Ladnost, s jakou tančí, by jim mohla závidět kdejaká víla. Mnich William Fitzstephen si poznamená, že bruslaři „létají po ledě jako ptáci nebo vystřelené šípy“. Jejich krása a umění neučaruje jenom jemu. Odkud se vlastně vzal jejich smyslný tanec?
Barevné, načechrané oblečky se třpytí v záři reflektorů, zatímco jejich majitelka ladně krouží po zamrzlé ploše. Skoro až princeznovský způsob, jakým se pohybuje, učaruje nejedné malé holčičce po celém světě. Každá by chtěla být jako ona. Dnes vznešená a přímo magická podívaná však v minulosti slouží našim předkům k úplně obyčejným věcem…
Lovci a sběrači
S klouzáním na ledu se koketuje již v pravěku. V honbě za potravou musejí naši prapředci zdolávat mnohá úskalí, a ledové plochy jsou jedněmi z nich. Aby žaludek moc dlouho nekručel a cesta byla co nejrychlejší, začínají vyrábět první brusle, lyže i sáně. Nejčastějším a nejdostupnějším materiálem jsou kosti z ulovených zvířat, Číňané však používají i naleštěné bambusové pruty.
Ty ovšem postrádají ostré hrany, proto je potřeba si při cestě trochu vypomáhat.
Stačí nový nástroj doplnit holemi a lovec může vyrazit.
Zázrak ze železa
Zlom nastává až ve 4. století, s příchodem Keltů, kteří jsou zdatní ve zpracování železa. Jejich vynalézavost a šikovné ruce dávají vzniknout prvním kovovým bruslím v podobě železného pásku zkombinovaného s dřevěnou destičkou. Nejstarší brusle z keltské dílny jsou uloženy v budapešťském muzeu. Jejich stáří je odhadováno na 2000 let!
Další pohled do minulosti nám zprostředkovávají plátna holandských malířů.
První rytina pochází z dílny Johannese Brugmana (1400–1473) a znázorňuje patronku bruslařů Lidvinu při pádu na ledě.
Ledová království
Císař Rudolf II. (1552–1612) využívá v roce 1610 nové záliby k uspořádání velkolepého karnevalu, který z bohatě zdobených sálů přemísťuje na ledovou plochu! Velké oblibě se bruslení těší také v Paříži, kde zláká nejednu známou osobnost. Za chladných, slunečnými paprsky prosvětlených dní tak lze na ledě spatřit madame de Pompadour (1721–1764).
Možnost dostat se elegantně k dámě si nenechává ujít ani známý svůdník Casanova (1725–1798). Zamrzlá jezírka jsou připravena také v palácovém komplexu Versailles za vlády Ludvíka XVI.
(1754–1793) a bruslí i vojevůdce Napoleon (1769–1821).
Tanec na ledě
Za zakladatele moderního bruslení, jaké známe dnes, je považován Američan Jackson Haines (1840–1875), povoláním tanečník. Jako první zařazuje do jízdy baletní a jiné taneční prvky, které postupně šíří do celého světa. Po jeho smrti je v roce 1892 založena Mezinárodní bruslařská unie, která brojí proti tvrdému a ušlápnutému způsobu bruslení.
U nás bruslení vzkvétá zejména díky Josefu Rösslerovi-Ořovskému (1869–1933), který zakládá v roce 1888 Bruslařský závodní klub. Třetím mužem, který se zasadí o výraznou změnu v bruslení, je Švéd Ulrich Salchow (1877–1949).
Jedná se o prvního olympijského vítěze v krasobruslení, který však není nikdy oficiálně korunován.
Facebook
Twitter
RSS