Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Rusy tutlaný požár ve vesmíru! Komu šlo o život?

Odvěcí rivalové při dobývání vesmíru, Sověti a Američané, začali po letech konečně spolupracovat. Společný program přinesl mnoho poznatků o účincích dlouhodobého pobytu ve vesmíru na člověka. Jediný požár však tuto nadějnou spolupráci ohrozil.

Proč k němu došlo? Čí život byl v ohrožení? A kdo za to mohl? SVĚT NA DLANI vám přináší odpovědi…

Mir, sovětská vesmírná stanice, byla první dlouhodobě osídlenou vědeckou stanicí na oběžné dráze Země.

Vznikla propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a DM. Ty byly na oběžnou dráhu postupně vynášeny mezi roky 1986 až 1996. Američané plánovali výstavbu vlastní vesmírné stanice Freedom, kterou chtěli vybudovat jako protistranu Miru.

Po ukončení studené války ale nakonec spojili své síly se Sověty a vznikl společný program Mir-Shuttle.

Šest autobusů pro tři kosmonauty

Mir byl velký asi jako šest autobusů a plnil funkci obří vesmírné laboratoře. Obsluhu stanice zajišťovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. Také Američané stanici dodávali zásoby a snažili se zvětšovat její obytné prostory.

Díky tomu vážil Mir 250 tun, a stal se tak největším umělým tělesem, které lidstvo do té doby do kosmu poslalo. Běžně jej obývali tři kosmonauti, ale byl schopen pojmout až šest osob.

V únoru roku 1997, kdy došlo k největšímu požáru na vesmírné stanici, obývali Mir čtyři Rusové: Valerij Korzun, Alexandr Lazutkin, Vasilij Ciblijev a Alexandr Kaleri, Němec Reinhold Ewald a Američan Jerry Linenger.

K největšímu požáru došlo v roce 1997.NASA Identifier: nm23-01-035
K největšímu požáru došlo v roce 1997.NASA Identifier: nm23-01-035

Soběstačnost nade vše

Jelikož zásobovací lodě Progress startovaly do kosmu jen párkrát do roka, musela být stanice Mir do jisté míry soběstačná, alespoň co se týče hospodaření s vodou a vzduchem. Na její palubě proto fungovaly systémy na recyklaci obojího.

Ty byly součástí už sovětských orbitálních stanic Saljut, počínaje Saljutem 4, a Rusové je postupně vylepšovali. K recyklaci vody sloužily na Miru systémy SRV-K, který pracoval s kondenzátem potu a dechu, a SRV-U, jenž recykloval moč.

Dodávaly pitnou vodu a zároveň z ní prostřednictvím elektrolýzy uvolňovaly kyslík.

Kyslík pro tři astronauty

O čistotu vzduchu se staral systém Vozduch, který zachycoval díky molekulárnímu sítu ze vzduchu oxid uhličitý.

O hlavní přísun kyslíku se ale staral systém Elektron-V prostřednictvím elektrolýzy, přičemž k tomu využíval vodu získanou ze systému SRV-U. Na palubě Miru byly systémy Elektron-V hned dva, jeden v modulu Kvant -1 a druhý v Kvantu-2. Ač systémy občas stávkovaly, nikdy se nestalo, že by astronauti neměli co pít a dýchat.

Pokud jich ale na palubě bylo víc než tři, tj. když přiletěl americký raketoplán, bylo potřeba výrobu kyslíku a vody zvýšit.

Ruský versus americký systém

Nutno ještě zmínit, že americké mise Apollo a Space Shuttle používaly na rozdíl od ruské vesmírné stanice, jež získávala elektřinu ze solárních panelů, pro výrobu elektrické energie palivové články, směšující vodík a kyslík.

Odpadním produktem pak byla voda. Kvůli tomu byla ale délka pobytu Američanů ve vesmíru omezena množstvím vodíku a kyslíku, které se nacházelo na palubě jejich lodí, na zhruba 14 dní.

Z důvodu větší soběstačnosti, a zejména zkušeností s těmito systémy bylo proto rozhodnuto, že veškeré vybavení zajišťující podporu života, výrobu kyslíku a vody na ISS bude ruské výroby.

 Další kyslík dodá „svíčka“

Když potřebovali Sověti zvýšit množství kyslíku na palubě Miru, používali k tomu zařízení s názvem „Vika“, což byl generátor kyslíku s pevnou náplní. Kosmonauti mu přezdívali „svíčka“.

Šlo o malou válcovitou patronu, která obsahovala asi 4 kg chloristanu lithného. Ten po zahřátí začal při exotermické reakci uvolňovat kyslík. Vika se vkládala do speciálního adaptéru, který se postaral o hoření při správné teplotě.

Během 10 minut hoření vyprodukovala tato svíčka dostatek kyslíku pro jednoho člověka na jeden den.

Zařízení s názvem Vika se staralo o přísun kyslíku.
Zařízení s názvem Vika se staralo o přísun kyslíku.

Poslední patrona dne

Používání Viky bylo pro ruské kosmonauty rutinní záležitostí, zařízení fungovalo až na jeden incident spolehlivě.

To se ale změnilo v neděli 23. února 1997, když Valerij Korzun (*1953) požádal po večeři svého kolegu Alexandra Lazutkina (*1957), aby na Miru aktivoval poslední Viku toho dne. Lazutkin odplul do modulu Kvant-1 a vložil patronu do adaptéru a aktivoval ji.

Chvíli se nedělo nic, což astronauta znervóznělo, pak se ale Vika začala zahřívat a Lazutkin ucítil uvolňovaný kyslík. Vše běželo, jak mělo.

Instinkt mu velel vzít ji a zahodit

Lazutkin se už chystal k návratu do základního modulu, když v tom zaslechl podivný zvuk, tiché šumění. Povrch Viky žhnul jiskrami a filtr na jejím vrchu začínal prohořívat. Kosmonaut musel potlačit přirozenou reakci vzít ji a zahodit.

Povrch Viky totiž v ten okamžik dosahoval teploty až 500 °C, navíc nebylo kam ji odhodit. Byl celou situací paralyzovaný. Pak zavolal: „Požár!“, ale nikdo ho přes běžný hluk stanice neslyšel. Jeho kolegové ještě seděli po večeři u stolu.

Hasicí přístroj nefunguje!

Jako první si toho, že se v Kvantu děje něco neobvyklého, všiml německý astronaut Reinhold Ewald (*1956), který výkřikem upozornil ostatní. Ti začali okamžitě jednat. Valerij Korzun se nejprve snažil Viku uhasit hadrem, ale marně, látka okamžitě vzplála.

Kyslík generovaný Vikou přiživoval plamen, který se natáhl napříč přes celý modul Kvant a hrozilo tak, že propálí jeho protější stěnu. Alexandr Kaleri (*1956) a Vasilij Ciblijev (*1954) se vrhli k hasicím přístrojům, připevněným ke zdi modulu.

Kaleri jeden poslal vzduchem Lazutkinovi, který jej předal Korzunovi. Ten jej namířil na plamen, nic se však nestalo. Hasicí přístroj totiž nefungoval.

Oddělit hořící modul je nemožné!

Modul se plnil kouřem, a navíc sílilo riziko, že plameny propálí stěny Kvantu. To by znamenalo smrt pro všechny zúčastněné. Oddělit modul od zbytku stanice by vyžadovalo hodiny mravenčí práce, které posádka neměla.

Valerij Korzun ostatním přikázal, aby si nasadili kyslíkové masky a pohybovali se ve dvojicích. Kdyby totiž někdo z nich v prostředí mikrogravitace omdlel, dál by létal vzduchem a dlouhou dobu by si tak jeho problémů nikdo nemusel všimnout.

Je to asi jen planý poplach

V základním modulu, kde seděl Američan Jerry Linenger (*1955), se rozezněly sirény. Jerry tomu ale nevěnoval velkou pozornost, stávalo se často, že se na stanici nějaký alarm spustil. Dál něco psal na laptopu v modulu Spektr.

Nakonec mu to ale přece jen nedalo a rozhodl se situaci pro jistotu zkontrolovat. V přechodovém úseku se srazil s Ciblijevem a Ewaldem, které poslal Korzun, aby ho přivedli.

Ti Linengera seznámili s vážností situace a ze základního modulu vzali kyslíkové masky a další hasicí přístroje.

Hasicí přístroje „přibité“ ke zdi

Když si však Ewald nasadil jednu z kyslíkových masek, zjistil, že nefunguje. Jeho kolegové se mezitím snažili sundat ze zdí modulu Priroda hasicí přístroje, ale nepodařilo se jim to.

Při pozdějším vyšetřování se ukázalo, že žádná z předchozích posádek neodstranila transportní úchyty, kterými byly hasicí přístroje upevněny během startu modulu do vesmíru. Situace se stávala kritickou. Naštěstí měl Korzun k dispozici konečně funkční hasicí přístroj.

Hasicí přístroje nejprve nešlo použít.
Hasicí přístroje nejprve nešlo použít.

Zřejmě není úniku

Nastavil trysku na funkci pěny, ale ta na Viku vůbec neúčinkovala. Korzun tedy přepnul trysku na vodní mlhu, ale ani ta neměla valný efekt. Vika hořela i nadále. Mezitím začal Alexandr Kaleri připravovat evakuaci Miru.

Problém byl v tom, že Sojuz TM-24, který měl sloužit jako záchranný člun pro něj, Korzunova a Ewalda, kotvil u zadního stykovacího uzlu modulu Kvant.

Aby se k němu dostali, museli by astronauti projít žhavými plameny šlehajícími z Viky, což zkrátka nebylo možné. Čekala je jistá smrt?

Požár se uhasil sám

Kosmonauti měli štěstí v neštěstí! Ani tři vypotřebované hasicí přístroje totiž na Viku nezabraly. Oheň se však uhasil sám poté, co strávil veškeré své palivo. Základní modul a Kvant byly zakouřené, ostatní části Miru na tom byly lépe.

Posádka spustila ventilaci, aby odfiltrovala dým, a zkoumala škody způsobené ohněm v Kvantu. S potěšením zjistili, že se jedná jen o povrchová poškození, která nezasáhla žádný z důležitých systémů stanice.

Našli jen ohořelý adaptér, spálenou izolaci kabeláže a mírně ožehlou stěnu Kvantu, která ale žáru, díkybohu, odolala.

Kouř, saze a velké horko

Posádku tak nejvíce trápil kouř, saze, zvýšená hladina oxidu uhličitého a teplota, která se kvůli požáru vyšplhala v Kvantu na 40 °C. Linenger coby lékař zkontroloval své kolegy, zda se nenadýchali kouře.

Díky včasnému nasazení masek byli naštěstí všichni v pořádku. Když došel v maskách kyslík, nasadili si respirátory a pustili se do úklidu vzniklé spouště.

S ruským řídicím střediskem se jim podařilo navázat spojení až hodinu po požáru, přičemž Rusové své americké kolegy o požáru na Miru informovali až s 12hodinovým zpožděním.

Modul se zaplňoval kouřem.
Modul se zaplňoval kouřem.

Ukončí neshody program Mir-Shuttle?

Zajímavé jsou pak rozdíly v následném líčení události. Zatímco ruská strana tvrdila, že požár netrval déle než 90 sekund, dle Američanů hořelo více než 10 minut.

Pravdivosti jejich tvrzení však nahrává fakt, že standardní hoření Viky trvá 5 až 12 minut a při incidentu vyhořela celá. Rusové se snažili situaci celkově bagatelizovat.

Odlišný přístup k incidentu a špatná vzájemná komunikace přispěly k významnému ochlazení vztahů mezi Rusy a Američany, a to až do té míry, že hrozilo, že společný program Mir-Shuttle bude přerušen.

Za vše mohl kousek latexu

Pozdější analýza ohořelých zbytků Viky prokázala, že k jejímu vzplanutí došlo pravděpodobně kvůli kontaminaci náplně patroly. Pracovníci, kteří se podíleli na výrobě patron, měli na rukou latexové rukavice.

Malý útržek latexu se zřejmě dostal do patrony, což následně způsobilo zahoření při její aktivaci na palubě Miru.

Program Mir-Shuttle fungoval do roku 1998, vesmírná stanice Mir byla po 15 letech provozu navedena v březnu roku 2001 do zemské atmosféry, kde z větší části shořela. Zbytky spadly do Tichého oceánu poblíž ostrova Fidži.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa. Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles.   Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru. Před zraky tisíců přihlížejících […]
První pasažéři vlaku si ani nesedli
„Už jedou! Už jedou!“ mává jezdec na koni praporkem, když kluše po železničních pražcích. Za ním supí lokomotiva Active, která později v historii vyfasuje označení Lokomotiva č. 1. Je totiž úplně první, která sveze cestující.   Úterý 27. září 1825 je mimořádně významný den. Železniční inženýr a konstruktér parních lokomotiv George Stephenson (1781–1848) se rozhodl […]
V bitvě u Cassana utrpěl Evžen Savojský jedinou porážku
Je to pro něj jako hra kočky s myší. Tu předstírá ústup, jindy zase útok, aby soupeře oklamal. Jen jedinkrát to princi Evženovi Savojskému nevyjde podle jeho představ…   Po smrti bezdětného krále Karla II. (1661–1700) se v Evropě rozhoří válka o španělské dědictví. Bojuje v ní Francie proti alianci tvořené habsburskou monarchií, potažmo Svatou […]
Bílá věž: Hradecká dominanta má popletené hodiny
Na výšku měří přes 70 metrů a z jejího ochozu se otevírá pohled na celý Hradec Králové, Orlické hory i Krkonoše. V útrobách Bílé věže se ukrývá jeden z největších zvonů u nás, který byl odlit mnohem dříve, než se vůbec podařilo dominantu východočeské metropole dostavět!   Hradec Králové, který si letos připomíná již 800 […]
Zajímavosti
Kensingtonský kámen: Byli Vikingové v Americe?
Vikingové dodnes fascinují svým bojovým uměním. Tito dávní Seveřané však byli více než jen hrůzu nahánějící nájezdníci. Zbyly po nich promyšlené obchodní cesty a proslavili se jako úžasní námořníci. Opakovaně se jim podaří přeplout Atlantik a osídlit Grónsko a Island.   Objev záhadného kamene s runovým písmem podpoří domněnky, že Vikingové mohli proniknout ještě dál […]
WindRunner: Největší král nebes
Lidé zvedají pohled k nebi. Někteří ukazují prstem, jiní vzrušeně šeptají. Je to pták? Je to Superman? Ne – je to letadlo! Ale jaké! V reklamních sděleních se o něm bez ostychu tvrdí, že je největším, jaké kdy člověk vyrobil! A při pohledu na jeho parametry jim musíme dát za pravdu!   Na počátku je Američan Mark […]
Jak funguje Efekt Streisandové?
Zdá se, že stejně jako existují zákony fyzikální, existují i zákony sociální, které jsou za daných podmínek platné vždy a všude. Zejména, když se nám to hodí nejméně.   Jedním z takových zákonů je Efekt Streisandové, což je sociální fenomén, jehož poučka by mohla znít: „Čím víc něco budete tlačit do stínu, tím víc na […]
Dřevěný louskáček: Ikona Vánoc i symbol štěstí
U nás známe louskáček především jako kovový nástroj na ořechy. Ve světě jsou ale s vánočním obdobím pevně spojeny dřevěné figurky „louskáčků“, které slouží jako oblíbené dekorace. Jejich původ můžeme vystopovat až do německé oblasti Krušných hor.   Dřevěné postavičky, které rozlousknou ořechové skořápky ve svých ústech, původně slouží jako symbol štěstí a ochrana proti […]
Záhady a napětí
Černá madona z německého Altöttingu: Dokáže převzít jakékoliv trápení?
Uvnitř malebné Kaple milosti v bavorském Altöttingu stojí ikonická soška Černé Madony. Ročně za ní přicházejí miliony věřících, neboť podle místní legendy do sebe dokáže nasáknout bolest, smutek a trápení každého, kdo ji o to požádá. Skutečně její barva odráží právě její zázračné umění?   Soška vysoká asi 66 cm, oblečená v bohatě zdobeném barokním rouchu, pochází […]
Archeologická záhada: Proč bylo šestileté dítě pohřbeno se 17 zvířaty?
V městské části Slatina na jihovýchodě Brna je v roce 2006 objeven podivný hrob. Archeologové v něm nacházejí kostru asi šestiletého dítěte a stovky kostí zvířecích. O jaká zvířata se jedná? Byla snad rituálně obětována? A jaké dítě bylo uloženo do tak speciálního hrobu?   V roce 2006 objevují archeologové na území dnešního Brna hrob, […]
Nemoc duchů: Stará kletba z indiánských plání?
Co když slabost, horečka nebo ztráta vůle žít nepramení z nemoci těla nebo duše, ale z temného stínu, který se na nás přilepí? Takovou otázku si kladou indiáni napříč celou Severní Amerikou, a jejich odpověď je jasná: Je to možné, a jde o takzvanou nemoc duchů!   Původní obyvatelé Ameriky, zejména kmen Navahů, obecně věří, že duchové […]
MÝTY A RITUÁLY: S bohyní Mokoš na křídlech víl
Když je ze země cítit vláha a nohy se začnou jemně bořit do mokré půdy, nastává chvíle, kdy do života vchází slovanská bohyně Mokoš. A tak se připravte zapustit kořeny, protože Mokoš přináší dary samotné matky Země.   Staroslovanská bohyně Mokoš je vládkyní přírody, úrody, léčení a plodnosti země. Jak už její jméno napovídá, vychází […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sladký dort s karamelem
nejsemsama.cz
Sladký dort s karamelem
Suroviny: Na korpus: 200 g máslových sušenek 100 g másla Na karamel: 1 plechovka karamelového kondenzovaného mléka 2 lžíce másla Na krém: 250 g smetany ke šlehání 250 g mascarpone 2 lžíce moučkového cukru ½ lžičky vanilkového extraktu 3 banány Postup: Sušenky rozdrťte v mixéru na jemný prášek, smíchejte je s rozpuštěným máslem a natlačte
Chřestový krém s brambory
tisicereceptu.cz
Chřestový krém s brambory
Smetanová polévka ze zeleného chřestu a brambor je velmi jemná a chutná. Suroviny na 6 porcí 500 g brambor 1 lžička soli 500 g zeleného chřestu 300 ml smetany na vaření 1,3 l vody 4 lžíce h
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Balkánské recepty, dobroty z dovolené
panidomu.cz
Balkánské recepty, dobroty z dovolené
Měli jste se krásně, ochutnali jste zajímavé pokrmy a rádi byste si ten zážitek zopakovali? Není nic snazšího. Pljeskavica (10 porcí) Možná jste ji ochutnali na dovolené v bývalé Jugoslávii, lze ji vidět i v Rumunsku a Bulharsku. Každý region má trochu jiný recept. Asi nejznámější je Leskovačka pljeskavica, která pochází z města Leskovac v
Přes 1200 mrtvých vojáků skrývala zem u Břevnovského kláštera
21stoleti.cz
Přes 1200 mrtvých vojáků skrývala zem u Břevnovského kláštera
Břevnovský klášter v Praze patří k významným českým památkám. To je známá věc. Ne každý ale ví, že nejstarší český mužský klášter, založený v roce 993, má temné tajemství. Respektive má ho pozemek za
Rok 5 císařů: Dražila se během něj vláda nad Římem?
historyplus.cz
Rok 5 císařů: Dražila se během něj vláda nad Římem?
Z hradeb pretoriánského tábora se do Věčného města nese zvučná výzva. „Císařský titul je na prodej!“ křičí hlásný. Pretoriáni, tedy osobní strážci panovníka, svrhli císaře a hledají jiného. „Moc bude svěřena tomu, kdo nabídne nejvíc,“ dodává hlásný. Píše se rok 193 a v Římě se dějí neslýchané věci – mimo jiné dojde i na licitování
Léto ještě nekončí. Kde si ho nejlépe prodloužíte?
iluxus.cz
Léto ještě nekončí. Kde si ho nejlépe prodloužíte?
Prázdniny jsou sice u konce, ale příjemné dny ještě ne. A protože jsme si letos opravdu horkého léta příliš neužili, stojí za to prodloužit si ho – tentokrát už bez spalujících veder i davů turistů. P
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Pátek třináctého se stal prokletým!
skutecnepribehy.cz
Pátek třináctého se stal prokletým!
Lidové pověry mi nic neříkaly a nikdy jsem se podle nich neřídila. Pak ale nastal v mém životě jeden den, který všechno změnil. Většina lidí na pověry nevěří. Také jsem k nim dlouhou dobu patřila, dokonce jsem se jim smála. Jednoho dne mě ale smích přešel. Temné síly se spikly Před několika lety se stalo
Mumifikovaní tučňáci: Může za jejich osud změna klimatu?
enigmaplus.cz
Mumifikovaní tučňáci: Může za jejich osud změna klimatu?
Před dvěma lety Antarktický poloostrov vydal stovky mumifikovaných těl tučňáků. Nález působí zlověstným dojmem. Jako by zvířata v jeden okamžik hromadně uhynula a tento okamžik byl poté zmražen v čase
Hlídací pes demokracie: Semyour Hers
epochaplus.cz
Hlídací pes demokracie: Semyour Hers
Rok 1968. Válka ve Vietnamu eskaluje a Američané mají těžké ztráty. Vietkong je všude, situace je napjatá. Americké velení se všemi silami snaží situaci zvrátit. A s neúspěchy přichází frustrace a s frustrací násilí. Ale skutečnou podstatu násilí v Americe tuší málokdo. Armáda si informace hlídá. Když novinář Seymour Hersh (*1973) dostane od svého známého zajímavý tip, neváhá
Má Brzobohatý tajné kávičky s kráskami?
nasehvezdy.cz
Má Brzobohatý tajné kávičky s kráskami?
Tohle o nerozlučné lásce moc nesvědčí! Na akcích v noblesním oděvu herec z Inkognita Ondřej Brzobohatý (42) a moderátorka Daniela Brzobohatá (46) vypadají jako dokonalý pár, speciálně on pak jako prav
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz