Zpravodajská relace celostátní čínské televize CCTV přináší další díl nekončícího příběhu „Záplavy“. „Letošní povodně, které se týkají už šesti provincií, si do dnešního dne vyžádaly nejméně 57 obětí.

K tomu máme informace o 13 nezvěstných.“ Sezonní záplavy přicházejí prakticky každý rok. Někdy se oběti počítají v desítkách, jindy v milionech.

Před větrem se dá schovat, oheň se dá uhasit, zemětřesení přejde za pár minut, ale vodu nezastaví nikdo. V některých místech planety bývají přírodní katastrofy tak masivní, že po sobě zanechávají i miliony obětí.

Jedním z nejhorších veletoků, který má jednoznačně na svědomí nejvyšší počty obětí, je Žlutá řeka (Chuang-che)

1887

Velké přívalové vlny na 600 vesnic

Žlutá řeka řádí od nepaměti. Podle historiků se během posledních 3 000 let protrhnou hráze přibližně 1500krát a vždy z toho jsou tragédie. Za stejnou dobu změní řeka trasu 26krát.

V obrovských záplavách v roce 1887 u města Kaifeng smetou její přívalové vlny na 600 vesnic a dalších 1500 zatopí. Najednou tu není jen jedna Žlutá řeka, ale několik mocných toků, které se valí hustě obydlenou krajinou.

Nešťastní obyvatelé nemají proti obrovské mase vody šanci. Voda zaplaví oblast o rozměrech asi 130 000 km² (skoro dvojnásobek velikosti ČR)! Podle dobových písemností se počet obětí odhaduje na 2,7 milionu.

1931

Řeka se do svého koryta vrací půl roku

Ještě horší tragédie postihne čínské území v roce 1931. Předcházející dva roky sužovalo zemi velké sucho. Během zimy v roce 1931 dojde k masivnímu sněžení a tuhým mrazům. Led a tající sníh zvednou v řece vysoko hladinu vody.

A když se pak následně přidají silné deště, dorazí děsivá katastrofa. Podrobné informace o průběhu obrovských záplav chybějí. Střízlivé odhady mluví o děsivých 3 milionech ztracených životů a to jsou podle odborníků konečná čísla velmi střízlivá.

Další statisíce lidí zahynou na nemoci jako cholera nebo tyfus, které jsou průvodním jevem zaplavené krajiny. Následuje hladomor, který si vybere mezi obyvatelstvem další daň.

Zatímco u nás voda klesne za jeden až dva týdny, v Číně se vrací Žlutá řeka do svého koryta přes půl roku.

1938

Jak se vyrábí povodeň

Další záplavy na sebe nenechají dlouho čekat. V roce 1938 přijde o život dalších 900 000 lidí. Tentokrát ale není na vině příroda, ale strachující se čínská vláda. Ta chce totiž zastavit postup japonských vojsk do země, a proto vyvolá umělou povodeň.

Hráze na Žluté řece vyhodí do vzduchu a tím dají smrtícímu vodnímu živlu zelenou.

Epocha zjistila:

Žlutá řeka je se svými 5 464 km druhou nejdelší řekou v Číně. Pramení v Tibetu a přes celou zemi, než skončí svou pouť v zálivu Po-chaj, se řekou valí miliony a miliony krychlových metrů vody.

Řeka s sebou nese i množství jílovité horniny, která zabarvuje tok dožluta. Za kalendářní rok přepraví až 1,5 miliardy tun zeminy. Podle odborníků se nárazově objeví až 600 kg v jednom metru krychlovém.

(Zdroj: Wikipedia. org, Flickr.com, Irin)