Celý sál utichne a diváci zaměří zraky na pódium. Světlo ozáří maličkou krabičku, ze které čouhají dvě antény. Publikum záhy přivítá do obleku oděného muzikanta. Ukloní se, mírně si vykasá rukávy a začne splašeně mávat rukama. Tajemného nástroje se ale ani na chvilku nedotkne.
Nejde o žádné kouzelnické představení, nýbrž o koncert hráče na theremin. Za jeho vynálezem musíme do minulého století, kdy ruský fyzik Leon Theremin (1896–1993) onu podivnost sestrojí.
Pozor, bude výbuch!
Zvláštní jméno rodáka z Petrohradu způsobí francouzské kořeny. A právě synek z hugenotské rodiny dohání učitele k šílenství, miluje fyziku, a tak je bombarduje zvídavými dotazy. A to kantoři ani netuší, že doma má nadějný student vlastní laboratoř, kde experimentuje s elektřinou, optikou a magnetickým polem.
Bádání v zákoutích fyziky ale naruší první světová válka, i tam ale najde Theremin uplatnění. Do armády vstoupí v roce 1916 a po pár měsících už dohlíží na výstavbu rozhlasové stanice v Saratově. Když Rusko vystoupí z první světové války, zemi zachvátí boje mezi komunisty a bělogvardějci.
Theremin se dává do služeb Rudé armády, ostatně, když se protivníci přiblíží k jeho rozhlasové stanici, nechá ji rozmontovat a odpálit. Po třaskavých letech nachází místo na Fyzikálně-technickém institutu v Petrohradě.
Stýskání po domovině
Při jednom výzkumu zjistí, že elektrické oscilátory zvukově reagují na pohyb ruky. Bádá hlouběji, po nocích neúnavně kutí a v říjnu 1920 představí učitelům nový nástroj! U zdánlivě nudné krabičky se dvěma anténami Theremin pouze stojí. Když nad ni položí ruku, nástroj se rozezní futuristickými tóny!
Jednou končetinou ovládá sílu tónu, tou druhou zase výšku. Kvůli tomu, že se na theremin nesahá, je hra extrémně náročná. Nový vynález sklidí obdiv a Theremin se rozhodne uspořádat turné po celém světě.
V roce 1928 má dokonce koncert v New Yorku, následně získá patent a začne masová produkce. Po desetiletém dobrodružství se ale vrací zpět domů. Načasování není ideální, protože Stalin (1878–1953) zrovna čistí společnost, a tak fyzik končí ve vězení.
Kamarád filmařů
Odtamtud putuje do tajné laboratoře, kde se podílí na výrobě odposlouchávacích zařízení. Pro KGB pracuje dalších deset let, než se definitivně usídlí v Moskvě. Učí na konzervatoři, ani tam mu ale pšenka nekvete. „Elektřina není pro hudbu dobrá,“ dozví se od ředitele ústavu.
A tak se vynálezce uzavírá do sebe a postupně se na něj zapomíná. Jenže hudební nástroj jménem theremin začnou objevovat muzikanti. Tóny zazní například na albu Franka Zappy (1940–1993), najdeme ho také ve skladbách populární rockové kapely Led Zeppelin.
Široké zastoupení nachází ve filmovém průmyslu, kde ho režiséři využívají k dramatizaci děje. A poslouží také ke komunikaci s jinými civilizacemi. V roce 2001 totiž trojice thereministů odvysílá sedm melodií do kosmu. Zatím bez odpovědi.
Facebook
Twitter
RSS