Byl jednou jeden strom, na stromě jablko a u stromu had. Dvojice, která jablko zasněně pozoruje, podlehne hadovu lanaření a kousek si ukousne. V tu chvíli je vyhnána z ráje a na její bedra padají všechny radosti i strasti lidského života. Jmenují se Adam a Eva.

Ať už je najdeme na mapě nebo voní věky dávno minulými, patří k tomu nejlepšímu, co kdy zkrášlovalo naši Zemi. Jedna z nich je zapsána na seznam UNESCO, další patří k sedmi divům světa. Znáte je všechny?

Božský ráj

Co: Rajská zahrada

Kde: neznámo

Zajímavost: místo, kde žije Adam s Evou

„Hospodin Bůh vysázel v Edenu na východě zahradu a do ní postavil člověka, jehož zformoval…“ praví kniha Genesis. Člověk, tvor zvídavý a manipulovatelný, se však nechá z ráje vyhnat, čímž začne svou strastiplnou pouť.

Dodnes se ale odborníci nemohou shodnout, kde bájný Eden vlastně hledat. Zatímco pro jedny jde pouze o alegorii ke ztrátě nevinnosti, jiným šrotují mozkové závity. Bádají s nosy v knihách a prsty na mapě, aby mohli v roce 2016 představit senzaci.

Síla domněnky

Právě v tomto roce křesťanští archeologové konečně pouští do světa, že narazili na horkého kandidáta.

Tím má být podle nich oblast mokřadů Ahwar ve východním Iráku, jeden z nejpůsobivějších ekosystémů na světě, posvěcený i organizací UNESCO. Oblast s rodným listem sahajícím až do 4–3tisíciletí př. n. l., by totiž přesně odpovídala době, kdy mohla být stvořena Země.

Myšlenku podle doktora Johna Morrise (*1946) z Institutu pro výzkum stvoření podporuje i napojení bažin na řeky Eufrat a Tigris. „Bible popisuje oblast kolem zahrady v Genesis a to i za použití rozpoznatelných názvů míst, jako je Etiopie.

Zmiňuje pramen v zahradě, který se dělí do čtyř hlavních řek včetně Eufratu,“ prohlásí. Přesvědčivý důkaz však podle něj lidstvo nikdy nenajde.

Zatkněte Ježíše!

Co: Getsemanská zahrada

Kde: Jeruzalém

Zajímavost: Jidáš tu prozradí Ježíše

Je období před Velikonocemi, když Ježíš za jasné noci pokleká a začíná se modlit k Bohu. „Prosím, pokud je to možné, ať mě ty příšerné věci minou. Pokud to ale možné není, pomoz mi je vydržet. Buď se mnou a pomoz mi,“ tiše odříkává.

Když modlitbu dokončí, zjistí, že všichni jeho učenci již usnuli spánkem spravedlivých. Spatří však ještě něco. Zář pochodní a družinu obtěžkanou meči a holemi, v jejímž čele stojí jeho blízký přítel, který ho přišel zradit. Jidáš!

Stačí, aby provedl smluvený signál, tedy políbil svého učitele, a tím ho poslal na bolestivou smrt. To vše jen proto, že Ježíš odmítl táhnout proti Římanům. Jidášova pomsta pak „chutná“ po 30 stříbrných.

Voní to tu po olivách

Olivová hora ležící v Jeruzalémě, a na jejímž úpatí se rozprostírají Getsemanské zahrady, je dnes místem, které je důležité pro tři nejdůležitější monoteistická náboženství.

Věřící judaismu, křesťanství i islámu se však mohou pohybovat jen po vyznačených cestách, co místo, to dozor jiné církve. I tak tu ale návštěvníci mohou spatřit nejstarší olivovníky na světě, jejichž stáří je odhadováno až na 2000 let.

V minulosti se tu nachází selský dvorec, kde se olivový olej lisuje. Dnes je olej využíván zejména pro náboženské účely.

Zaniklý poklad

Co: Visuté zahrady Semiramidiny

Kde: Babylon

Zajímavost: patří k sedmi divům světa

Jsou malebné, gigantické a dráždí lidskou fantazii natolik, jak to v minulosti nemá obdoby. Podle legendy má jejich výstavbu na svědomí královna Semiramis. Ta si údajně v 6. století př. n. l.

usmyslí, že nechá navršit 25 metrů vysoký umělý pahorek, který zahalí do vzácných květin a stromů. Vše pak zavlažuje 35 000 litrů vody přitékající z 50 kilometrů dlouhého akvaduktu.

Zatímco antika nad stavbou plesá, a od starověku se nachází také mezi sedmi divy světa, současní vědci jsou k historickému divu skeptičtí. Co když vůbec neexistoval?

Klenot, který neexistoval?

Za zahrad se totiž nedochová jeden jediný kamínek, jejich majestátní popis proto pochází pouze z per antických vzdělanců. ,,Zahrada tvoří čtverec, drží na klenbách spočívajících z kvádrů, postavených na sebe jako kostky.

Podstavce jsou vyplněny hlínou, takže na nich mohou růst i největší stromy.

Nejvyšší plošina má stupňovité terasy a na nich jsou spirálová čerpadla, která čerpají vodu z Eufratu,” škrábe si své myšlenky filosof a historik Strabón (64 př. n. l.–19/24 n. l.).

Jablkem sváru je i údajné umístění v Babylonu, zdejší krajina je totiž rovná jako placka.

Horlivá badatelka

Veškeré mýty zboří až zkoumání profesorky Stephanie Dalleyové (*1943) z Oxfordské univerzity. Ta totiž na základě prozkoumaných starověkých textů zahrady zasadí do Ninive, čímž však zboří i legendu o pokrokové Semiramis.

„Trvalo mnoho let, než byly nalezeny důkazy o tom, že zahrady a přidružený systém akvaduktů a kanálů postavil Sinacherib v Ninive, a ne Nebukadnesar v Babylonu,“ prohlašuje. Zmatek podle ní způsobilo dobytí Babylonu Asyřany. Tehdy se totiž Ninive překřtila na „nový Babylon.“

(Zdroj: Shutterstock.com)