Prastaré jezero v Indii rapidně změnilo vzhled. Jeho hladina už není modrozelená jako obvykle, v červnu letošního roku se náhle zbarvila do sytě růžové až červené. Co tento jev způsobilo?

Je to jen náhodný úkaz, nebo snad jakési varování před blížící se katastrofou?

Někdy před 50 000 let do země v oblasti dnešního indického státu Maháráštra v okrese Buldhana padá asteroid, jehož nárazem na místě vzniká obrovský kráter hluboký 150 metrů a zhruba 1800 metrů široký.

Impaktní kráter se postupem času plní vodou a v krajině vzniká nové jezero, které později dostává název Lonar. Jde o tak mimořádný přírodní útvar, že je Lonarský kráter indickou vládou prohlášen za národní geologický monument.

Přitahuje také vědce, neboť jezero obsahuje slanou i sladkou vodu a probíhají v něm neobvyklé chemické reakce. Letos na sebe Lonar upozorní ještě něčím dalším. Jeho voda se v červnu změní z obvyklé modrozelené na červenou!

Je to letos už několikátý úkaz podobného typu, na začátku roku se například začervenal led na Antarktidě, v Japonsku pršel černý déšť a sníh italského ledovce se zbarvil dorůžova, jako by snad planeta Země vysílala varovné signály.

Pro zmíněné úkazy již vědci mají zcela racionální vysvětlení, najdou jej i pro náhlou změnu zabarvení jezera Lonar?

Není to poprvé

Svědectví místních obyvatel podložené záznamy z dané doby hovoří o podobné události, k níž došlo už v roce 2000. Tehdy ovšem změna zabarvení nebyla tolik výrazná a tudíž nepřitáhla mnoho pozornosti. Letos je tomu jinak.

Z růžové hladiny jezera Lonar jsou odebrány vzorky vody a odeslány do Národního výzkumného ústavu životního prostředí k detailnímu rozboru. A zatímco se stále čeká na výsledky, vědci se pouštějí do odborných diskuzí.

Místní geolog Gajanan Kharat je toho názoru, že viníkem podivného zbarvení vody je, stejně jako v již jmenovaných případech, červená řasa.

„Slanost v jezeře se zvýšila, když hladina vody v letošním roce drasticky klesla, a je také teplejší, což má za následek přerůstání řas,“ spekuluje Kharat.

„Tato řasa se při vyšších teplotách zbarvuje dočervena, a proto se jezero přes noc změnilo na růžové.“ Jeho další vědečtí kolegové naopak míní, že by příčinou mohly být spíše bakterie. Je tedy zbarvení čistě přírodního původu?

Bolest Indie

O měsíc později je publikována zpráva s výsledky rozborů vody z Lonaru. Z ní vyplývá, že za změnou barvy Lonaru stojí růžový pigment jednobuněčných mikrobů zvaných haloarchaea.

Jde o organismy, které si libují ve velmi slané vodě, proto na ně lze narazit třeba v Mrtvém moři. Gajanan Kharat, který se domníval, že existuje spojitost mezi zvýšenou salinitou vody v jezeře a změnou jeho barvy, byl tedy na správné stopě.

Díky přívalu monzunových dešťů se pak barva Lonaru vrací zpět k normálu. Přestože byl úkaz vědecky vysvětlen, najde se stále mnoho pověrčivých jedinců, kteří jej považují za znamení a předzvěst nepříjemných událostí.

Těmto závěrům se nelze divit, vždyť k události dochází v době, kdy Indii decimuje onemocnění covid-19. Je to jen náhoda, že stát  Maháráštra, v němž jezero Lonar leží, je v Indii tím nejvíce postiženým?  Nebo snad červená hladina jezera odráží utrpení a bolest, kterou země v daných dnech procházela?