V populaci jich je jen 10 %. V minulosti byli považováni za nešikovné a podlé, často byli nepříliš úspěšně přeučováni na praváky. Dnes už je k levákům společnost tolerantnější, vědce však nenechává spát důvod, proč se v populaci vůbec vyskytují. Že by na to konečně přišli?

Když vědci zkoumali primáty, především šimpanze, zjistili, že u nich k vyhraněné preferenci jedné ruky napříč populací nedochází. Prostě 50 % šimpanzů jsou praváci a 50 % leváci.

Horní končetiny přitom využívají k drbání se či šťourání se klacíkem v termitišti. Řada odborníků má za to, že v pravěku tomu bylo stejně i u předchůdců člověka.

Až v době bronzové, kdy lidé začali více využívat různé nástroje a zbraně, došlo k postupné preferenci jedné ruky napříč populací. Jeskynní malby však naznačují, že převaha praváků byla patrná již před dobou bronzovou.

10 % levorukých neandertálců

U neandertálců pak již bylo zastoupení praváků a leváků stejné jako u moderních lidí, čili 90 % praváků na 10 % leváků. Jasně o tom svědčily zářezy na jejich zubech.

Podle antropologů jedli maso tak, že ho skousli zuby a sousto následně odřízli nožem, který drželi ve své dominantní ruce. Občas jim ale nůž poškrábal sklovinu řezáků.

Podle směru škrábanců lze jednoznačně určit, v jaké ruce nůž drželi, a poměr byl jasně ve prospěch praváků.

Levou rukou chráníš srdce, pravou bojuješ

Proč došlo u lidí k upřednostnění pravé ruky před levou? Teorií je několik. Jedna z nich vysvětluje převahu praváků tím, že bojovníci drželi ochranný štít v levé ruce, kterou si chránili srdce, a proto pro boj používali pravou ruku, která se stala šikovnější.

Jenže to by pak mezi muži mělo být více praváků než mezi ženami, což se nepotvrdilo. Podle jiné teorie měli leváci výhodu při pěstních soubojích.

Za převahou praváků stojí schopnost mluvit

Nejpřijímanější je ovšem teorie dělby práce mezi mozkovými hemisférami. Jak je známo, levá mozková hemisféra ovládá pravou polovinu těla a pravá hemisféra levou.

S rozvojem řeči a ručních prací byly na mozek kladeny vyšší nároky, proto se soustředění jedné činnosti do jedné hemisféry jevilo jako účinnější než její rozdělení do dvou hemisfér. Když se levá hemisféra specializovala na řeč, převládla pravorukost.

Za jeden provaz stejnou rukou

Ani tato teorie ale nevysvětluje vše. Svůj vliv však mohl sehrát i rozvoj sociálního chování.

Aby lidská společnost mohla fungovat efektivně, byla potřeba vysoká míra spolupráce mezi jejími členy, která je účinnější, pokud populace inklinuje ke stejné straně neboli za jeden provaz se lépe tahá stejnou rukou.

Podíl leváků v populaci je pak podle této teorie výsledkem rovnováhy mezi spoluprací a konkurencí mezi lidmi.

Inkové je uctívali, Číňané zatracovali

Ne vždy ale byli leváci dobře přijímáni. Zatímco peruánští Inkové leváky uctívali, Inuité (Eskymáci) věřili, že levorucí lidé jsou čarodějové. Ani ve starověkém Římě se leváci neshledali s pochopením.

Když chlapec při výcviku do legií používal levou ruku, byla mu přivázána k tělu, aby byl přinucen bojovat pravou. V Japonsku pak mohl muž opustit svoji ženu, když zjistil, že je levoruká.

V Číně byla levá strana tradičně stranou zla, padaly tam proto tresty za zločin levorukosti.

Nečistou levou rukou se nejí!

V arabských kulturách bylo leváctví obzvláště vážným stigmatem. V minulosti se v pouštích oblastech s nedostatkem vody i papíru bylo potřeba po velké potřebě utřít rukou.

Ta, kterou tuto činnost vykonávali, tedy tradičně levá, byla pak považována za nečistou a nevhodnou k vykonávání jiných činnost, například k jídlu. Jedlo se totiž rukou, pravou, nikoli příborem. Levá musela zůstat po dobu hostiny skryta.

A podobně v Indii a Indonésii. V těchto zemích je dodnes neslušné jíst levou rukou či jí přijímat dary.

Násilné metody přeučování leváků

V Africe pak dětem-levákům polévali levou ruku vařící vodou a máčeli ji v bahně, aby jim v ní odumřely nervy, a oni tak byli nuceni používat pravou. Ostatně nucené přeučování nebylo v minulosti ničím zvláštním.

Mnohde v Evropě i Americe docházelo k násilnému přeučování leváků na praváky, například u nás tomu tak bylo až do roku 1967. V důsledku toho se u dětí rozvíjely poruchy jako koktavost, špatná orientace v prostoru i koordinace pohybů, nechutenství, stres, poruchy spánku či noční pomočování.

Koktavý levák na anglickém trůnu

Zářným příkladem je anglický král Jiří VI. (1895–1952), známý například z filmu Králova řeč, otec současné britské panovnice, který byl levák. Otec ho nutil nosit na levé ruce dlouhý řetěz, za který zatáhl vždy, když chtěl syn použít levou ruku.

Doufal, že ho tak přeučí na praváka. Výsledkem byla těžká koktavost jeho syna, se kterou se následně potýkal, především jako panovník (po abdikaci bratra Eduarda) při veřejných projevech. Mnozí členové královské rodiny jsou i díky němu leváci.

Jste levouší, levonozí nebo levoocí?

Dominantní leváctví není jen u rukou, ale třeba i u oka, ucha či nohy. Statisticky je levouchých 40 % lidí, levookých 30 % lidí a levonohých 20 % lidí. Ovšem levorukých je jen 10 %. Je tedy leváctví podmíněno geneticky?

Do značné míry ano, ale nejde o jednoduchou dědičnost. I když jsou totiž oba rodiče leváci, pravděpodobnost, že i jejich dítě bude levoruké, je jen 26 %.

Pokud je však leváctví v rodině dědičné, je s ním spojeno méně poruch a problémů, než když jde v rodině o ojedinělou věc.

Levákem už před narozením

Genetici se už roky a zatím marně snaží v DNA odhalit gen zodpovědný za leváctví, ve hře jich je zhruba čtyřicítka. Přitom už na ultrazvuku v těhotenství si devět z deseti nenarozených dětí v děloze cucá pravý palec a jen každé desáté levý.

Výzkum provedený na Královské akademii v britském Belfastu pak s odstupem času potvrdil, že v dospělosti se pak podle toho zkoumané děti rozdělily na praváky a leváky.

Evoluční výhoda jménem levorukost

Leváctví je rozhodně evolučně prospěšné, a to nejen ve sportu, kde 10 % populace poskytuje výhodu oproti zbytku. Například tenistka Petra Kvitová je levačka.

Zatímco ona je zvyklá hrát proti pravákům běžně, její pravorucí soupeři nejsou na hru s leváky zvyklí vůbec, což je pro hráčku velkou výhodou. Leváci mívají ovšem i jinak uspořádaný mozek.

Zatímco 95 % praváků má centrum jazyka a řeči umístěno v levé hemisféře, u leváků je tomu tak jen u 65 % z nich. Zbylých 5 %, respektive 35 % lidí má řečové centrum umístěno v pravé hemisféře, případně obou.

Více kreativity i lepší zotavení po mrtvici

Leváci mají každopádně řečové oblasti mozkové kůry mnohem lépe propojené než praváci, v důsledku čehož mívají dovednosti, které ostatním lidem chybí.

Obecně jsou mnohem kreativnější než praváci a zároveň se snáze vypořádávají například s následky mozkové mrtvice.

Mozek je ale velice plastický, takže například přijde-li člověk o svoji dominantní ruku, během pár měsíců či let díky němu převezme druhá končetina veškeré její motorické funkce.

Co skutečně stojí za vznikem leváctví

Nejnovější studie navíc ukazuje, že levorukost zřejmě nemá nic společného s mozkem a neurologickým vývojem.

Tým výzkumníků z Německa, Nizozemska a JAR vedený biofyziky na Ruhrské univerzitě v německé Bochumi studoval genové spojení, jež vzniká při rozvoji míšních provazců u dětí v děloze mezi 8. a 12. týdnem těhotenství.

Na základě získaných dat pak vyslovil hypotézu, že pravorukost je hluboce zakořeněna ve formě určité genové aktivity nikoli v mozku, jak se dlouho předpokládalo, ale v páteři.

Mozek je v tom nevinně

K této aktivitě totiž dochází dlouho předtím, než je k páteři „připojena“ část mozku zodpovědná za pohyb a motoriku.

Naopak k ní dochází v části páteře, odpovědné za přenos elektrických impulzů do rukou, paží a nohou, k čemuž dochází asymetricky neboli nerovnoměrně. A právě tato asymetrie pak určuje, zda bude daná osoba v budoucnu psát pravou, nebo levou rukou.

O všem se rozhoduje v děloze

Není však ovlivňována zděděnými genetickými mutacemi či vlastnostmi, ale faktory životního prostředí (zatím se přesně neví kterými), tedy vlivy, jež na nenarozené dítě působí ještě v děloze.

V jejich důsledku dochází zřejmě ke změnám fungování enzymů kolem vyvíjejícího se dítěte, což ovlivňuje to, jak se projeví jeho geny. To má následně vliv na asymetrii genové aktivity v páteři. Ve studiu leváctví však mají vědci stále dost mezer.

Může za to fakt, že veškeré studie mozku probíhají jen na pravácích, aby byly platné pro co nejširší vzorek populace. Na levácích jsou tak prováděny jen studie, zaměřující se čistě na leváctví.

Leváci mezi slavnými

Jak už bylo řečeno, levorucí lidé jsou mnohem kreativnější než praváci, možná právě proto k nim patří celá řada umělců.

Například hudební skladatelé jako Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven či Giuseppe Verdi, malíři jako Leonardo da Vicci, Rafaelo či Michelangelo, i náš Josef Lada.

Levákem byl také spisovatel Franz Kafka, stejně jako řada herců, třeba Angelina Jolie, Julia Roberts, Morgan Freeman či Keanu Reeves. Z našich pak Vladimír Menšík, Tatiana Vilhelmová či Jiřina Bohdalová.

Jsou mezi nimi i slavní hudebníci Lady Gaga, Paul McCarney či Robert Kodym. A samozřejmě sportovci, třeba naše tři tenistky – Martina Navrátilová, Petra Kvitová a Lucie Šafářová.

Leváky jsou i bývalý americký prezident Barack Obama či dědic anglického trůnu, princ William, a jeho otec Charles.