Rakovina plic představuje dlouhodobě jedno z nejobávanějších a nejzákeřnějších onkologických onemocnění. V počátečních stádiích se totiž většinou nijak neprojevuje příznaky, pacienti tak často přicházejí k lékaři až s pokročilým onemocněním.

Zatímco hlavním a nezpochybnitelným rizikovým faktorem zůstává kouření tabáku, nejnovější vědecké poznatky ukazují, že naše plíce mohou ohrozit i prodělané těžké virové infekce.

Podle přelomové studie může totiž závažný případ onemocnění COVID-19 nebo chřipky s odstupem měsíců až let významně zvýšit riziko vzniku zhoubného nádoru plic.

Zánět, který nahrává nádorům

Tento překvapivý a zároveň varovný objev nedávno učinil tým výzkumníků z americké University of Virginia Health System (UVA).

Podle jejich zjištění dokážou těžké respirační infekce v plicích trvale změnit imunitní buňky takovým způsobem, že zde vytvoří chronické zánětlivé prostředí. Toto pozměněné buněčné klima následně podporuje vznik a rychlejší progresi nádorů.

Závažné případy covidu-19 a chřipky tak mohou napáchat mnohem více škody než jen vyvolat akutní, krátkodobé onemocnění dýchacích cest.

Během těžké infekce dochází k zásadním změnám v našem imunitním systému. Výzkumníci pozorovali rozsáhlé změny primárně u imunitních buněk známých jako neutrofily a makrofágy, které za normálních okolností pomáhají plíce bránit před vnějšími hrozbami.

Po prodělání těžké infekce se však některé z neutrofilů začnou chovat zcela abnormálně a podílejí se na vytvoření takzvaného „pronádorového“ prostředí, jež usnadňuje vznik rakoviny.

Vědecký tým rovněž objevil významné strukturální změny v epiteliálních buňkách, které vystýlají plíce a drobné plicní sklípky.

Pravděpodobnost? 1,24krát víc

Výsledky tohoto výzkumu, které byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Cell, se ukázaly jako velmi konzistentní jak u laboratorních modelů, tak při analýze reálných pacientů z řad populace.

Myši, které prodělaly těžkou plicní infekci, měly později podstatně vyšší pravděpodobnost rozvoje rakoviny plic a také u nich byla zaznamenána vyšší úmrtnost na toto onemocnění.

U lidských pacientů, kteří museli být s těžkým průběhem onemocnění covid-19 dříve hospitalizováni v nemocnici, analýza dat odhalila 1,24násobné zvýšení výskytu rakoviny plic.

Je přitom zásadní zdůraznit, že toto zvýšené riziko bylo u pacientů pozorováno nezávisle na tom, zda dotyční jedinci kouřili, nebo zda měli další přidružené zdravotní komplikace.

Očkování proti virózám jako štít proti rakovině

Tyto poznatky mají  podle autorů studie velký potenciální význam pro rozhodování o tom, jak by měla do budoucna vypadat preventivní klinická péče.

„Ve světě, kde desítky milionů lidí pociťují dlouhodobé plicní následky těžkého covidu-19, jde o nesmírně naléhavé téma. Dlouho víme, že kouření zvyšuje riziko rakoviny plic.

Výsledky této studie naznačují, že možná budeme muset začít podobně uvažovat i o těžkých respiračních virových infekcích,“ uvedl lékař a výzkumník Jeffrey Sturek, který na studii spolupracoval.

Zároveň však studie přináší i velmi povzbudivé zprávy týkající se účinné ochrany. Ukázalo se totiž, že očkování dokáže většině těchto nebezpečných škodlivých změn vedoucích k rakovině plic zabránit.

Vakcíny pomáhají imunitnímu systému reagovat na infekce mnohem efektivněji a omezují celkovou závažnost onemocnění. Zvýšené onkologické riziko bylo totiž pozorováno primárně u osob, které měly těžký průběh virózy.

U jedinců, kteří prodělali pouze mírnou formu infekce, se zvýšené riziko neprojevilo a naopak u nich došlo k mírnému poklesu výskytu karcinomu.

Jak vysvětluje spoluautor studie Jie Sun, vakcíny podle zjištění zabraňují nejen akutní hospitalizaci, ale prokazatelně zmírňují i dlouhodobé dopady závažné infekce, včetně onoho nebezpečného zjizvení, které riziko rakoviny dlouhodobě zvyšuje.

Šance pro české pacienty: Využijte bezplatný screening

Právě včasná a důsledná prevence je u rakoviny plic absolutně klíčová. V České republice je totiž situace ohledně karcinomu plic dlouhodobě závažná.

Podle průměrných statistik z let 2019–2023 u nás každý rok tímto onemocněním onemocní přibližně 6 600 osob a přes 5 100 pacientů na něj bohužel každoročně zemře. Varovným faktem zůstává, že celých 66 % pacientů je diagnostikováno až s pokročilým onemocněním.