Jeden člověk vám bude tvrdit, že ve vesmíru je absolutní ticho, podle druhého je tam spíš pořádný kravál. Kdo má pravdu? V jistém smyslu oba!
Zvukové vlny kolem nás nelétají jen tak, přenášejí je atomy a molekuly. Ve volném vesmírném prostoru ale atomy ani molekuly nejsou. Anebo je jich velmi málo.
Zatímco v 1 cm3 vzduchu, který dýcháme na Zemi, je několik trilionů atomů, směrem od planety hustota prudce klesá. Zatímco mezi hvězdami už je to jen 0,1 částice na cm3, mezi galaxiemi ještě milionkrát méně!
Jinými slovy, stav se blíží vakuu, zvukové vlny se od ničeho neodrazí a je tu skutečně ticho. Ovšem vesmír jen prázdným prostorem samozřejmě není…
Hlučné planety
Na planetách je situace jiná. Vakuum je pryč, nastražte uši! I když … přeci jen je tu jeden rozdíl oproti zvukům na Zemi. Vzhledem k jinému složení atmosféry by je naše uši nezaslechly, zachytí je ale vesmírné sondy či dalekohledy jako akustické vibrace.
A ony vibrace pak astrofyzici díky vyspělým přístrojům převedou na slyšitelné zvuky! Poté se můžeme dozvědět, že na Marsu sviští hlasitý vítr, Jupiterova polární záře připomíná kvílení strašidel a Saturnovy prstence hrají jako nevšední hudební nástroj!
A potichu nezůstávají ani měsíce – pořádně bláznivou nahrávku připomínající nenaladěné rádio vytvoří NASA v roce 2021, z dat nashromážděných sondou Juno u Jupiterova největšího satelitu Ganymed.
Burácející hvězdy
Nejhlučnější v celé Sluneční soustavě je však Slunce. Sondy tu zaznamenaly frekvence, které při převodu na slyšitelné zvuky připomínají kvílející sirény.
A hlasité by tak byly natolik, že by na Zemi i přes vzdálenost 150 milionů km konkurovaly rockovému koncertu! Ani jiné hvězdy však nejsou žádnými beránky.
Jejich obří hořící pec, ve které se přeměňuje vodík na helium (čímž hvězdy svítí), vytváří ohromné množství vibrací a celý jejich povrch se tak vlní jako při tanci.
Tento hvězdný tanec pak vědci nejen umí převést na zajímavou hudbu, ale dozví se i mnoho informací o hvězdné struktuře. Zcela jiný koncert je to však v případě, že hvězda umírá.
Když se podaří nahrát zvuky pulsaru Vela, rotující neutronové hvězdy (závěrečného stádia hvězdného života) ze souhvězdí Plachetnice, výsledná hudba by strčila do kapsy většinu mistrů ve hře na bicí!
Hororové černé díry!
Vesmír však není jen prázdný prostor a hmota, zajímavou kapitolou je například plazma. Plyn vznikající od horkého záření hvězd, ve kterém jsou elektrony odtrženy od protonů.
Plazma tvoří sluneční vítr, najdeme ho v mlhovinách a hvězdokupách a zvukové vlny se jím šířit dovedou! Ovšem jinak než na Zemi – mnohem rychleji a na delších vlnových délkách. Právě díky plazmatu NASA v roce 2022 zachytí zvuk černé díry!
Černá díra je sama o sobě tichá, ale jak promíchává plazma v kupě galaxií Persea, asi 250 milionů světelných let od Země, nesou se kolem ní dlouhovlnné vibrace.
Lidé by je samozřejmě neslyšeli, nacházejí se asi 57 oktáv pod středním tónem C na klavíru, ovšem když ho příslušné přístroje zvýší, z výsledku až mrazí. Někdo v něm slyší soundtrack k hororu, jiný rovnou nářky mimozemšťanů!
