v letech 1770 a 1771 vyletěly ceny obilí do astronomických výšek, chudí lidé museli jíst kopřivy nebo kůru stromů. Podvyživené obyvatelstvo pak zasáhla epidemie tyfu. Zemřelo nejméně 250 000 lidí.

Prudce se zvýšil počet žebráků, bujela kriminalita. Dobrá sklizeň roku 1772 sice ukončila tato tzv. hladová léta, hladomor ale kromě osvícenských reforem přispěl i k selským bouřím roku 1775.

Jak vymýtit hladomory

Pro křesťanský Západ nebylo mrazivé počasí jenom hrozbou, ale také motivací k většímu pokroku.

Nejdříve Nizozemí a potom Velká Británie vymyslely střídavé hospodářství, ve kterém se půda zúrodňovala střídáním vhodných plodin místo toho, aby její část ležela ladem (tzv. trojpolní systém). Rozvíjely se technické vynálezy, zaváděly nové odrůdy.

Spolu s obilovinami se základní surovinou staly brambory a zvýšila se spotřeba masa, protože se pro hospodářská zvířata dařilo vypěstovat více krmiva. Hladomory v době míru nakonec zcela zmizely.

Co způsobil výbuch sopky

Nestálé počasí doznívalo ještě skoro celé 19. století. V roce 1816 přišel proslulý „rok bez léta“, který byl výsledkem nevídaného výbuchu sopky Tambora v Indonésii. V letech 1845 a 1890 zažily Čechy masivní povodně, ta druhá dokonce strhla Karlův most.

Pozvolné oteplování začalo v půlce 19. století, ale studené a extrémní období skončilo náhle až v zimě na přelomu let 1896 a 1897.

Čtyřicet teplých let

Přišla nejstudenější zima století na přelomu let 1928 a 1929, po roce 1939 pak nastala doba mírnějšího poklesu teplot, která trvala až do 70. let.

Posledních čtyřicet let už se teplota zvyšuje – oproti 19. století se celoročně oteplilo skoro o celý 1 °C. Otázkou zůstává, kdy se křivka přehoupne zase zpět k mrazivým teplotám.

Stane se tak už za dva roky, jak předpovídá matematický model profesorky Zharkové?

Teploty by měly začít klesat už v roce 2021. Malá doba ledová odstartovala už ve 14. století. Po husitských válkách se situace s hladomorem zlepšila. Během malé doby ledové byl zaznamenán nárůst potravinových krizí. Výbuch sopky způsobil i u nás velké povodně.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
V Monopolech se hrálo o svobodu
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku.   „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé […]
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa. Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles.   Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru. Před zraky tisíců přihlížejících […]
První pasažéři vlaku si ani nesedli
„Už jedou! Už jedou!“ mává jezdec na koni praporkem, když kluše po železničních pražcích. Za ním supí lokomotiva Active, která později v historii vyfasuje označení Lokomotiva č. 1. Je totiž úplně první, která sveze cestující.   Úterý 27. září 1825 je mimořádně významný den. Železniční inženýr a konstruktér parních lokomotiv George Stephenson (1781–1848) se rozhodl […]
V bitvě u Cassana utrpěl Evžen Savojský jedinou porážku
Je to pro něj jako hra kočky s myší. Tu předstírá ústup, jindy zase útok, aby soupeře oklamal. Jen jedinkrát to princi Evženovi Savojskému nevyjde podle jeho představ…   Po smrti bezdětného krále Karla II. (1661–1700) se v Evropě rozhoří válka o španělské dědictví. Bojuje v ní Francie proti alianci tvořené habsburskou monarchií, potažmo Svatou […]
Zajímavosti
Výrobu skafandrů drží v rukou módní značky!
Na návrat lidí na Měsíc čekáme už přes 50 let. Příprava mise Artemis III, která tam má dopravit posádku poprvé i s ženskou účastí, je však v plném proudu! Se startem se počítá nejdříve v září 2026, už teď ale víme, jaké obleky si s sebou astronauti přibalí na procházky po měsíčním regolitu.   Skafandr […]
Kensingtonský kámen: Byli Vikingové v Americe?
Vikingové dodnes fascinují svým bojovým uměním. Tito dávní Seveřané však byli více než jen hrůzu nahánějící nájezdníci. Zbyly po nich promyšlené obchodní cesty a proslavili se jako úžasní námořníci. Opakovaně se jim podaří přeplout Atlantik a osídlit Grónsko a Island.   Objev záhadného kamene s runovým písmem podpoří domněnky, že Vikingové mohli proniknout ještě dál […]
WindRunner: Největší král nebes
Lidé zvedají pohled k nebi. Někteří ukazují prstem, jiní vzrušeně šeptají. Je to pták? Je to Superman? Ne – je to letadlo! Ale jaké! V reklamních sděleních se o něm bez ostychu tvrdí, že je největším, jaké kdy člověk vyrobil! A při pohledu na jeho parametry jim musíme dát za pravdu!   Na počátku je Američan Mark […]
Jak funguje Efekt Streisandové?
Zdá se, že stejně jako existují zákony fyzikální, existují i zákony sociální, které jsou za daných podmínek platné vždy a všude. Zejména, když se nám to hodí nejméně.   Jedním z takových zákonů je Efekt Streisandové, což je sociální fenomén, jehož poučka by mohla znít: „Čím víc něco budete tlačit do stínu, tím víc na […]
Záhady a napětí
Černá madona z německého Altöttingu: Dokáže převzít jakékoliv trápení?
Uvnitř malebné Kaple milosti v bavorském Altöttingu stojí ikonická soška Černé Madony. Ročně za ní přicházejí miliony věřících, neboť podle místní legendy do sebe dokáže nasáknout bolest, smutek a trápení každého, kdo ji o to požádá. Skutečně její barva odráží právě její zázračné umění?   Soška vysoká asi 66 cm, oblečená v bohatě zdobeném barokním rouchu, pochází […]
Archeologická záhada: Proč bylo šestileté dítě pohřbeno se 17 zvířaty?
V městské části Slatina na jihovýchodě Brna je v roce 2006 objeven podivný hrob. Archeologové v něm nacházejí kostru asi šestiletého dítěte a stovky kostí zvířecích. O jaká zvířata se jedná? Byla snad rituálně obětována? A jaké dítě bylo uloženo do tak speciálního hrobu?   V roce 2006 objevují archeologové na území dnešního Brna hrob, […]
Nemoc duchů: Stará kletba z indiánských plání?
Co když slabost, horečka nebo ztráta vůle žít nepramení z nemoci těla nebo duše, ale z temného stínu, který se na nás přilepí? Takovou otázku si kladou indiáni napříč celou Severní Amerikou, a jejich odpověď je jasná: Je to možné, a jde o takzvanou nemoc duchů!   Původní obyvatelé Ameriky, zejména kmen Navahů, obecně věří, že duchové […]
MÝTY A RITUÁLY: S bohyní Mokoš na křídlech víl
Když je ze země cítit vláha a nohy se začnou jemně bořit do mokré půdy, nastává chvíle, kdy do života vchází slovanská bohyně Mokoš. A tak se připravte zapustit kořeny, protože Mokoš přináší dary samotné matky Země.   Staroslovanská bohyně Mokoš je vládkyní přírody, úrody, léčení a plodnosti země. Jak už její jméno napovídá, vychází […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
tisicereceptu.cz
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
S kozím sýrem Ivana Anderlová dokáže přímo čarovat. Zkuste i vy vykouzlit naprosto báječný pokrm podle jejího receptu. Ingredience 200 g kozího sýru 2 celozrnné bagetky nebo chléb 1 jablko ol
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
nasehvezdy.cz
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
Po rozchodu s tělocvikářem Ondřejem Rančákem (40) se těšila na nový začátek. Jenže teď prý Aneta Krejčíková (34) začíná svých činů pomalu litovat. Je to teprve pár měsíců, co se rozhodla pro rázný kro
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
21stoleti.cz
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých ok
Dáváme věcem druhý život: Staré, ale nikoli k ničemu
panidomu.cz
Dáváme věcem druhý život: Staré, ale nikoli k ničemu
Je hezké, když si schováváte staré či nepotřebné věci, že se jednou můžou hodit. Jenže aby se to stalo, je potřeba ještě druhý krok. Oživit je, dát jim novou funkci a obvykle jim také dopřát zkrášlovací kúru novým nátěrem. Proměnit nepotřebné v potřebné a vysloužilé ve znovu sloužící je jednodušší, než se může zdát. Takové úpravy
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
historyplus.cz
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
„Úchvatné!“ honí se hlavou Sergeji Koroljovovi, když zpoza ohradníku sleduje zkušební start německé rakety V-2. V říjnu 1945 sovětský konstruktér vidí vzlétnout velkou raketu vůbec poprvé v životě. Při pohledu na kolos stoupající k nebesům si uvědomí, že přesně tohle je cesta, jak dosáhnout dosud neuskutečněného a vynést člověka do vesmíru…   Američané měli Wernhera
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
epochaplus.cz
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
Představte si dunění davu, ostrý lesk oceli a vůni krve mísící se s prachem v rozpálené aréně. Právě zde, v srdci Římské říše, se psaly osudy mužů, kteří byli zároveň obdivováni i odsuzováni – gladiátorů. Tito bojovníci, vhození do mlýnku na maso pro zábavu mocných a lidu, vedli život plný protikladů. Měli sice špičkovou lékařskou
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
nejsemsama.cz
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
Léto je pro pleť výzvou – více slunce, tepla i potu, a přesto toužíte po zářivém vzhledu, svěžesti a hydrataci. Co zařadit do každodenní rutiny? V létě se pravidla každodenní péče o pleť mění. Pleť je vystavena vysokým teplotám, UV záření a suchu a make-up vydrží přece jen o trochu méně. Máme pro vás tipy
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
enigmaplus.cz
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
Dětská zvídavost je nesmírná. Ale co když se tříleté dítě rozhodne prozkoumat něco, co nemá žádné fyzické tělo? To se stalo Američance Diane Davis, jejíž setkání s nadpřirozenou entitou bylo jiné než
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
epochanacestach.cz
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
V Česku nalezneme nepočítaně míst s magickou energií. Zde jsou další z nich, která mají prý dokonce až léčivou moc! Nedokončený chrám dobije baterky V Panenském Týnci v okrese Louny má původně stát velkolepá stavba chrámu, ta však zůstává nedokončena. Přesto místo i nadále láká mnoho lidí a je důkazem, že není nutná přepychová výzdoba
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
skutecnepribehy.cz
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
Moje úžasná kočička Didi mě léta provázela životem. Ve chvíli, kdy cítila, že brzy nadejde její čas, se postarala o svého nástupce. Nebyla jsem nadšená z toho, že si děti prosadily kotě. Přinesly ho z útulku. Kočička Didi se u nás rychle zabydlela. Rázem byla paní domu ona. Spala s námi v posteli a byla tak mazaná, že se naučila pouštět si
Sofistikované vrstvení
iluxus.cz
Sofistikované vrstvení
Ve světě módy platí jedno pravidlo: styl je způsob, jak říci světu, kdo jste – bez jediného slova. A právě sofistikované vrstvení šperků se stává nástrojem sebevyjádření, který oslavuje individualitu,
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz