Los Angeles, rok 2025. Dva detektivové zírají na tělo ženy na podlaze špinavého hotelu. Jeden sleduje výsledky testů z místa činu na obrazovce tabletu. „Žádné otisky ani DNA. Jestli to udělal náš podezřelý, pořádně po sobě uklidil.“ Druhý ale vykřikne: „Byl to on!“

Detektiv totiž krátce předtím vysál do senzoru mikrobů vzorek okolního vzduchu. A na jeho tabletu zapípal výsledek testu: „Shoda!“ S čím? S takzvaným mikrobiálním oblakem podezřelého. Muž sleduje další výsledky na displeji a usměje se na kolegu:

„Byl tu před šesti hodinami. Zdá se, že se znovu nastěhoval ke své přítelkyni a pořídili si jezevčíka!“ Už brzy budou k dispozici nové metody forenzní kriminalistiky.

Nenápadná vizitka

Stejně jako tento podezřelý, i my za sebou zanecháváme stopy našich mikrobů. Jsme zahaleni neviditelným oblakem bakterií, hub a virů.

A ty nevyhnutelně ulpívají na věcech, kterých se dotýkáme, na lidech, se kterými se setkáváme, i ve vzduchu, kterým procházíme. Lidé žijící ve společné domácnosti si většinou mikroby navzájem vyměňují.

Z mikrobiální zahrádky na lidské kůži se dá dokonce zjistit, jestli máte kočku nebo jaké plemeno psa jste si pořídili. Mikrobi jsou zkrátka naše zcela nenápadná vizitka.

Nedávno vědci začali odhalovat její poselství a výsledky výzkumu revolučně změní policejní metody při dopadávání zločinců.

Náš mikrobiální oblak není sice neměnný na rozdíl od uznávaných forenzních důkazů, jako jsou otisky prstů nebo DNA, vyvíjí se společně s námi ze dne na den. Vždycky se ale dá odlišit od mikrobiálního oblaku ostatních lidí.

„Rozdíl je asi takový, jako se liší whiskey a gin,“ tvrdí Američan Edwin Steussy, právník z Los Angeles. Zasazuje se o to, aby se bakteriální stopa začala co nejdříve používat ve forenzní kriminalistice.

Usvědčí nás myš i mobil

V roce 2010 vědecký tým z americké Coloradské univerzity rozliší několik jedinců ze skupiny 270 dobrovolníků jen podle toho, jakou mikrobiální stopu zanechali na svém počítači a myši. A to po dvou týdnech od doby, kdy s nimi nepřišli do styku.

Podobné stopy zanecháváme i jinde. Studie z roku 2015 prokázala, že lidé mohou být přesně vystopováni podle mikrobiálních společenstev na svých mobilech nebo botách i tehdy, když je delší dobu někde odloží.