Máme nejen zlaté ručičky, ale také výkonné mozky. A to si ještě spoustu českých vynálezů přivlastnili cizáci! Které slavné novinky vznikly původně v Čechách?
Prokopa Diviše – Hromosvod
V době, kdy ještě Přímětice nebyly součástí Znojma, v roce 1754, se na místní farní zahradě objevila neznámá, podivně vyhlížející věc.
Její tvůrce, premonstrát Prokop Diviš (1698–1765), tvrdil, že se jedná o zařízení, které má chránit doškové střechy místních chalup od zásahu blesku a následného požáru a že mu mají říkat třeba hromosvod.
Premiéru bleskosvodu zažila Amerika
Jenže místní pověrčiví spoluobčané se na záhadnou věc dívali od začátku s nedůvěrou. A když pak v roce 1760 přišlo veliké sucho, které jim sebralo veškerou úrodu, obrátili svůj hněv směrem k Divišovi a jeho vynález strhli.
Vlastně tak rozhodli o tom, že za vynálezce hromosvodu je považován Američan Benjamin Franklin, který slavnostně převedl odborné i laické veřejnosti svůj bleskosvod v roce 1760. První oficiálně uznávaný hromosvod na území českého království, umístěný na budově, namontovali na zámek v Měšicích v roce 1775.
František Veverka – Ruchadlo
Příběh jednoho ukradeného vynálezu začal v roce 1823. Tehdy se oženil František Veverka (1796–1849), a jak bylo tenkrát zvykem, hned jak sundal z krku chomout, ujal se hospodaření na rodinném gruntu. Ze začátku se z pole vracel, skřípaje zuby.
Na vině byl takzvaný záhonový pluh. Nikdy s ním nezoral tak, jak zamýšlel.
Nevěděli, že si mají vynález nechat patentovat
A tak dali s bratrancem Václavem Veverkou (1799–1849) hlavy dohromady a po čase vyrazili na pole se svým vynálezem. Ruchadlo, kterému místní s láskou říkali „veverče“, zem nejenom rozrušovalo, ale také drolilo a obracelo.
Svou první brázdu vyorali za kovárnou v obci Rybitví už v roce 1827. Jenže jak konstatoval místní kronikář, bratranci Veverkovi byli lidé prostí, kteří místo škol vládli sedláckým rozumem. Nenapadlo je, že by si měli vynález nechat také patentovat.
A tak byly jediným ziskem peníze, které dostal kovář Václav za ruchadla, která vyrobil ve své malé kovárně.
Ovace pro falešného vynálezce
To hospodářský úředník Jan Kainz z Choltic se v zákonech vyznal lépe. V místní kovárně nechal potají vykovat dokonalou kopii veverčete.
Pod názvem Kainzpflug (Kainzův pluh) si pak coby falešný vynálezce neoprávněně vychutnával obdiv návštěvníků hospodářské výstavy v Praze v roce 1832. Skuteční vynálezci se zadostiučinění za svého života nedočkali. Zemřeli na konci čtyřicátých let.
Teprve jednatel Hospodářského spolku v Pardubicích František Vratislav Sova znovu prostudoval všechny dostupné důkazy a ve své knize Vynálezci ruchadla jednoznačně přiřkl autorství ruchadla Veverkovým. Ale to už se psal rok 1883.
Františel Ressel – Lodní šroub
Čekali byste od c. k. lesmistra, že se bude plést do provozu lodí? A ještě k tomu úspěšně?
Vidíte, a přesto to Josef František Ressel (1793–1857), lesmistr rakousko-Uherské monarchie, který v první polovině 19. století sloužil na území dnešního Slovinska a severní Itálie, dokázal.
Ponorka poháněná ručně
Hned na začátku je fér říci, že praotec lodního šroubu poháněl ponorku vynálezce Davida Bushnella už v roce 1775. Jenže to byl ručně poháněný šroub. To Josef Ressel přišel s nápadem, který měl lodní kapitány zbavit zbytečné dřiny.
Šroub vlastní konstrukce, poháněný pomocí parního stroje, si nechal patentovat v roce 1827. O dva roky později bylo vše připraveno ke slavnostní premiéře unikátního vynálezu.
Jenže lodní odborníci i laičtí čumilové dorazili do přístavu v italském Terstu úplně zbytečně. Když Ressler zbavil parní loď Civetu obvyklých koles a do plavidla namontoval svůj zlepšovák, vrtule se točila, ale po chvíli se porouchal parní stroj.
V tu chvíli zasáhla místní policie. S odůvodněním, že se jedná o pokus životu nebezpečný, celou slávu rázně ukončila.
Vynálezce zemřel na malárii
A tak vynález lodního šroubu doslova spadl do klína Angličanovi Francissi Pettit Smithovi. Ten totiž drobně obměněný lodní šroub úspěšně vyzkoušel. Doba kolesových parníků skončila, ale boj nešťastného vynálezce česko-německého původu právě začal.
Vynález lodního šroubu mu byl definitivně přiznán až v roce 1866. Dlouho poté, co v té době lesní intendant námořnictva v Terstu podlehl malárii, kterou si dovezl z jedné z inspekčních cest do Lublaně.
Jawa – Motocyklová spojka
Při pohledu na současné závody motorek na světových okruzích se už skoro ani nechce věřit, že bývaly doby, kdy se nejlepší speciály vyráběly v Československu.
Slavní čeští vynálezci navíc v 60. letech minulého století objevili něco, co navždy změnilo motocyklový svět. Konstruktéři Jawy tenkrát vytvořili automatickou spojku.
Že by to vymysleli jinak?
České chytré hlavy si tentokrát nedělaly žádné iluze, dobré nápady se celosvětově kradly ve velkém. Továrna si nechala zázračnou spojku patentovat všude tam, kam se její motorky vyvážely. Šéfové vypsali prémie a byl klid.
Jen do chvíle, kdy jistý italský motoristický časopis napsal článek o Hondě 50 ccm, která je vybavena automatickou převodovkou. Čeští vynálezci se chtěli přesvědčit, jakou to inovaci Japončíci vymysleli. Skoro žádnou!
Plagiátoři dostali pořádný flastr
Asiaté tenkrát jejich slavný vynález bez mrknutí oka téměř do posledního šroubku okopírovali. Češi se o tom definitivně přesvědčili v momentě, kdy za drahé valuty jeden kousek zmíněné Hondy koupili a doma v továrně rozebrali.
Velkou cenu právníků nakonec vyhráli Češi.
Plagiátory po dlouhých soudních tahanicích usvědčili a dosáhli toho, že Honda musela Jawě zaplatit nejenom tučnou pokutu, ale současně uhradit i licenční poplatky za každou Hondu, kterou s „českou“ automatickou spojkou prodala.
Otto Wichterle – Kontaktní čočky
Kdo byl prvním opravdickým vynálezcem v našich dějinách? Slavný český chemik Otto Wichterle (1913–1998). Muž, který se stal doslova záchranou pro většinu krátkozrakých. Vymyslel totiž kontaktní čočky.
Jako každý vynález, i čočky mají vlastní pověst vyprávějící o jejich vzniku. Na tom v letech 1952–1955 společně pracovali významný profesor na VŠCHT v Praze Otto Wichterle a jeho nejlepší žák Drahoslav Lím, který mu dělal asistenta.
Stalo se, že jednoho dne Lím nestihl svou denní práci na zkoumaném polymeru, syntetizovaný produkt neudělal a běžel na vlak, aby se dostal domů, do Senohrab.
Budiž kontaktní čočka!
Jaké bylo jeho překvapení, když na druhý den dorazil do práce a zjistil, že se směs doslova přeměnila v bílou, průhlednou hmotu. Tak podle moderních pověstí českých vznikl materiál na měkké kontaktní čočky. Dne 23. dubna 1955 si ho nechali patentovat.
A začala výroba. I ta by si zasloužila vlastní legendu. Vždyť prvních zhruba 5000 měkkých kontaktních čočkách vytvořil Wichterle na stroji vytvořeném z dětské mechanické stavebnice Merkur a poháněném dynamem z jízdního kola.
Karel Čapek – Slovo robot
Mezi všeobecně oblíbené omyly patří ten, který hovoří o tom, že vynálezcem slova robot byl spisovatel a dramatik Karel Čapek (1890–1938). Není tomu tak.
Kdyby bylo na něm, neříkali by si umělí lidé, kteří vystupovali ve slavné hře R.U.R. roboti, ale laboři, podle anglického slova labor (práce, dřina námaha, ale i pracovní síla či dělnictvo).
Zachránil ho starší bratr
Jenže to Karlovi pořád nějak nesedělo. A tak jako vždy, když si nevěděl rady, požádal o pomoc svého staršího bratra, grafika a malíře Josefa Čapka (1887–1945). Z toho po krátkém rozmýšlení vypadlo slovo, které si následně osvojila celá planeta.
Že vám slovo robot nezní moc česky? To je ale chyba! Vzniklo totiž ze staročeského „robotovat“.
