Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Země má druhý měsíc! Kde ho vzala?

Po pravidelné trajektorii, připomínající svým tvarem fazoli, krouží kolem Země asteroid zvaný 3753 Cruithne. Vědci ho nazývají kvazi měsícem naší planety. Hrozí snad Zemi srážka s tímto kusem vesmírné horniny?

Jako měsíc je označováno těleso, které je zcela ovlivňováno gravitačním polem planety.

Jedinou přirozenou družicí Země je tak samozřejmě Měsíc, vzdálený od naší planety 384 403 km. Jeho objem dosahuje pouze 2 % toho zemského, přesto patří mezi největší planetární měsíce.

V celé sluneční soustavě je pátý, ale v poměru k velikosti své mateřské planety je vůbec největší. Zemi oběhne jednou za 29,5 dne.

Nejvěrnější měsíc ze všech

Se Zemí je Měsíc v synchronní rotaci. To znamená, že k naší planetě je vždy natočena jeho stejná strana. Toto uspořádání je výsledkem slapových sil, které zpomalovaly rotaci Měsíce v jeho rané historii.

Nyní se slapové jevy na Zemi projevují přílivem a odlivem, na jejím věrném souputníkovi pak smršťováním jeho povrchu. Země tvoří se svým měsícem prakticky „dvojplanetu“, obě tělesa jsou těsněji spjata se Sluncem než jedno s druhým.

Mini planetka obíhá Zemi

Žádné další přirozené těleso na trvalé a gravitačně vázané dráze kolem Země neobíhá. Jen umělé satelity vytvořené lidmi. Země však může dočasně zachytit na svoji oběžnou dráhu menší tělesa, podobná spíše kamenům s nestabilní dráhou letu.

Většina z nich shoří v zemské atmosféře, případně po nějaké době oběžnou dráhu Země zase opustí. Příkladem takového „zemského měsíce“ je mini planetka 2006 RH120 s průměrem 5 metrů.

Ta se na své oběžné dráze občas dostane do tak těsné blízkosti Země, že se na chvíli stane její přirozenou oběžnicí. Naposledy k tomu došlo v letech 2006 a 2007.

Okolo Země obíhají i malé planetky.
Okolo Země obíhají i malé planetky.

Tohle „auto“ není Muskovo

Další mini planetku, s označením 2020 CD3, která obíhá kolem naší planety, objevili vědci ze Stewardovy hvězdárny Arizonské univerzity loni v únoru. Je velká asi jako osobní automobil, její průměr odhadují experti na 1,9 až 3,5 metru.

Z gravitačního pole Země „unikla“ hned v květnu. K jejímu dalšímu blízkému průletu v blízkosti naší planety dojde podle odhadů v roce 2044.

Kvazi měsíce naší planety

Mini planetky obíhají Slunce nahodile. Obdobně velká tělesa, která však mají stabilní oběžnou dráhu okolo Slunce a současně se nacházejí v blízkosti Země, jsou označována jako kvazi měsíce Země.

Jejich pohyb je však naší planetou ovlivňován jen částečně a Země je zároveň není schopna zachytit natrvalo. Díky tomu, že se oběžná dráha kvazi měsíce okolo Slunce nachází v blízkosti Země, může to zdánlivě vypadat tak, že se pohybuje spolu s ní.

Dráha tvaru fazole

Kvazi měsícem Země bylo například mezi roky 1996 až 2006 těleso 2003 YN107, i dnes naše planeta disponuje několika kvazi měsíci.

V některých případech se dokonce může kvazi měsíc dostat až tak blízko k nějaké planetě, že je zachycen jejím gravitačním polem a stane se jejím skutečným měsícem, případně se s ní srazí.

Pokud však oběh tělesa kolem Slunce není vhodně sladěn s oběhem Země, může dojít k jinému zajímavému jevu, kdy se těleso vzhledem k Zemi pohybuje na dráze ve tvaru fazole.

Jméno po keltském králi

Příkladem takového tělesa je planetka 3753 Cruithne s průměrem pět kilometrů.

Tu objevil dne 10. října 1986 na observatoři Siding Spring v Austrálii Skot Duncan Waldron. Její jméno pochází ze staré irštiny, Waldron ji pojmenoval po vůdci kmene, jenž obýval jeho rodnou zemi před tisíci lety.

Cruithne byl nejvýznamnějším králem keltského národa Piktů, který žil ve středním a severním Skotsku. I planetka je poslem minulosti, protože je tvořena materiálem pocházejícím z doby, kdy byla formována sluneční soustava.

Druhý „měsíc“ Země

Cruithne obíhá Slunce po eliptické dráze a doba jejího oběhu je 364 dní, což je téměř shodné se Zemí. Planetka tak kopíruje pohyb Země, její dráha je nicméně protáhlejší.

Naše planeta ji totiž při oběhu část cesty „tlačí“ před sebou, a tím ji zrychluje, na opačné straně ji naopak „táhne“ za sebou, a tak ji zpomaluje.

Vzhledem k Zemi se pak planetka pohybuje po dráze připomínající fazoli, což je dáno rozdílným sklonem jejich drah vůči Slunci a výraznou eliptičností dráhy Cruithne. Srazit se však tato dvě tělesa nemohou, protože se jejich dráhy neprotínají. Nejblíže se Zemi přiblíží na třicetinásobek vzdálenosti Země-Měsíc.

Jednou za 770 let

Po určité době se mohou tělesa z fazolovité dráhy dostat na „oběžnou“ dráhu kvazi měsíce, nebo naopak kvazi měsíc přejde na dráhu tvaru fazole, jak tomu bylo v případě tělesa 2003 YN107. V současné době obíhá kvazi měsíc Cruithne Lagrangeův bod 4, na dráze kolem Slunce je tak nyní před Zemí.

Cruithne se však od Země pomalu vzdaluje. Za několik staletí se vzdálí natolik, že se dostane za Zemi a bude naši planetu naopak dobíhat. Do úplně shodné pozice vzhledem ke Slunci a Zemi se pak Cruithne dostane jednou za 770 let.

Planetka Cruithe za několik staletí zase z oběžné dráhy odletí.
Planetka Cruithe za několik staletí zase z oběžné dráhy odletí.

Odhalí nám tajemství vzniku vesmíru?

Cruithne a jí podobná tělesa jsou snadno dosažitelná sondami, vypuštěnými ze Země. Energetické nároky případných vesmírných misí k nim jsou přitom minimální.

Navíc, pokud by se využily miniaturní sondy, byly by pořizovací náklady letů k takovým tělesům velmi nízké v porovnání s jinými kosmickými misemi.

Přitom lze očekávat, že materiál některých těchto těles zůstal v nezměněné podobě od doby tvorby sluneční soustavy. Pro lidstvo tak znamenají možnost výzkumu původní látky protoslunečního disku s minimálními vynaloženými prostředky.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz