Ledviny patří k nejdůležitějším orgánům v našem těle a plní mnoho nezastupitelných životních funkcí. Pokud selžou, může jít o zásadní problém s doživotními následky. 

Ledviny jsou párovým orgánem lidského těla, přičemž každá z nich měří asi 12 cm a váží 150 gramů. Nacházejí se po obou stranách bederní páteře a vykonávají několik životně důležitých funkcí.

Jejich hlavní úlohou je odbourávat odpadní látky, dále regulují objem celkové vody a v neposlední řadě mají velký podíl na produkci řady důležitých hormonů.

Jak lidská čistička pracuje?

Ledvinami proteče každou minutu neuvěřitelný jeden litr krve. Ta přitéká krátkými a širokými tepnami a postupně se větví do těch nejjemnějších vlásečnic, stočených do tzv. glomerulů (cévní klubíčko uvnitř ledvinového tělíska).

Těch se nachází v každé ledvině mezi 1–1,25 milionu. Tato klubka fungují jako jemné sítko, přes které se filtruje moč. Ta se pak hromadí v ledvinové pánvičce, ze které odtéká močovodem do močového měchýře.

Důležité hormony

Ledviny produkují tří významné hormony: renin, erytropoetin a calcitriol. Renin se vytváří ve chvíli, kdy poklesne krevní tlak. Jeho zvýšené hodnoty způsobí zúžení cév v těle, a tím zajistí zvýšení krevního tlaku zpět na normální úroveň.

Další hormon, erytropoetin, stimuluje kostní dřeň k výrobě červených krvinek, které mají jeden hlavní úkol: rozvádět kyslík v celém krevním oběhu.

Poslední calcitriol je známý jako aktivní vitamin D nebo D3, který pomáhá regulovat hladinu vápníku v krvi, ale především v kostech.

Plná „popelnice“

Hlavní funkcí ledvin je ale odbourávání odpadních látek, které se v těle neustále utvářejí a jsou pro člověka škodlivé a nepoužitelné. Většina těchto toxických látek v krvi pochází z běžné látkové výměny ve svalech nebo z bílkovin přijatých potravou.

Pokud ale nastane v ledvinách problém, odpadní látky se začínají v těle hromadit a mohou ledviny nenávratně poškodit.

Bezbolestný problém

Zákeřnost onemocnění ledvin spočívá především v tom, že se v počátečním stadiu nedá téměř rozpoznat, člověka nic nebolí. Dají se ale pozorovat nenápadné příznaky. V první řadě se zhoršuje celkový zdravotní stav, člověk pociťuje nevolnost nebo špatně spí.

Velkým alarmem bývá otok tkání, především na rukou nebo kotnících. Často se objevuje vyšší dušnost a přibývání na váze. Upozornit nás může i svědění kůže.

Strašáci: cukrovka a vysoký tlak!

Problémy s ledvinami souvisí ve velké míře i s jinými orgány.

Diabetes nebo vysoký krevní tlak (často souvisí s obezitou), opakované záněty močových cest nebo různá vrozená onemocnění patří k nejčastějším spouštěčům onemocnění ledvin. Proto je nesmírně důležité, aby se problém podchytil už v jeho počátku.

Zničená ledvinová tkáň se už totiž nedá zcela vyléčit. Pokud tedy dojde k nejhoršímu, musí se ztracená funkce nahradit, a to formou dialýzy nebo transplantace.

Hemodialýza

Jedná se o postup, při kterém se krev čistí mimo tělo pomocí speciálního filtru. Může to být dialyzátor nebo umělá ledvina. Krev se pak odvádí do dialyzačního přístroje, který ji zbaví veškerých toxinů. Přefiltrovaná krev se poté dostává zpět do cévního oběhu.

O parametrech dialýzy rozhoduje nefrolog, který určí frekvenci a délku léčby. Jediné, co dialýza nedokáže, je stimulovat tvorbu červených krvinek nebo výrobu hormonu erytropoetinu.

Peritoneální dialýza

Tento způsob léčby má oproti hemodialýze výhodu v praktickém využití. Funkci ledvin nahrazuje filtrace krve přes tzv. pobřišnici, do které se napustí čisticí roztok. Ten do sebe vsaje škodlivé látky a nahradí je novým roztokem.

Výměna roztoku je nutná 4–5x denně. Ona výhoda spočívá v tom, že není potřeba žádných přístrojů a člověk si ji může provádět doma sám. Tato metoda je vhodná především pro pacienty se slabým srdcem a velmi nízkým tlakem.

Transplantace ledvin

K náhradě orgánu dochází až v nejzazší situaci, kdy už není možná ani dialýza. Při transplantaci se zdravá ledvina dárce operativně vpraví do těla nemocného. Ve většině případů je dárce po smrti. Darovat ledvinu ale může i žijící dárce.

Aby tělo ledvinu přijalo, je nezbytné, aby se krevní skupina dárce a jeho tkáně co nejvíce shodovaly s příjemcovými. Nová ledvina je schopna pracovat hned po transplantaci, může ale trvat i několik týdnů, než začne tvořit moč.

Vzhledem k počtu pacientů, kteří potřebují transplantaci, musí být kandidát zařazen na čekací listinu.

Jak pečovat o své ledviny?

Aby zůstaly zdravé a pracovaly, jak mají, je třeba dodržovat několik zásad. Hlavní je dodržovat zdravý životní styl. Nedostatek pohybu, vysoký krevní tlak nebo cukrovka mohou ledvinám velmi uškodit. Jaká pravidla bychom tedy měli dodržovat?

Konec cigaret – Kouření neblaze ovlivňuje nejen srdce a plíce, ale také ledviny, jelikož působí na kvalitu cév.

Cigaretový kouř a zplodiny jsou navíc silně karcinogenní, a zvyšují tak výskyt nádorů nejen v plicích, ale i v ledvinách a močovém měchýři.

Snížení váhy – Špatné stravovací návyky se významně podílejí na vzniku aterosklerózy (kornatění tepen), cukrovky a vysokého tlaku. Nadměrná zátěž navíc opotřebovává klouby a páteř.

Obezita pak může vést i k chronickému onemocnění ledvin, jelikož ledviny musejí filtrovat více krve.

Pohyb – Neméně významnou prevenci je pohybová aktivita, při které se posiluje imunitní systém, snižuje se krevní tlak, zlepšuje se stav cévního systému a snižuje se hladina cukru v krvi.

Kvalitní stravování – Strava by měla být taková, aby obsahovala všechny důležité vitaminy, minerály, tuky, cukry a bílkoviny. Dobré je se vyhnout umělým barvivům, konzervantům nebo stabilizátorům. Lidé by si měli hlídat také podíl bílkovin a soli v jídle.

Pitný režim – Zdravý člověk by měl vypít dva až dva a půl litru tekutiny za den. Do tohoto množství se zahrnují polévky, ovocné čaje, vody nebo šťávy ze zeleniny a ovoce.

Při problémech by měl člověk přijímat zvýšené množství tekutin, aby se škodliviny vyplavily z těla ven.

Omezení analgetik – Většina léků metabolizuje v játrech a jejich vylučování prochází právě přes ledviny, které tak může poškodit.

Dostatek spánku – Podle nedávné studie může stav ledvin ovlivnit i dostatek spánku. Mezinárodní studie zjistila, že u lidí, kteří spí méně než pět hodin, se objevilo o 65 % vyšší riziko poškození ledvin.

Nejčastější onemocnění, spojená s ledvinami:

Akutní selhání ledvin

O co jde: Jedná se o náhlou poruchu ledvin, při které dochází k nahromadění nevyloučených odpadních látek.

Příčiny: Jednou z nejčastějších příčin je dehydratace, přičemž se v ledvinách zhoršuje průtok krve a buňky začnou rychle odumírat. Příčinou může být také močový kámen, zvětšená prostata nebo nádor.

Příznaky: Pokud dojde k selhání ledvin, prvotním příznakem je snížené množství vylučované moči, otoky nebo vysoký krevní tlak. Pokud se včas nezahájí léčba, může dojít i k selhání srdce nebo otoku plic.

Léčba: Selhání ledvin se léčí zavodněním, infuzí do žíly, případně léky. Někdy je nutná dialýza nebo i transplantace.

Chronické selhání ledvin

O co jde: Typická je postupná ztráta funkce ledvin v důsledku ledvinového onemocnění nebo poškození ledvin. Dochází k němu často dlouhodobě bez zjevných symptomů.

Příčiny: Nejčastěji toto onemocnění způsobují vysoký krevní tlak a cukrovka.

Příznaky: První příznaky se objevují teprve v době, kdy funkce ledvin klesá na 35 až 40 % původní kapacity. Patří mezi ně bolesti hlavy, slabost, rychlý nástup únavy, nechutenství, častější močení nebo zvýšená žízeň.

Léčba: Lidé s chronickým onemocněním ledvin umírají 10x častěji na mozkovou mrtvici a srdeční infarkt než zdravé osoby. Ve vážném případě je nutné, aby nemocnému byla buď transplantována jiná ledvina, nebo podstupuje dialýzu.

Ledvinové kameny

O co jde: Toto nejčastější onemocnění vzniká ukládáním soli kdekoli v močových cestách. Kameny mohou náhle nebo postupně uzavřít močové cesty, zabránit tak odtoku moči a může nastat ledvinová kolika.

Příčiny: Kameny mohou vznikat kvůli metabolickým poruchám. Riziko se zvyšuje fluorizací vody. Asi 5–10 % všech kamenů vzniká z kyseliny močové.

Příznaky: Projevují se občasnými tlakovými bolestmi v bedrech, častým či bolestivým močením a také přítomností krve v moči. To bývá provázeno zvracením, pocením nebo neklidem.

Léčba: Terapii můžeme rozdělit na konzervativní a operační. Do neoperačních metod patří kromě rozpouštění kamenů i podávání léků, které uvolňují stahy hladké svaloviny.

Zánět močových cest

O co jde: Infekce močových cest patří k nejčastějšímu onemocnění vylučovací soustavy. Může probíhat v různých intenzitách, od nenápadného zánětu až po nebezpečný bakteriální zánět ohrožující ledviny.

Příčina: Nejčastěji způsobují zánět bakterie. Některé se nacházejí i v našem zažívacím traktu (bakterie E-coli). Problém nastává ve chvíli, kdy se tyto bakterie dostanou do močového ústrojí.

Záněty postihují častěji ženy, jelikož mají kratší močovou trubici než muži. Když se bakterie dostanou do močového měchýře, rozmnoží se a vznikne zánět. Přispívá k němu i nevhodný pitný režim nebo zadržování močení. Riziko stoupá i při prochladnutí, které oslabují imunitní systém.

Příznaky: Nejčastěji se zánět projevuje častým močením, pálením a řezáním. Často nemoc doprovázejí horečky.

Léčba: Při akutním zánětu se doporučuje klid v teple a podávání antibiotik. Léčení se dá podpořit zvýšeným příjmem tekutin. Jako prevence se nejčastěji doporučuje konzumace brusinek.