Stačí napsat ta tři písmena kdekoliv na světě a většina lidí se okamžitě dovtípí. Pokud ne, přichází na řadu trojice teček, čárek a znovu teček. V Morseově abecedě by měl poznat volání o pomoc skutečně každý.

Jako místo narození světoznámého signálu můžeme s klidem označit Berlín, s rokem zavedení je to ale trochu složitější. V německé metropoli se totiž schází během srpna 1903 několik expertů na bezdrátový telegraf.

„Musíme vymyslet jedinečný signál, kterým si lodě zavolají o pomoc,“ přispěchá s palčivým problémem italský kapitán Quintino Bonomo. Jeho slova rezonují v hlavách přítomných, jenže žádný hmatatelný výsledek nepřichází.

Bonomo však zaseje do hlav expertů nápad, který nabude reálných obrysů o půl roku později…Tehdy lidé kolem Guglielma Marconiho (1874–1937) navrhnou signál CQD – k tehdy běžně používané zkratce pro důležitou zprávu CQ se přidá D (distress – nouze).

Signál se má vysílat pomocí morseovky a znamená: „Pro všechny stanice – nebezpečí!“ Zkratka však není nikdy celosvětově přijata, kritici například tvrdí, že jde zaměnit s jinými slovy.

Kdo byl první?

Iniciativy se chopí jiní, kteří upínají zrak k trojici teček a čárek. Údajně tak volí z praktického důvodu, protože skladba znaků je natolik typická, že jde jen těžko interpretovat jinak.

Německé úřady SOS přijmou za své už v dubnu 1905 a o několik měsíců později ho prezentují na dostaveníčku telegrafistů v Berlíně. „Lodě v nouzi použijí tento signál, a to opakovaně a v krátkých intervalech,“ zazní během jedné z přednášek.

Přijímání novinky jde ztuha a pomalu, standardem se stává až v roce 1908. Heslo si lidé vysvětlují jako zkratku Save Our Ship (Zachraňte naši loď) nebo Save Our Souls (Spaste naše duše), ve skutečnosti ale písmena SOS nic neznamenají.

O prvenství v použití se dělí hned několik lodí. Tečky a čárky například vyťuká posádka zaoceánského parníku Slavonia, která kousek od Azorů najede na útes. Nehoda z června 1909 se obejde bez zranění.

Mayday!

Jiné prameny tvrdí, že už o půl roku dříve ho má použít plavidlo Republic, jež provozuje společnost White Star Line. Telegrafista Jack Binns (1884–1959) ale ve skutečnosti vyťuká CQD. I tak na místo nehody dorazí hned pět lodí.

Oba volací znaky, CQD i SOS, odcházejí i z potápějícího se Titaniku v dubnu 1912. Schizofrenní situace nemůže vydržet dlouho.

Italský vynálezce nakonec ustoupí a přijme nápad z Berlína. SOS se používá prakticky dodnes.

Mezinárodní organizace sice v roce 1927 zavádí frázi Mayday jako ekvivalent k SOS. Spojení, které má své kořeny ve francouzštině a znamená „Pomozte mi“, ale najde širšího využití spíše v letectví než v námořní dopravě.