Depresivní text o ztracené lásce a úlevě, kterou přináší smrt. Stačí teskné tóny klavíru a procítěný zpěv a sebevražda už vůbec nezní jako špatný nápad.

Počátkem 30. let svírá Maďarsko hospodářská krize. Také pianista Rezső Seress (1889–1968) zoufale obrací každý forint, vydělaný hraním po budapešťských barech.

V roce 1933 slíbí, že zhudební báseň Szomorú vasárnap (Smutná neděle), jejímž autorem je László Jávor (1903–1992). Jde to ale pomalu a Jávor už začíná být nervozní.

A pak, jednoho večera v kavárně Fórum, to náhle má.Melancholickou melodii, do níž vkládá celý svůj splín, zklamání a beznaděj.

Hit s nádechem smrti

O Smutnou neděli zájem není. Když už se tedy autoři začínají smiřovat s neúspěchem, zařadí ji do repertoáru tehdy nejslavnější maďarský zpěvák Pál Kalmár (1900–1988).

Ale než se autoři mohou začít radovat, získá písnička také nečekaně ponurou reklamu. Noviny píší o služebné Esther Kishové, která spáchala sebevraždu s partiturou Smutné neděle na polštáři.

O týden později o tom, jak se v taxíku zastřelí mladý bankovní úředník László Lédig a vedle dopisu na rozloučenou nechá ležet text písně.Rodí se mediální senzace.

Maďarsko nic neví

Po celé Evropě noviny píší o Smutné neděli jako o sebevražedné hymně, a když senzace dorazí do USA, stává se z ní opravdový hudební zabiják. Podle New York Times dokonce v Budapešti pod jejím vlivem skáčou z oken davy lidí. Slavná je historka z Říma.

„Mladý muž zaposlouchal se do zpěvu žebráka, který na ulici tklivě Smutnou neděli zpívá, načež věnuje mu všechny své úspory a skočí z nedalekého mostu.“ Jedno oko nezůstane suché. Najednou ji všichni chtějí slyšet.

Ctěné dámy nad gramofony smáčejí kapesníčky slzami, služky vzlykají, když leští příbory nedaleko rádia.Ironií je, že v samotném Maďarsku píseň v tu dobu skoro nikdo nezná.

Noviny volají po zákazu

Brzy se objevují hlasy volající po zákazu. Vyslyší ho v roce 1942 v BBC s tím, že píseň kazí morálku v době válečného stavu. Týká se ovšem jen verze, kterou v roce 1941 nazpívá Billie Holiday (1915–1959), instrumentální pojetí se hrát může.

V USA ji některé prodejny gramodesek odmítají zákazníkům přehrávat. „Pod vlivem všech těch článků jsem pomalu začal věřit, že jsem vrah,“ nechá se slyšet Jávor.

Konec světa

Popularity písně se po válce rozhodne využít pianista Seress a pod vlivem prožitých válečných hrůz ji vydá pod názvem Vége a világnak (Konec světa).

S novým textem plným krve, mrtvol, beznaděje a zklamání,  neboť „lidé jsou bezcitní, zlí a chamtiví, láska je mrtvá“. Tato verze se však neuchytí a časem upadá do zapomnění. Lidé raději tu původní o nešťastné lásce. Tu ostatně spáchá i Seress.

V roce 1968 vyskočí z okna svého bytu a i když pád přežije, v nemocnici se pak uškrtí drátem, na kterém má zavěšenu sádru.