Sotva začne kosmická sonda na orbitě Marsu plnit úkoly, odmlčí a nikdy už se neozve. Na poslední fotografii je však něco velmi znepokojivého. Obří diskovitý stín připomínající létající talíř.
V červenci 1988 vysílá Sovětský svaz v rozestupu 14 dnů k Marsu dvě sondy. Phobos 1 a Phobos 2 jsou tříose stabilizované planetární sondy o průměru 1,6 m a výšce 2,5 m, které mají nový typ motorů, nové počítače i komunikační systém.
Mají provést 30 experimentů, studovat atmosféru Marsu i geologické složení jeho měsíce Phobos. Nic z toho však nevyjde. Jako první je ztracen Phobos 1 kvůli chybnému příkazu vyslanému z řídícího střediska.
Ten totiž způsobí úplné vypojení palubních systémů, takže sonda jako mrtvé těleso proletí kolem Marsu a pokračuje dál do meziplanetárního prostoru.
Pár fotek a konec
Lépe nedopadne ani druhá sonda. Ta se sice dostane na orbitu Marsu a zahájí fotografování, pokaždé se však přitom musí celá otočit. A protože se při manévru otáčí od Země také parabolická anténa, je vždy na pár hodin přerušena komunikace.
Stane se tak i 27. března 1989, jenže tentokrát už se znovu neozve. Nakrátko se sice ještě podaří zachytit občasné záblesky signálů, jako by se sonda divoce houpala, ale pak nastane absolutní ticho. Jediné, co sonda stihne, je poslat 37 fotografií Marsova měsíce.
Hvězdné války začínají
Odborníci nejsou jediní, koho záhadné zmizení sondy zaujme. Na poslední zaslané fotografii je na zachyceném povrchu Marsu vidět záhadný stín. Má tvar disku a podle odhadů je dlouhý přibližně 27 kilometrů.
Dokonale symetrický tvar vede ke spekulaci, že je to kosmická loď mimozemšťanů, kteří sondu zničili, neboť nechtěli být odhaleni.
Tuto teorii hájí také ikona sovětského letectva Marina Popovičová (1931–2017) přezdívaná Madam Mig, držitelka 102 světových rekordů s více než 5600 nalétanými hodinami.
UFO není zapotřebí
Vědci to tak dramaticky nevidí. Zánik sondy je pro ně zklamáním, nikoli však překvapením. Sice je vybavena třemi počítači, které se vzájemně podporují a v případě výpadku doplňují, už v okamžiku příletu k Marsu jsou dva z nich mimo provoz.
Americký geofyzik Dr. Larry Soderblom (*1944) konstatuje: „Rusové příliš spěchali, oba satelity vypustili bez systému kontrol, který mohl podobným problémům předejít.“
Navíc byla podle vědců sonda navržena pro jiné účel a pro misi k Marsu jen narychlo upravena. Ani „poslední fotografie před útokem“ není podle vědců záhadou. V archívech NASA je podobných plno.
I když jde většinou o stín měsíce natažený do délky nízkým úhlem projekce, u Phobosu je to jinak. Sonda je totiž na orbitě v postavení, z něhož by stín na Marsu viděla kruhový.
Podle účastníka projektu Aleksandra Selivanova vznikl diskový stín jako důsledek zobrazovací metody. Není totiž pořízen kamerou, ale postupně, řádek po řádku, naskenován radiometrem, jak se sonda pohybovala nad povrchem planety. Navíc 25. března, tedy dva dny před ztrátou sondy.