Muzeum Ermitáž založila carevna Kateřina Veliká původně jako soukromou sbírku.
Dnes už je toto pozoruhodné místo přístupné veřejnosti, a návštěvníci tak mohou obdivovat rozsáhlé antické sbírky egyptského umění, díla světových malířských mistrů a kočky, které patří k místnímu inventáři.
Pokud se někdy vydáte do Ruska, rozhodně musíte vidět Petrohrad, centrum kultury této ve všech ohledech zajímavé země.
V Petrohradu můžete na vlastní oči spatřit rozhlehlou síť kanálů, díky kterým se tomuto městu říká Benátky severu, spoustu nádherných paláců a pochopitelně i Ermitáž.
Jde o nejslavnější muzeum na území Ruské federace. Nachází se v samém centru Petrohradu, v komplexu šesti historických budov, z nichž pět je přístupno veřejnosti, na nábřeží řeky Něvy.
Mezi budovy Ermitáže patří slavný Zimní palác, Menšikovský palác, muzeum porcelánu, depozitáře ve Staroj Děrevně a východní křídlo budovy Generálního štábu, které je také součástí muzea.
Vidět všechno je nemožné
Statisíce nádherných obrazů, grafik, soch a rytin, to vše můžete najít v Ermitáži. Říká se, že vzácných exponátů je tolik, že vystavit je všechny naráz je téměř nemožné.
K vidění je tak vždy jen zlomek bohatství Ermitáže, a to jak ve stálých expozicích, tak na časově omezených výstavách.
Pokud byste v rychlosti zkoukli jen ta nejznámější umělecká díla, stačily by vám na prohlídku čtyři hodiny.Ale to byste se připravili o spoustu nevšedních zážitků.
Nejprve vznikla Malá ermitáž
Historie Ermitáže sahá až do dob Kateřiny Veliké, která v Rusku vládla v letech 1762–1796. Tehdy v jednom z křídel Zimního paláce vzniklo místo nazvané Malá Ermitáž. Tento název byl odvozen z francouzského slovíčka ermitage, které znamená poustevna.
Carevna si do něj ukládala cennosti, které dostávala darem. V roce 1764 pak obdržela několik set vzácných obrazů z Berlína a dalších několik tisíc uměleckých předmětů získala jako splátku jakéhosi dluhu.
Protože se jednalo o velice hodnotná díla, byly mezi nimi například obrazy od Rembrandta nebo Rubense, uložila je právě do Malé Ermitáže. V následujících letech dostávala Kateřina další a další nákladné dary, a to od vládců a vlivných politiků z celé Evropy.
Proto se dnes v Ermitáži nacházejí díla největších mistrů světového malířství. Zajímavých exponátů rychle přibývalo, takže brzy bylo potřeba postavit budovu Velké Ermitáže.Když Kateřina zemřela, její sbírky čítaly téměř 4000 cenných obrazů.
Poklady jen pro vyvolené
Další ruští vládci pak na Kateřinu pochopitelně navazovali a rozšiřovali bohatství, které se v Ermitáži nacházelo. Přesto trvalo ještě dlouho, než vzácné umělecké poklady mohli na vlastní oči spatřit i obyčejní smrtelníci.
Například slavný ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin se mohl sbírkami pokochat jen díky tomu, že se znal s člověkem, který měl blízko k carské rodině.To až ruský vládce Mikuláš I.v roce 1852 rozhodl, že se Ermitáž zpřístupní veřejnosti.
Antické památky i egyptské poklady
V té době už obsahovala nejen díla světových malířských mistrů, ale i vzácné exponáty ze starověkého Egypta, antické památky a poklady ze středověké západní Evropy a z Asie. V následujících letech carské rodiny pilně sbírky rozšiřovaly.
Dál za veliké peníze skupovaly díla Leonarda da Vinci nebo Rafaela Santiho.Vzácné bohatství Ermitáže neohrozila ani Velká říjnová revoluce.
Lenin zakázal rabování
Po dobytí Zimního paláce prohlásil Vladimír Iljič Lenin carské poklady za majetek všeho lidu a zakázal jejich rabování. Rozšiřování sbírek tak pokračovalo i za období Sovětského svazu a pokračuje dodnes.
V současné době v Ermitáži, či spíše v deseti budovách, které dnes pod ni spadají, a z kterých můžeme jmenovat Zimní palác, Malou, Starou a Novou Ermitáž nebo Rezervní dům, můžete vidět na 65 000 dechberoucích exponátů.To je ale jen malá část skutečného bohatství Ermitáže.To čítá přes 3 miliony položek, z nichž většina z nich je uložena v depozitářích.