Před tisíci lety pomůže k rozvoji prvních zemědělských společností na světě a v Bibli je dokonce zmíněn jako jedna ze čtyř řek, které zavlažují zahradu Eden.
I dnes jsou na něm závislé miliony lidí. Ale zdá se, že nemusí trvat dlouho a řeka Eufrat zcela vyschne…
Může se to zdát jako ironie osudu i velká nespravedlnost. Zatímco tento majestátní vodní tok významně přispěje k vývoji lidstva, nyní se právě kvůli činnosti lidí a změně klimatu ocitá ve vážném ohrožení!
Tenkrát v Mezopotámii…
Eufrat je nejdelší řekou Blízkého východu. Protéká Tureckem, Sýrií a Irákem. Na dolním toku se spojí s Tigridem, aby společně vytvořily řeku Šatt al-Arab, která se vlije do Perského zálivu.
V této suché části světa je dnes Eufrat životně důležitým zdrojem vody pro miliony lidí. Významný je však už po celá tisíciletí.
Právě mezi Eufratem a řekou Tigris, v oblasti známé jako Mezopotámie, vzkvétají významné starověké říše – například Sumer, Babylónie a Asýrie. A samotné město Babylón, jedno z nejvýznamnějších sídlišť starověkého světa, leží přímo na březích Eufratu.
V povodí veletoku rozkvétá obchod i zemědělství a rodí se tu jedny ze základů lidské vzdělanosti i umění.
Po stopách bohů a piva
Po 40 dnů bičuje zemi vytrvalý déšť. Přichází potopa. Vzdorovat jí dokáže jedině archa, kterou postaví podle přesných instrukcí mytický Noe. Ano, řeč je o slavném biblickém příběhu.
Podle jedné z teorií může být inspirován právě mimořádně vydatným vylitím Eufratu ze svého koryta v rámci pravidelných záplav! Ovšem tato řeka figuruje i v mnohých dalších náboženstvích, sumerských i babylonských.
Nás ale bude spíše zajímat, že Eufrat promluví skrze Sumery i do prvopočátků pivní historie! Právě u nich totiž archeologové naleznou vůbec první důkaz o výrobě piva z ječmene. Je starý asi 5000 let. S dnešním alkoholem toho moc společného nemá.
Jde o hustý nápoj podobný kaši, který je bohatý na živiny a stane se jedním ze základních kamenů sumerského stravování! Jejich bohyně piva Ninkasi je ve starověku velmi uctívaná.
Dodnes si můžeme přečíst ódu nazvanou Hymnus na Ninkasi z období okolo roku 1800 před naším letopočtem, ve kterém je proud piva vylévaný z kádě přirovnáván k mohutnému toku řek Eufrat a Tigris.
Vyschne brzy?
Novodobá historie Eufratu už není tak slavná. V 80. a 90. letech 20. století je podél řeky postavena více než dvacítka přehrad, aby pomohly k lepšímu zavlažování plodin a poskytovaly vodu k výrobě energie.
Když se k tomu přidá globální změna klimatu v podobě nižších srážek a většího sucha, snížení hladiny řeky začne být již jasně viditelné. Zdejší oblasti se navíc potácejí v táhlých konfliktech a o řeku není pečováno.
Hrozí tak, že by Eufrat mohl relativně brzy zcela vyschnout. Co se stane? Vymře řada zdejších druhů – včetně těch ohrožených. A následky ve vysušené krajině ponesou i lidé.
