Zajdalen se vyskytuje hlavně v západním cípu USA. Je tady tak populární, že na něm vydělávají nejenom obchody se suvenýry, ale některé společnosti ho používají i jako logo firmy.

Americký stát Wyoming dokonce zvažoval, že by z tohoto neobyčejného zvířete udělal svůj oficiální symbol.

Jak vlastně příběh o podivuhodném stvoření začal a má vůbec něco společného se skutečností?

Popisy podobných záhadných tvorů přitom nejsou specialitou Spojených států amerických. Objevují se v řadě kultur po celém světě. Například perské dílo ze 13. století ukazuje zajíce jako jednorožce, tedy s jediným rohem uprostřed čela.

V Evropě se o zajíci s rohem či parožím zmiňují středověké a renesanční bajky z Bavorska. Později o něm mluví přírodovědné texty a objeví se i na ilustracích v oficiálních atlasech zvířat.

Pak ale přijde konec 18. století věda a se zajícem s parožím jako biologickým druhem je konec.

Lidé ale v jeho existenci věří dál, zvlášť v Americe, kde dostane název zajdalen. Má být křížencem mezi dnes již vyhynulým trpasličím jelenem a druhem zabijáckého zajíce. Říká se o něm, že své paroží používá k boji a obraně velice razantně.

Tento zaječí bojovník je prý obvykle hnědavé barvy, váží 2 až 3 kilogramy a běhá doslova rychlostí blesku: údajně až 140 km/h! Má mít také neobyčejnou schopnost napodobovat různé lidské zvuky.

Legendy vyprávějí o tom, že během éry Divokého západu slýchali kovbojové, zpívající za nocí u ohně, zajdaleny imitovat v dálce jejich hlasy.

Hon začíná

Podle ostatních ale všechno začíná teprve v roce 1939, když se obyvatel města Douglas ve Wyomingu jménem Douglas Herrick (1920–2003) vrátí ze svým bratrem z lovu.

Poté, co hodí na zem svou kořist, jeden mrtvý zajíc padne těsně vedle jeleního paroží. Nápad je na světě a oba muži se rozhodnou legendu o zajdalenovi oživit.

Prvního uměle vyrobeného a vypreparovaného tvora prodají k výzdobě místnímu hoteliérovi za 10 dolarů.Netrvá dlouho a zajdalen se rozšíří nejenom po Wyomingu, ale po celém západě USA.

Je k vidění v hospodách, barech, hotelech i soukromých obydlích. Stává se také oblíbeným suvenýrem a město Douglas, jakožto jeho „rodiště“, vydává povolení pro lov zajdalenů. Věc má ale háček:

oficiálně je jejich lov povolený jediný den v roce, a sice 31. června (takové datum neexistuje).

Stojí za vším virus?

I když vše, co se kolem zajdalenů točí, vypadá jako hodně přitažené za vlasy, nemusí tomu tak ve skutečnost být. Svědkové, kteří tvrdí, že se s ním setkali, totiž podle odborníků mohli vidět zajíce, napadané virem Shope papilloma.

Ten je poprvé popsán ve vědeckém časopise v roce 1933. Zajíci s tímto virem mají četné rohovité výčnělky na různých částech těla, které mohou napodobovat paroží.

Protože legendy o zajících s rohy či parožím se vyskytují také v Asii, Africe či Evropě, vědci se domnívají, že se mohli virem nakažení zajíci pohybovat i na těchto kontinentech.