Nacistický vůdce Adolf Hitler se stal z nedostudovaného syna státního úředníka obratným manipulátorem mas. Tím rozpoutal světovou válku a způsobil smrt milionů lidí. V čem spočívá tajemství psychologie davu? Proč se inteligentní člověk v davu změní v pudově jednající zvíře?

Z příslušníků vysoce kulturního německého národa udělal Hitler agresivní nenávistný dav, který se nerozpakoval lynčovat Židy. Vážení němečtí lékaři prováděli ve vyhlazovacích táborech bestiální pokusy na lidech.

Probudilo se v nich nesmírné zlo – protože to prostě dělat mohli. Podlehli psychologii davu.

Platí jiná pravidla

Během Velké francouzské revoluce patřili k nejzuřivějším členům konventu mírní a neútoční měšťané, kteří by byli v normálních poměrech počestnými úředníky. Jimi se opět stali, když se bouře přehnala.

Pokud se člověk stane součástí davu, začnou najednou platit úplně jiná psychologická pravidla a zákonitosti. Jedinci v davu se neřídí vlastním svědomím, ale dělají to, co ostatní. Nechají se strhnout davem k určitému chování.

Jak se chová člověk?

Člověk v davu má pocit ohromné moci, takže už nepotlačuje nebezpečné instinkty a pudy, kterým by se jinak vyhýbal. V davu je každý čin a pocit nakažlivý, dochází ke kolektivní sugesci. Jen málokdo jí dokáže vzdorovat.

Vlastnosti davu se výrazně liší od vlastností lidí, kteří dav tvoří. Člověk se v davu začne chovat způsobem, jakým se do té doby, než se stal příslušníkem davu, vůbec nechoval.

Fanoušci, kriminálníci a demonstranti

Dav nezná pochybnosti, nezná nejistotu. Pokud vůbec vnímá nějaké myšlenky, musejí být jednoduché a podněcovat obrazotvornost. Dav nenaslouchá rozumným argumentům, ale výřečným vůdcům s jednoduchými sugestivními hesly.

Přitom je lhostejné, zda jde o pouliční kriminální dav, o masu sportovních fanoušků, o demonstraci nebo o jednání sněmovny či parlamentu.

Kdo hvízdá na koncertě?

Chování davu vzniká spontánně a bez předem plánovaného vývoje. Je nejen neorganizované, ale také zcela nepředvídatelné.

Můžeme si ho všimnout například během koncertů rockových kapel nebo na divadelním představení – projevy přízně, nebo naopak nechuti jsou závislé na tom, jak se skupina lidí stimuluje zážitkem. Jejich ovace jsou projevem davu.

Pokud několik lidí začne tleskat nebo hvízdat, zbytek publika se k nim zpravidla brzy přidá.

Jaký je dav?

Dav netouží po pravdě, pokud se mu nelíbí. Má raději klamy, které jej oslňují. Ten, kdo se snaží v lidech vzbudit iluze, je ovládne velmi snadno. Naopak, ten, kdo se lidi snaží iluzí zbavit, skončí jako oběť.

Dav má malou schopnost uvažovat, ale jsou naopak velmi dobře uzpůsobený k činům.

Dav je nadmíru vzrušivý, impulzivní, vášnivý, vrtkavý, nedůsledný, nerozhodný, schopen jít do krajností, přístupný nejhrubším vášním, je lehkomyslný ve svých úvahách, prudký v úsudcích, vnímá jen jednoduché závěry a argumenty.

Vlastnosti davu

Lidé jakékoli inteligence, vzdělání a původu získávají v davu jakousi kolektivní duši. Ztrácejí své vlastnosti a získávají vlastnosti davu. Ztrácejí svůj intelekt. Chovají se jinak, než by se chovali, kdyby nebyli součástí davu. Nechávají se jím strhnout a později svého jednání často litují.

Co působí na dav:

– Obrazy, slova a formule

Mezi nejpůsobivější slova patří ta, která nemají jednoznačný význam a která si mohou různé skupiny lidí vyložit jinak. Například demokracie, svoboda, rovnost. Tato slova v sobě totiž shrnují různé druhy přání a zároveň i naděje na jejich uskutečnění.

– Emoce

Na dav nelze působit logickými úvahami, a proto řečníci, kteří dokážou davy ovlivnit, působí na city, a ne na rozum. Kdo chce dav přesvědčit, musí si uvědomit emoce, kterými jsou lidé momentálně ovládáni, a předstírat sdílení těchto emocí.