Jsou důkazem lidské vynalézavosti a umu. Stojí už tisíce let a stále budí obdiv i řadu otázek. Jednou z nich je ta, jak vlastně pyramidy vypadaly v době svého postavení. O které rozdíly oproti dnešku jde a proč k nim došlo?
Dnes známe pyramidy na Gízské plošině v jejich nahnědlé barvě, která se podobá písku okolo. Ale dříve tomu tak nebylo. Pyšnily se zářivě bílou barvou, zejména pokud se do nich opřely sluneční paprsky, a to díky obkladům z leštěného a vysoce reflexního vápence.
Nedaly se zkrátka přehlédnout už zdálky. Zbytky tohoto obložení se zachovaly na vrcholku Rachefovy pyramidy, ale i to je dnes už zvětralé a tak se barevným odstínem blíží zbytku stavebního materiálu.
Jak to bylo odhalí deník
O tom, jak výstavba probíhala a jak původně pyramidy vypadaly se badatelé dozvídají díky asi 4500 let starému deníku stavebního úředníka jménem Merer. Tyto svitky papyru jsou zřejmě nejstaršími známými dokumenty svého druhu.
Merer tehdy stojí v čele skupiny asi 200 mužů, kteří mají na starosti převoz kamenů ze zhruba 20 km vzdáleného lomu do Gízy. Plavba vždy zabere celý den.
Celý projekt trvá asi 23 let
Ve svém dokumentu zmiňuje Merer i „vznešeného Ankhafa“, tedy nevlastního bratra faraona Chufua. Ten vládl asi v období let 2551 př. n. l.
– 2528 př. n. l., a zcela poprvé se dozvídáme, že dohlížel na některé práce na stavbě Velké (též Chufuovy) pyramidy, nejstarší a největší v Gíze.
Celý projekt trvá asi 23 let, během kterých dochází k přesunu okolo 2,3 milionu stavebních bloků, každý o váze cca 2,5 tuny. Jeden z takových bloků dnes vlastní National Museums Scotland ve skotském Edinburghu.
Krycí blok do Spojeného království přiveze v roce 1872 královský skotský astronom Charles Piazzi Smyth (1819-1900), který provede velmi přesný průzkum Velké pyramidy.
Tento monument při výstavbě kromě obrovského množství vápence dále spolkne asi 8000 tun žuly a 500 000 tun spojovacího materiálu.
Pyramidiony chybí
Existují důkazy, že plášťové kameny začnou být z pyramid odstraňovány za vlády faraona Tutanchamona (období vlády cca 1332 př. n. l. – 1323 př. n. l.) a tato praxe pokračuje až do 12. století našeho letopočtu.
Také některá zemětřesení, zejména to v roce 1303, uvolní některé bloky. Na vrcholcích pyramid také dnes nenajdeme vrcholové kameny, takzvané pyramidiony, které zde původně byly umístěny.
Špičatý „drahokam“ na vrcholu
Tyto špičaté kameny byly pokryty drahými kameny nebo jejich prachem, zlatem a stříbrem a připomínaly zdálky drahokamy. Většina z nich je časem ztracena, ale v muzeích se dá najít několik dochovaných exemplářů.
Například British Museum v Londýně má pyramidion pokrytý hieroglyfy a scénami zesnulých lidí, podstupujících proces balzamování od boha zesnulých a patrona mumifikace Anubise se šakalí hlavou pod dohledem egyptského boha a krále podsvětní říše Osirise.