Vědci objevili v egyptské Gebel el-Silsile, severně od Asuánu, zbytky velkého ztraceného chrámu. Ve starověku zde bývalo na obou březích Nilu osídlení zvané Khenu, což znamená ve staré egyptštině „Místo veslování“. Po staletí se tu těžil pískovec.
Místo leží na obou březích Nilu mezi městy Edfu a Kom Ombo. Ve starověku sloužilo jako téměř nevyčerpatelný pískovcový lom. Býval tu od časů 18. dynastie (asi 1543–1292 př. n. l.) až po nadvládu Řeků a Římanů.
„Víme, že se tu těžilo obrovské množství pískovce na stavbu chrámů po celém Egyptě,“ říká archeoložka Maria Nilssonová ze švédské univerzity v Lundu, vedoucí projektu průzkumu Gebel el-Silsily. „Objev chrámu mění historii osídlení.
Už je jasné, že tu nebyl jen rozsáhlý lom, ale také posvátné místo uctívání bohů,“ dodává Nilssonová. Chrámové rituály byly nejspíš spojeny s Nilem a jeho záplavami.
Hlavním bohem v „Místě veslování“ byl Sobek, bůh krokodýlů, který měl pod kontrolou vody Nilu. „Ale zatím nevíme, komu byl tento chrám zasvěcen,“ říká Nilssonová.
Nicméně věří, že se začal stavět na počátku prací v lomech na východním břehu Nilu.
Čtyři období budování chrámu
Nilssonová tu se svým týmem pracuje na projektu odkrývání Gebel el-Silsily již od roku 2012. V chrámu nalezli mimo jiné kartuše faraonů Amenhotepa III. (vládl asi 1386–1351 př. n. l.) a Ramesse II. (vládl 1279–1213 př. n. l.) i stovky nápisů na kamenných objektech.
Na ruiny chrámu narazili archeologové poprvé někdy mezi lety 1906 až 1925. V roce 1934 je na mapě, kterou vydal německý egyptolog Ludwig Borchardt (1863–1938), popsán jako zničený chrám z Ramessovy doby.
Pak se na chrám zcela zapomnělo.
Nilssonová s kolegou Johnem Wardem lokalizují jeho ruiny podle Borchardtovy mapy a podle plánku, který nakreslil egyptolog Peter Lacovara z Emoryho univerzity v USA. Nakonec odkryjí základy chrámu s rozměry přibližně 35 x 18 metrů.
Kamenné bloky odhalují čtyři úrovně podlah, základy pro sloupy a vnitřní i vnější zdi. Na západní straně chrámu stálo pět sloupů. Fragmenty pískovce pomalované egyptskými hvězdami naznačují, že strop chrámu se pyšnil hvězdným nebem.
Ruiny přinášejí důkazy o nejméně čtyřech obdobích chrámu, které pokrývají zhruba 1 500 let.
