Vítejte v krásné krajině kolem hory Nanda Devi v indickém státě Uttarákhand. Místní strážce Hari Kishan Madhwal se rozhlíží po tajícím ledu na vysokohorském jezeře Rúp Kund. Ne, nešálí ho zrak. Dívá se na nespočet lidských koster. Píše se rok 1942 a jezero vydává tajemství, které nedá vědcům spát ještě dnes…
Hluboké je sotva tři metry a jeho průměr se mění podle ročního období. Na víc jak 40 metrů ale dosáhne jen výjimečně. Obklopuje ho panenská příroda národního parku pojmenovaném podle zdejší 7816metrové hory Nanda Devi, druhého nejvyššího vrcholku Indie. Jak si získá zanedbatelné jezírko Rúp Kund celosvětový věhlas? Ukrývá totiž ostatky 300 až 600 lidí!
Záhada pod vrstvou ledu
Na prstních kůstkách ještě drží prsteny, někde lze zahlédnout prastaré kousky tkání. Studený vítr nad jezírkem by si pohrál s cáry látek, posledním mementem z mnohdy drahého ošacení, ale čas kusy oblečení proměnil v nepoddajnou hmotu.
Mezi kostrami se povalují bambusové hole, kožené boty a kopí. Jezero je většinu roku zamrzlé, díky tomu zůstanou těla i věci v tak zachovalém stavu. Co jsou ale zač? První teze počítají s tím, že by mohlo jít o část indického vojska generála Zorawara Singha Kahluria (1784–1841), který se pokusil o dobytí západního Tibetu. Tuto teorii vyvrátí až vědci.
Mohlo za to krupobití?
Jezero ležící v nadmořské výšce 5029 metrů si své tajemství drží dál. Jsou tito lidé poutníky, které skolila neznámá epidemie – nebo snad spáchali rituální sebevraždu? Nebo že by je smetla lavina z 300 metrů vzdálené vysokohorské cesty a stáhla je až sem, do Rúp Kund?
Další výzkum pod bedlivým dohledem kamer National Geographic odhalí, že minimálně část z mrtvých mužů a žen byla ubita do hlavy. Ovšem podivuhodně malými předměty. Objevuje se tak nová teze. Výprava mohla být v nehostinných himalájských podmínkách překvapena prudkým krupobitím.
…A nevíme zase nic
Do třetice všeho bádání konečně dojde i na zkoumání DNA a radiokarbonovou metodu, která vypočítá stáří původně živých objektů z poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku. Kosti tak finálně najdou svou časovou linii. Jenže namísto alespoň částečného rozuzlení se případ zamotá ještě víc – zdejší mrtví totiž patří do několika skupin. A to jak z hlediska času, tak původu!
Valná část mrtvých pochází z roku 850 (s možnou výchylkou 30 let tam i zpět). Celkem 23 lidí ovšem radiokarbonová metoda datuje již do roku 800, zatímco jiných 15 lidí zde umírá až kolem roku 1800 – ti pro změnu, až na jednu výjimku, překvapivě nepocházejí z Asie, ale jeví všechny rysy obyvatel Středomoří, konkrétně pevninského Řecka a Kréty.
EPOCHA ve víru tajemství:
Datace shazuje ze stolu představu, že zdejších minimálně 300 mrtvých má na svědomí jedna katastrofa. A co hůř, ukáže se, že ostatky z let 800 až 850 jsou sem ukládány postupně, zatímco „výprava ze Středomoří“ tu končí životní pouť najednou. Je snad jezero rituálním pohřebištěm?
V podivuhodném případu jezera Rúp Kund můžeme říct, že čím víc dat máme, tím méně toho víme…
Facebook
Twitter
RSS