Klasický pohřeb, nebo kremace? Ještě je tu další možnost, a to nechat lidské tělo volně se přeměnit v úrodnou zem. Aby dokonale splynulo s přírodou.
Při klasickém pohřbu je mnohdy využíváno nejrůznějších chemikálií, aby rozklad těla započal co nejpozději. A všechny tyto látky, které se pak dostanou do země, pochopitelně příliš ekologické nejsou. Je tedy pro životní prostředí lepší kremace?
Nejspíš o moc ne, protože spálením každého lidského těla se do atmosféry dostanou zbytečné kilogramy oxidu uhličitého. Hřbitovy navíc zabírají stále více místa a do nekonečna se rozšiřovat nemohou. Co tedy bude dál?
Všechny tyto nedostatky řeší zcela nová cesta – využití přírodních a spontánních procesů k tomu, aby se tělo proměnilo na „kompost“! Neboli na čistou, naprosto ekologickou úrodnou zeminu, na níž nepoznáte, že byla někdy člověkem.
Zní to jako nějaká bláhová vize? Vůbec ne. Kompostování je jako legální způsob nakládání s lidským tělem uznáváno třeba ve Švédsku a nově i v jednom ze států USA, ve Washingtonu. Kompostovat se v Americe ještě nezačalo, ovšem na vše jsou již připraveni.
Na konci roku 2019 tu společnost Recompose a architektonické studio Olson Kundig představuje první lidské kompostiště na světě!
Moderní včelí úl
Rozhodně to nevypadá jako krematorium nebo tradiční pohřební síň. Jakási zastřešená zahrada plná zeleně vyniká moderním vzhledem a čistým originálním designem.
Hlavní roli tu hraje stěna připomínající včelí úl, složená asi ze 75 ocelových, opakovaně využitelných nádob ve tvaru šestiúhelníku. Do této buňky se vloží tělo zemřelého a přikryje dřevěnými štěpkami či dalším přírodním materiálem.
Nádoba se uzavře a pak už není třeba dělat nic. Ke své práci nastoupí bakterie a zahájí proces označovaný jako „přirozená organická redukce“.
Díky dokonalému mikroklima se tělo šetrně rozloží a zhruba za 30 dní zcela promění v přibližně metr krychlový organické půdy. Tu pak stačí jen zbavit případných umělých součástí, jakou jsou třeba kardiostimulátory, zubní plomby či náhradní klouby.
Za mrtvého vyroste strom
Funkčnost nové metody otestovali vědci z Washingtonské univerzity již v roce 2018 na tělech šesti dobrovolných dárců. Těla se rozložila včetně kostí a zubů, bakterie zničily zbytky léků či většinu patogenů.
Zda ale zničí opravdu všechny nebezpečné nemoci, na to zatím důkazy schází. Tudíž pokud někdo zemře třeba na ebolu, tento způsob pohřbu se pro něj zatím nehodí.
Zákon o kompostování by měl ve Washingtonu vstoupit v platnost letos v květnu a s praxí se začne nejpozději v průběhu příštího roku. Cena se zatím odhaduje na 5500 dolarů na osobu, v přepočtu asi 125 000 Kč.
Náklady za klasický pohřeb ale bývají pro Američany často ještě vyšší. A co se vlastně stane s onou hlínou, která po zesnulém zbude?
Ta může pomoci například k zalesňování poškozených přírodních oblastí. Rodina si ji ale může samozřejmě odnést domů a použít třeba na zahradu, k zasazení květin nebo stromu. A vyhaslý život se tak stane životem novým.
