Každodenní rutina. Delfíní slečna Kathy, která se mimo jiné objevila v divácky úspěšném seriálu Flipper, připlouvá ke svému ošetřovateli. Ten si všimne, že je něco v nepořádku. Zvíře na něj plaše zírá a pomalu vydechuje. Naposledy.

Bývalá televizní celebrita volí dobrovolný odchod ze světa a klesá ke dnu.

O šokující smrti okamžitě začnou psát média. Může za nenadálý skon stres z natáčení nebo odchod ze záře reflektorů? S případem Kathy se na světlo světa dostává ožehavá problematika zvířecích sebevražd. Vědci nad nimi vraští čela už desetiletí. Relevantní důkazy, které by jejich domněnky potvrdily, ale chybí.

Křehká delfíní duše

V 60. letech rezonuje společností smrt několika delfínů. Po odchodu Kathy fanoušci seriálu Flipper zjišťují, že většina zvířat, která se v oblíbené show objeví, je odchycena ve volné přírodě.

Po konci série zůstávají v zajetí. „Cítím se zodpovědný za její mizerný život,“ vzlyká trenér a ošetřovatel Ric O´Barry. Prakticky ihned zakládá organizaci, která má za cíl zlepšit život veselých savců.

„Delfíni nemají kapacitu na to spáchat sebevraždu,“ zní z akademické obce. Tuto teorii ale vyvrací další smutný případ, který má na svědomí zvrácený neurochirurg John Lilly (1915–2001). Fascinují ho delfíní a chce rozklíčovat jejich řeč.

K samci Peterovi přiřadí Mary Lovattovou. Mladá žena s delfínem okamžitě naváže blízký vztah.

Experiment ale nenese kýžené ovoce, a tak Lilly přistoupí k radikálnější metodě a delfínovi podstrčí LSD. Lovattová naštěstí zvíře zachrání.

S koncem projektu se ošetřovatelka musí se svým svěřencem rozloučit. Zanedlouho přijde zdrcující zpráva – Peter zemřel. Delfín zřejmě nevydržel odloučení a záměrně přestal dýchat.

Sebevražda, nebo přirozený úbytek?

Výjimkou v sebevraždách ve zvířecí říši nejsou ani některé druhy mravenců či termitů. Ti mají naplněné zadečky vysoce toxickou látkou. V případě ohrožení sebe nebo kolonie volí plán kamikaze a jednoduše explodují.

Začátkem 21. století rostou také případy hromadných zvířecích sebevražd. V Turecku roku 2005 skočí ze srázu na 1 500 ovcí, pastýři si jev nedokáží vysvětlit. Další zprávy o hromadném úhynu přicházejí ze Švýcarska a Austrálie.

Asi nejznámějším sebevražedným stvořením je lumík norský. Údajně sám odhadne míru přemnožení, a tak se tisíce malých hlodavců rozhodne cíleně skočit ze skály.

Vědci ale krotí vášně. „Jedná se o pověru, lumík jednoduše migruje a během cesty jich spousta zahyne,“ stojí v jednom z výzkumů. Na rozluštění pravé podstaty zvířecích sebevražd si tak budeme muset ještě počkat.