Egyptští faraoni jsou uctíváni jako bozi, a dokonce považováni za pozemské syny nejvyššího boha Rea. To však neznamená, že se na ně poddaní nemohou naštvat. Ale nejhorší je, když se naštve manželka.
Své by o tom mohl vyprávět Ramesse III., jeden z největších panovníků starověkého Egypta, který vládl přibližně v letech 1186–1155 př. n. l.
Je mu kolem 65 let, když zemře, příčina smrti však zůstává záhadou až do roku 2012, kdy vědci jeho mumii prozkoumají pomocí počítačové tomografie. A čeká je překvapivé odhalení.
Dělníci stávkují, manželky se hádají
Ramesse III. vládne přes 30 let, s přibývajícími léty však čelí stále větším politickým i ekonomickým potížím. Ani doma nemá klid. Vzal si totiž několik žen, ale neurčil, která je hlavní.
Není tedy jasné, který ze synů je následníkem, což v harému vyvolává značné napětí. Právě nejasné nástupnictví vede v roce 1155 př. n. l. k rozsáhlému spiknutí a pokusu o palácový převrat. Zosnuje ho Tije, jedna z jeho méně významných manželek.
Hodlá zabít Ramesse III., vyvolat povstání a dosadit na trůn svého syna Pentawera…Je do něj zapleteno více než 40 lidí, od vysokých úředníků (vedle soudců, třeba i správce královského pokladu), přes vojenské velitele, písaře, strážce, až po několik harémových dozorců a jejich manželek, které zajišťují předávání vzkazů.

Prořízne krk až k páteři
Vražda Ramesse III. během hlavní slavnosti každoročního Svátku údolí v Medínit Habu vyjde podle plánu. Nevíme kde a jak přesně, ale na základě nalezených zranění víme, že je napaden několika útočníky současně. Jeden, vyzbrojený sekerou, útočí zepředu.
Faraon, nebo jeho strážce, smrtící ránu srazí k zemi, takže sekera faraonovi pouze usekne dva prsty na noze. Druhý se mu však dostane do zad a širokým nožem mu podřízne hrdlo. Takovou silou, že zasáhne průdušnici, jícen i hlavní tepny a pronikne téměř k páteři. Taková rána faraona okamžitě zabije.

Tresty až za hrob
Další část plánu však zjevně nevyjde. Na trůn usedá v roce 1155 př. n. l. Ramesse IV., který je odhodlán se spiklenci tvrdě zatočit.
Díky protokolům, které se dochovaly do dnešních dnů víme, že proběhly čtyři procesy, během nichž je Tije a dalších šestnáct spiklenců odsouzeno k smrti a bez průtahů popraveno, dalším sedmi, včetně Pentawera, je nařízeno spáchat sebevraždu.
Další jsou pak zohaveni, jsou jim uříznuty uši a nos, což je pro Egypťany hrozný trest, protože jim v podstatě znemožní posmrtný život.

Důkazy zločinu odhalí po 3000 letech
O spiknutí se díky dochovaným papyrům ví už dlouho, zda faraon útok přežil však zůstává záhadou až do roku 2012. Tehdy vědci Evropské akademie v italském Bolzanu pod vedením paleopatologa Alberta Zinka použijí počítačovou tomografii a odhalí smrtící ránu na krku.
Další stopy prozradí, že balzamovači se snažili udělat vše proto, aby Ramesse vstoupil do posmrtného života nepoškozený. Rány zakryli silnou vrstvou pryskyřice a obvazů, do nichž vložili amulety známé jako Horovo oko.