Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Vítězové Prémie Otta Wichterleho

Tři výrazné vědecké talenty z českobudějovického Biologického centra ocenila Akademie věd ČR prestižním oceněním.

Andrea Bednářová, Jan Klečka a Tomáš Korytář obdrželi v úterý 23. června 2020 v pražské Lannově vile Prémii Otto Wichterleho. Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním do 35 let věku, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech. Letos Prémii získalo celkem 22 mladých badatelů z celé republiky.

Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno prof. Otto Wichterleho (1913-1998) na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, který vynalezl měkké kontaktní čočky a po listopadu 1989 se stal prezidentem Československé akademie věd.

Uděluje se od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let.

RNDr. Andrea Bednářová, Ph.D. 

Andrea Bednářová zkoumá stresové hormony u hmyzu a jejich úlohu při zvládání oxidačního stresu. Na octomilkách také studuje dopamin, významný neuropřenašeč, který je důležitý pro mozkové funkce.

Andrea zkoumá, jak tento hormon pomáhá v reakci na stres a v procesech neurodegenerativních onemocnění. Výsledky, které ve své práci shrnuje, jsou potenciálně cenné i pro vypracování léčebných postupů nemocí, jako je např. Parkinsonova choroba.

Na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR pracuje Andrea Bednářová od roku 2011. Pět let se zabývala výzkumem oxidačního stresu na Mississippi State University, kde přednášela a také vedla chod celé laboratoře.

Na dalších místech ve Spojených státech (Alabama State University, Mayo Clinic v Rochesteru) měla zvané přednášky.

Andrea byla také vybrána, aby se zúčastnila prestižního setkání laureátů Nobelových cen (The 70th Lindau Nobel Laureate Meeting), jehož se mělo možnost účastnit pouze 650 vysoce kvalifikovaných a excelentních mladých vědců z celého světa.

RNDr. Andrea Bednářová, Ph.D.
RNDr. Andrea Bednářová, Ph.D.

RNDr. Jan Klečka, Ph.D.

Jan Klečka se věnuje výzkumu ekologických sítí, zejména se zabývá vztahy rostlin a opylovačů a také vztahy mezi dravým hmyzem a jeho kořistí. Zabýval se potravními vztahy vodních bezobratlých živočichů, spolupracoval také na výzkumech ekologie horských motýlů.

Ve své práci kombinuje terénní výzkum, laboratorní experimenty s matematickým modelováním i molekulárními analýzami.

Jan Klečka absolvoval studium ekologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde také úspěšně a v krátké době necelých tří let dokončil doktorské studium, v současné době vede vlastní laboratoř na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR s několika doktorskými studenty.

Postgraduální stáž absolvoval ve výzkumném ústavu Eawag: Swiss Federal Institute of Aquatic Science and Technology ve švýcarském Kastanienbaumu.

RNDr. Jan Klečka, Ph.D.
RNDr. Jan Klečka, Ph.D.

Mgr. Tomáš Korytář, Ph.D.

Tomáš Korytář studuje imunitní systém u ryb. Ve své práci na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR zkoumá, jak se imunitní systém ryby brání parazitům, konkrétně rybomorkám, které způsobují velké škody ve velkochovech ryb.

Obecně Tomáše Korytáře zajímá i evoluční historie imunity, tedy jak se imunitní systém vyvíjel a specializoval v průběhu evoluce, a také to, jak se dnes liší imunitní obranné mechanismy u různých druhů živočichů, vč. člověka.

Doktorské studium absolvoval na Institutu Friedricha Loefflera v německém Greifswaldu. Postdoktorandský pobyt jej zavedl na veterinární fakultu Pennsylvánské univerzity v USA.

Kromě vědecké práce Tomáš Korytář přednáší o imunitním systému pro veřejnost i studenty středních škol.

Na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity, kde také v současné době působí, je garantem předmětu pro doktorské studenty Imunologie v akvakulturách.  Z mezinárodního odborného časopisu Frontiers Immunology byl osloven, aby se stal hlavním editorem speciálního vydání věnovaného rybí imunologii a parazitologii.

Mgr. Tomáš Korytář, Ph.D.
Mgr. Tomáš Korytář, Ph.D.
Související články
Staré stromy, zejména duby, jsou klíčem k zachování přírodní rozmanitosti našich lesů. Poskytují totiž útočiště tisícům vzácných a ohrožených druhů. Právě na jednom z takových stromů se po více než 100 letech podařilo vědcům objevit lesknáčka dubového, jednoho z nejvzácnějších evropských brouků.   Dosud byl  znám z několika ojedinělých, převážně historických nálezů z jižní a […]
Až se v březnu 2026 (snad) od startovací rampy Kennedyho kosmického střediska na Floridě odlepí obří raketa SLS se čtyřmi astronauty na palubě, zamíří spolu s nimi k Měsíci i 6 čipů pro měření kosmické radiace dodaných pražskou firmou ADVACAM. České komponenty jsou srdcem systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor).   Přístroj vyvinutý NASA má za […]
Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba 30 let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.   Buk na Blanensku nemá jediný zelený list, přitom zelené barvivo v listech je nezbytné […]
Svět módního průmyslu se znovu posouvá směrem k udržitelnosti a inovacím…Americký start-up Galy pracuje na laboratorně pěstované bavlně. Tento krok by podle odborníků mohl představovat jednu z nejzásadnějších změn v produkci textilních materiálů za poslední desetiletí.   „Šetrné hospodaření s přírodními zdroji je v módním průmyslu možné – a platí to i napříč dalšími segmenty. […]
reklama
Historie
Dlouhá jízda: Barokní unikát lemují 7,5 metru vysoké zdi
Zámek v Děčíně jim patřil přes 300 let. Thun-Hohensteinové původem z jižního Tyrolska mu vtiskli současnou podobu, a to dvěma zásadními přestavbami. Při té první k zámeckému areálu vybudovali novou přístupovou cestu, která je zcela ojedinělou barokní stavbou svého druhu v Čechách.   Na dvoře císaře Leopolda I. (1640–1705) si v průběhu let vydobyl pevné […]
Vyvíjel Bell telefon s uchem mrtvoly?
„Pane Watsone, přijďte sem, prosím,“ telefonuje šéf svému asistentovi do vedlejší místnosti. Na první pohled na tomto hovoru není nic výjimečného. Až na to, že je to úplně první telefonní hovor historie.   Rodák ze skotského Edinburghu Alexander Graham Bell (1847–1922) má mnoho zájmů. Hraje na klavír, studuje jazyky, ale především ho fascinuje věda. Okouzlí […]
Výletní místo se změnilo v tábor smrti
Bělehrad prochází ve 30. letech minulého století výraznou architektonickou proměnou. Jedním ze symbolů modernizace hlavního města tehdejšího Království Jugoslávie má být průmyslové výstaviště Staro Sajmište.   Rozlehlý areál u řeky Sávy je otevřen v září 1937. Podívat se do něj přijdou davy lidí, které mohou obdivovat nazdobené výstavní pavilony či centrální věž s televizním vysílačem. […]
Král Gustav válel na tenisovém kurtu
„Je tak slaboučký. I vítr by ho odfouknul,“ šuškají si o švédském princi Gustavovi dvořané. Nejstarší syn švédského a norského krále Oskara II. a jeho manželky Žofie Nassavské  síly opravdu moc nepobral.   Jako dítě je hubený a neduživý a musí ho léčit dokonce elektrošoky. O to víc touží být Oskar (1858–1950) zdravý, a proto […]
Zajímavosti
Tisíciletý smích: Antika plná vtipů
Dávní Řekové sice milují filozofii a hluboké myšlenky, ale také se rádi zasmějí. Dobře dochovaná (a známá) sbírka vtipů totiž pochází z Řecka ze 4. nebo 5. století, tedy z konce starověku, a nese název Filogelos (Milovník smíchu).   Najdeme v ní 265 vtipů různého zaměření a námětů, kde často vystupuje postava scholastika. Někteří badatelé […]
Ponorka Titan: Co vedlo k její tragédii?
V hloubce 3800 metrů v Atlantickém oceánu hodují bakterie Halomonas titanicae na vraku nejslavnější lodi historie – parníku Titanic, který klesl do svého ledově temného hrobu 15. dubna 1912. Dne 18. června 2023 se k vraku vydává ponorka Titan…   Stockton Rush (1962–2023) pokrčí rameny: „Jestli chcete jen být v bezpečí, nevylézejte z postele.“ Rush je ředitel americké […]
Příběh švihadla: Proč je nejdřív jenom pro kluky?
Postavy na kresbách v egyptských hrobkách pletou zvláštní provaz z dlouhých stonků. Co to asi bude? Mnozí archeologové jsou přesvědčeni o tom, že švihadlo!   Příběhů o vniku švihadla existuje hned několik. Egypťané mohli pomůcku z bambusu či vinné révy používat už okolo roku 1600 př. n. l. jen tak pro zábavu nebo ke zlepšení […]
Modrá stuha: Ocenění, které pomůže zkrátit válku!
Na přelomu 19. a 20. století nejsou žádná letadla ani internetové připojení, a tak veškeré spojení mezi americkým kontinentem a Evropou obstarává lodní doprava…A právě v ní hraje prim takzvaná Modrá stuha, která je dnes už záležitostí minulosti.   Modrá stuha je vlastně výzva, jež značí tehdejší technologický pokrok. Ve zkratce jde o ocenění za […]
Záhady a napětí
Mystický pelyněk chrání, věští a odemyká tajemství
Hořká vůně, stříbrné listy a pověst byliny, která stojí na hranici mezi světy. Pelyněk provází lidstvo od antiky. Slouží jako ochranný talisman, nástroj věštců i brána do neviditelných rovin reality. Je zasvěcen bohyni Artemis, spojován s Lunou a používá se při rituálech očisty, vyvolávání vizí i k posilování intuice.   Co mají společného nizozemský malíř […]
Případ Brunovce: Útočila v obci neviditelná síla?
V tichém domě se ozvalo krátké klepání, jako by někdo neviditelný zkoušel pevnost stěn. Lampa na stole se zachvěla a židle v sousedním pokoji se bez varování převrátila. Domácí pán si právě s úlekem uvědomil, že ve svém bytě není sám – a že to, co se právě probudilo, nepatří do jeho každodenního světa. V […]
Zázračná řeka Ganga: Dokáže odplavit lidské hříchy?
Pro více než miliardu hinduistů představuje řeka Ganga posvátnou vodní tepnu, která má moc očistit duši od hříchů a osvobodit od nekonečného koloběhu znovuzrození. Přestože patří mezi nejznečištěnější řeky světa, věřící se v ní koupají, pijí její vodu a tvrdí, že je léčí. Je to pouhá víra, nebo Ganga skutečně skrývá záhadné vlastnosti?   Každoročně […]
Návrat UFO trojúhelníků? Záhadný objekt ve tvaru písmene V spatřen nad Los Angeles!
Objekty ve tvaru trojúhelníku patří mezi nejčastější a také nejzáhadnější typy UFO. Jeden takový byl v létě roku 2025 spatřen přímo nad Los Angeles, kde jej zpozorovala a natočila dvojice svědků. Nápadně se přitom podobá objektu, který nad několika americkými státy přeletěl během slavného UFO incidentu v roce 1997.   Dvojice obyvatel amerického města Los […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Chronická bolest v ramenou udělá ze života peklo
panidomu.cz
Chronická bolest v ramenou udělá ze života peklo
Důvodem bolestí v ramenním pletenci mohou být různé úrazy, či zánětlivé pochody a degenerativní změny.   Vykloubení Náchylnost k poškození spočívá už v samotné konstrukci ramenního kloubu. Ten je ve srovnání s kyčlemi nebo kolenem nápadně mělký, proto právě rameno má největší sklon k vykloubení. Mikroporanění šlach Ramenní kloub obepíná rotátorová manžeta, která udržuje stabilitu
Salát s červenou řepou a modrým sýrem
tisicereceptu.cz
Salát s červenou řepou a modrým sýrem
Obsahuje vše, co potřebujete, a dát si ho můžete, i když zrovna držíte dietu. Potřebujete 1 hrst natrhané červené čekanky 1 hrst baby špenátu 1 hrst rukoly 1 středně velkou uvařenou červenou
Malý Bělohrad – místo, kde se budete cítit jako doma
epochanacestach.cz
Malý Bělohrad – místo, kde se budete cítit jako doma
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí
4 válečné špionky: Jejich zbraní bylo svůdné negližé a ošetřovatelská uniforma
historyplus.cz
4 válečné špionky: Jejich zbraní bylo svůdné negližé a ošetřovatelská uniforma
Před úřadovnou gestapa se lidé potí strachy. Ne tak energická Francouzka ve středním věku, která kurážně vtrhne dovnitř. „Pánové, já jsem Marthe Richardová, která vám tak zatápěla za poslední války,“ prohlásí sebevědomě. Důstojník ji nechá zopakovat jméno. Evidentně mu nic neříká. „Nějaká madam, která se dělá zajímavou,“ mávne nad ní rukou.   Činy mnohých špionek
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Jak najít ztracenou vnitřní sílu?
nejsemsama.cz
Jak najít ztracenou vnitřní sílu?
Cítíte se unavená a potřebujete načerpat energii? Poradíme vám způsob, jak nejrychleji a nejúčinněji dobijete svoje baterky. Potřebujete odpočívat v klidu, nebo prožít něco akčního? Beran (21. 3. – 20. 4.) Nejlepší způsob, jak můžete rychle získat ztracenou energii, je ráno vstát a zaběhat si. Nesmíte být v naprosté nečinnosti nebo nudě, protože to vás ničí. Volný čas byste měla
Jak si zachovat styl i když vyměníte běžné boty za holínky?
iluxus.cz
Jak si zachovat styl i když vyměníte běžné boty za holínky?
Podzimní dny s sebou často přinášejí vytrvalý déšť, bláto a nepříjemný chlad, což značně komplikuje každodenní výběr vhodné obuvi. Mnoho žen se zcela zbytečně obává, že funkční gumové boty nenávra
Když se splněný sen změní v noční můru: 10 turistických míst s děsivou minulostí!
enigmaplus.cz
Když se splněný sen změní v noční můru: 10 turistických míst s děsivou minulostí!
Na našem světě existuje celá řada oblíbených a vyhledávaných míst, která jsou sice na první pohled okouzlující, ale skrývají v sobě temnou minulost. Ta se údajně projevuje skrze nadpřirozené úkazy a
Zánět slepého střeva bez skalpelu: Antibiotika fungují u velké části pacientů
21stoleti.cz
Zánět slepého střeva bez skalpelu: Antibiotika fungují u velké části pacientů
Nová studie ukazuje, že u více než poloviny lidí, kteří v rámci léčby zánětu slepého střeva dostali antibiotika, nedošlo ani 10 let poté k návratu apendicitidy. Podle nejnovějších doporučení týkajícíc
Lidská DNA a neandertálci: Kolik pradávných genů si neseme dodnes?
epochaplus.cz
Lidská DNA a neandertálci: Kolik pradávných genů si neseme dodnes?
V našich buňkách stále žije ozvěna dávných setkání s neandertálci – a jejich geny nás ovlivňují i dnes. Když se před asi 50 000 až 60 000 lety naši předkové vydali z Afriky do Evropy a Asie, potkali tam jiné skupiny lidí, neandertálce. Nešlo jen o náhodné setkání, ale také o intimní kontakt, který zanechal
Vím, že moje babička nade mnou drží ruku
skutecnepribehy.cz
Vím, že moje babička nade mnou drží ruku
Na nadpřirozené věci a mocnosti jsem coby moderní žena nikdy nevěřila. Po letech už mám na tyto věci jiný názor. Něco mezi nebem a zemí možná existuje, tím jsem si jistá. Na pouti jsme si kdysi dávno nechaly s kamarádkou hádat z ruky od cikánky. Nechtěla jsem, měla jsem z toho hrůzu, ale kámoška se mi vysmála, že prý jsem
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz