Vědci již delší dobu předpokládají, že se někde za Neptunem skrývá dosud neobjevená devátá planeta. Existují sice náznaky vypovídající ve prospěch této teorie, ale jednoznačné důkazy stále chybějí.

Ten zatím nejpřesvědčivější přichází v podobě dvou infračervených snímků pořízených s odstupem 23 let.

Kolik je planet v našem slunečním systému? Správná odpověď je osm, i když skalní odpůrci rozhodnutí Mezinárodní astronomické unie, která na valném shromáždění v Praze v roce 2006 ze seznamu planet po nové definici toho, co planeta vůbec je, vyřadila Pluto, budou trvat na čísle devět.

Již dlouhou dobu ovšem zaznívají spekulace, že planet může kolem Slunce obíhat nejméně o jednu víc.

V roce 2025 tchajwanský astronom Terry Long Phan z Národní univerzity Tsing Hua překládá dosud nejpřesvědčivější důkaz toho, že zatím stále nespatřená planeta v naší sluneční soustavě skutečně existuje! O jakých důkazech je řeč a co o této hypotetické deváté planetě dosud víme?

Hledání vysvětlení

Koncept deváté planety byl navržen v roce 2016 Michaelem Brownem a Konstantinem Batyginem z Kalifornského technologického institutu.

Pomocí existence hypotetické deváté planety vědci vysvětlují neobvyklé shlukování oběžných drah některých objektů v Kuiperově pásu, jenž se rozprostírá za oběžnou dráhou Neptunu.

Tato navrhovaná planeta by měla větší hmotnost než Země a obíhala by po vysoce excentrické dráze, což by vysvětlovalo, proč pozornosti astronomů tato planeta dosud uniká.

Jisté náznaky její existence již sice byly zaznamenány, zatím ale nepřišel žádný natolik přesvědčivý, že by se devátá planeta přesunula z hypotetické kategorie do faktické. Tým Terryho Longa Phana se tomuto přesunu ovšem významně přiblížil. Co přesně jejich výzkum zjistil?

S odstupem let

Vědci při hledání zatím skryté planety porovnávají data ze dvou vesmírných infračervených družic, americké IRAS z roku 1983 a japonské AKARI, která mapovala oblohu v letech 2006 až 2007. Mezi oběma vesmírnými výzkumy uplynulo 23 let, takže pokud by se někde na okraji Sluneční soustavy skutečně pohybovala velká planeta, měla by se na snímcích z obou období nepatrně posunout.

Přesně to astronomové hledali a po důkladném vylučování hvězd, galaxií i bližších těles jim nakonec zůstal jediný opravdu slibný kandidát.

Nacházet by se měl ve vzdálenosti asi sedmsetkrát větší, než je vzdálenost Země od Slunce a vypadá to na skutečného obra, dokonce ještě hmotnějšího než Neptun, třetí nejhmotnější planeta soustavy.

Podařilo se mu skutečně identifikovat devátou planetu, která astronomům po staletí unikala? Ačkoli jsou výsledky slibné, vědci zdůrazňují, že k potvrzení povahy objektu a určení jeho přesné oběžné dráhy jsou nezbytná další pozorování.

*** Existovala v naší soustavě planeta, která již byla zničena? ***

* Astronomové již před stovkami let spekulovali o existenci dnes již zaniklé planety, jež měla obíhat někde mezi Marsem a Jupiterem…Uspořádání Sluneční soustavy, jak ji známe nyní, jim totiž připadalo neúplné a nevyváženě.

* Také německý matematik a astronom Johannes Kepler (1571–1630) upozorňoval, že právě mezi drahami Marsu a Jupiteru chybí těleso, které by podle něj obnovilo matematickou harmonii planetárního systému.

Domníval se proto, že zde kdysi planeta skutečně existovala, ale byla zničena při srážce s jiným kosmickým tělesem.

* Její úlomky měly vytvořit dnešní pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a některé teorie jim připisují dokonce vznik části měsíců a prstenců obřích planet. Touto teorií lze navíc odpovědět na otázku, proč prstence nemají stejné chemické složení jako planety, které obíhají. Jde skutečně o trosky zaniklé planety?