Jsou kluzcí, mrštní a mají hodnotu zlata. Na svět se proto úhoři dívají skrze nepropustné pytle namísto čiré vodní hladiny. I když jsou na seznamu chráněných druhů, pro východní státy jsou delikatesou, která zvyšuje apetit.
Japonci je z řek doslova vyjídají.
30 let. Tak málo stačí, aby se úhoři říční dostali v Evropě na listinu ohrožených druhů a jejich počty se snížily o 90 %. Svůj podíl na tom mají nejen znečištěné vodní toky, ale především neustále hladový černý trh.
I když Evropa bije na poplach, není to nic platné. Hrozí úhořům vyhynutí?
Hladová Asie
Zakopaný pes leží v Asii, kde každým rokem poptávka po úhořím mase letí strmě nahoru. Kvůli chuti a afrodiziakálním vlastnostem. Zároveň si spojují úhoří maso se štěstím a plodností.
V Asii už touha po úhořím mase způsobila jeho vyhynutí, proto se musí dovážet z evropských řek. Ceny malých úhořů (francouzsky nazývaných monté) se přitom na černém trhu pohybují kolem 1200 eur (dnes 30 948 korun) za kilogram.
Ani to ale labužníky neodradí, v letech 2012–2015 se odhalí náklad až 20 tun monté do východní Asie. Podle Europolu se ale každoročně ze zemí Evropské unie vyveze zhruba 100 tun monté, což se rovná 350 milionům kusů.
Hladová je především Čína, do níž se pašuje o sto šest. Situaci nepomáhá zmírnit ani skutečnost, že jsou úhoři zapsáni na seznam CITES, jehož cílem je regulace obchodu s ohroženými druhy.
Jen v roce 2017 se podaří odhalit muže, který do Hongkongu převáží na 600 000 kusů ryb. Podle odborníků je úhoř nejpašovanější živočich na světě.
My si na tě počíháme…
Dospělý úhoř se za „aktem lásky“, rozmnožením, vydává z Evropy do Sargasového moře v Atlantském oceánu, aby se pak jeho malí potomci mohli s pomocí Golfského proudu nechat unášet zpátky.
Cesta může trvat až 4 roky, během ní na úhoře ale počíhají pašeráci a celý migrační proces ukončí. Jakmile jsou ryby uloveny, putují do pytlů a pod zástěrkou obyčejných ryb převáženi na východ.
Nelegální výlet pak končí v Asii, kde mají za úkol na speciálních farmách dorůst na labužnickou velikost.
„Čistě finančně je to nejhorší zločin na přírodě,“ nechá se slyšet Andrew Kerr, zástupce neziskové organizace, která usiluje o úhoří záchranu. V dobách, kdy zásoby neklesají, se ceny pohybují kolem 250–300 korun za jednoho úhoře.
Dnes jsou však nedostatkovým zbožím, ceny za kilogram se proto na černém trhu zvedly na 23 000 korun.
Místo vody sajrajt
Dalším problémem jsou řeky, v nichž kromě ryb plavou antibiotika, analgetika, pesticidy, fenoly a také kokain. Úhoři jsou po jeho užití hyperaktivní, ubývají jim svaly a poškozují se žábry.
Zároveň má kokain vliv na jejich touhu migrovat za reprodukcí, na cestu totiž nemají sílu. Když se je náhodou podaří z kontaminovaných splašků dostat, stále mají zvýšenou hladinu kortizolu, který jim zásoby tuku „užírá“.
Situace je alarmující nejen v evropských řekách, například v londýnské Temži, ale i u nás, kde se drogy objevují v pražské Vltavě. V České republice jsou problémem i lopatky vodních elektráren, které úhoře ve velkém likvidují.
Většina řek je totiž pro úhoře neprostupná, jen některé úseky na řekách Labi a Odře jim umožní vycestovat do oceánu. I tak se ale cesta za rozmnožením pohybuje v „červených číslech“. Na Labi je úspěšnost 16 %, na Odře 22 %.
Jedinou možností v našich končinách nabízí umělé vysazování, kdy se úhoři z pobřeží dovážejí.
(Zdroj: Shutterstock.com)
