Je vám zima na nohy? A jste zrovna v pravěku? V tom případě prostě vezměte kus zvířecí kůže a omotejte si ho kolem nohou. Tak, ještě zavázat okolo kotníku a jakési první „ponožky“ jsou na světě! Podle archeologických nálezů to tak dělají lidé už před 7000 lety.
Postupně se však přidávají i další varianty. Řecký básník Hésiodos se například na přelomu 8. a 7. století př. n. l. zmiňuje o tzv. piloi, roun ze zvířecích chlupů, které se vkládají do bot za účelem zahřátí.
Nejstarší skutečně dochované ponožky pak pocházejí z egyptských hrobek ze 3. a 6. století a jsou vyrobené starou technikou pletení. Mezi místem pro palec a pro prsty mají mezeru, což jen napovídá, že je Egypťané nosili se svými tolik oblíbenými sandály.
Ke kolenům i do pasu
Ponožky a sandály tvoří nerozlučnou dvojku celá století. Nosí tak i Římané svoje udones, které začnou ve 2. století sešívat z vystřiženého kusu tkaniny.
Výhradně k ponožkám patří i mladší japonské tabi, jejichž barva závisí na sociálním statusu (obyčejní lidé mají modré, bohatí třeba i zlaté). Středověké ponožky dnešní modely příliš nepřipomínají. Vlastně bychom je nazvali spíš punčochami.
V Evropě se nosí zhruba od 11. století tzv. chausses, ušité z vlněné látky, které zrovna moc nesedí a pohodlné taky nejsou. Sahají minimálně ke kolenům a přichyceny jsou podvazky. Nosí je hlavně muži ke svým typickým tunikám.
Když se pak tuniky v 15. století zkrátí, chausses sahají až po pás. Ponožky jsou záležitostí bohatých, a to až do té doby, než se do jedné ženy živící se jejich výrobu zamiluje Angličan jménem William Lee (1563–1614).
Zkusme to na stroji !
Chce jí ulehčit práci a v roce 1589 dokončuje svůj vynález nazvaný „stocking frame“. Jednoduše pletací stroj. Ponožky jsou na něm hotové 6x rychleji než ručně!
Vše funguje perfektně a Lee se rozhodne požádat o patent královnu Alžbětu I. (1533–1603). Bohužel ale neuspěje. „Jsou beztvaré a hrubé!“ nelíbí se panovnici, která je zvyklá na jemné hedvábné ponožky dovážené ze Španělska.
Lee si připomínky vezme k srdci a stroj upraví tak, aby dělal ponožky jemnější a lepší kvality. Ale odmítnut je i podruhé:
„Co když všichni živící se výrobou ponožek přijdou o práci?“ Vynálezce nakonec uspěje až ve Francii, u krále Jindřicha IV. (1553–1610), který ho finančně podpoří k otevření továrny ve městě Rounen. Ponožky se konečně stávají dostupnější, i když ještě nejméně 200 let stroje i ruční pletaři pracují bok po boku.
Krátké, pružné a zářící barvami
Ještě do 19. století mezi ponožkami a punčochami v podstatě není rozdíl. Když ale muži začnou nosit kalhoty ke kotníkům a už ne pouze po kolena, dělat dlouhé ponožky je zbytečné a alespoň verze pro pány se zásadně zkracuje.
Ve 20. století přichází největší revoluce s vynálezem nylonu (1938) a poté ještě s přidáváním elastanu (50. léta). Když se začnou dělat z bavlny, která se snadno barví, předhánějí se výrobci s odstíny a vzory.
Ponožkovou klasikou je už po 20. let minulého století vzor zvaný argyle – kosočtverce protkané jemnými liniemi, pocházející ze stejnojmenné oblasti ve Skotsku.
